< Зәбур 71 >

1 Сәндин, Пәрвәрдигардин панаһ тапимән; Мени һәргиз йәргә қаратмиғайсән.
En ti, oh SEÑOR, he esperado; no sea yo confundido para siempre.
2 Өз һәққанийлиғиңда мени қутулдурғайсән; Маңа қулақ салғайсән, Мени қутқузғайсән!
Hazme escapar, y líbrame en tu justicia; inclina tu oído hacia mí y sálvame.
3 Маңа өзүм дайим панаһлинидиған туралғу қорам таш болғайсән; Сән мени қутқузушқа буйруқ чүшүргәйсән; Чүнки Сән егиз тешим, қорғинимдурсән.
Seme por peña de fortaleza, adonde recurra yo continuamente; has mandado que yo sea salvo; porque tú eres mi roca, y mi castillo.
4 Худайим, мени рәзилләрниң қолидин, Һәққанийәтсиз, рәһимсиз адәмдин азат қилғайсән;
Dios mío, líbrame de la mano del impío, de la mano del perverso y violento.
5 Чүнки Сән мениң үмүтүмдурсән, и Рәб Пәрвәрдигар, Яшлиғимдин тартипла мениң таянчимдурсән;
Porque tú eres mi esperanza, Señor DIOS; seguridad mía desde mi juventud.
6 Балиятқудики вақиттин башлап мән Саңа тайинип кәлдим, Өзүң мени анамниң қарнидин чиқарғучисән; Мәдһийәмниң темиси болса һәрдайим Сән тоғрилиқтур.
Por ti he sido sustentado desde el vientre; de las entrañas de mi madre tú fuiste el que me sacaste; de ti ha sido siempre mi alabanza.
7 Мән нурғунларға ғәйрий яки карамәт саналдим; Чүнки Сән мениң мустәһкәм панаһгаһимдурсән.
Como prodigio he sido a muchos, y tú mi refugio fuerte.
8 Ағзим күн бойи мәдһийилириң һәм шан-шәрипиңгә толиду;
Sea llena mi boca de tu alabanza, de tu gloria todo el día.
9 Әнди қериғинимда мени ташлимиғайсән; Мағдурум кәткинидә, мәндин ваз кәчмигәйсән.
No me deseches en el tiempo de la vejez; cuando mi fuerza se acabare, no me desampares.
10 Чүнки дүшмәнлирим маңа қарши сөзлишиду; Җенимни елишқа көзләватқанлар қәстлишип: —
Porque mis enemigos han tratado de mí; y los que acechan mi alma, consultaron juntamente.
11 «Худа униңдин ваз кәчти; Уни қоғлап тутувелиңлар, Чүнки қутулдурудиғанлар йоқтур» — дейишиду.
Diciendo: Dios lo ha dejado; perseguid y tomadle, porque no hay quien le libre.
12 И Худа, мәндин жирақлашмиғайсән; И Худайим, маңа ярдәмгә тез кәлгәйсән!
Oh Dios, no te alejes de mí; Dios mío, acude pronto a mi socorro.
13 Җенимға күшәндә болғанлар шәрмәндә болуп йоқитилисун; Зийинимға интилгәнләр рәсвалиқ һәм шәрмәндичилик билән қаплансун;
Sean avergonzados, perezcan los adversarios de mi alma; sean cubiertos de vergüenza y de confusión los que buscan mi mal.
14 Бирақ мән болсам, изчил үмүттә болимән, Сени техиму мәдһийиләймән.
Mas yo siempre esperaré, y añadiré sobre toda tu alabanza.
15 Һәққанийлиғиң, ниҗатлиғиң ағзимда күн бойи баян қилиниду; Булар сан-санақсиздур, билгинимдин көп артуқтур.
Mi boca publicará tu justicia y tu salud todo el día, aunque no sé el número de ellas.
16 Мән Рәб Пәрвәрдигарниң бүйүк ишлирини җакалиған һалда келимән; Сениң һәққанийлиғиңни яд етип җакалаймән — Пәқәт Сениңкинила!
Iré en la valentía del Señor DIOS; haré memoria de tu justicia, de la tuya solamente.
17 И Худа, Сән яшлиғимдин тартип маңа үгитип кәлгәнсән; Бүгүнгә қәдәр Сениң қилған карамәт ишлириңни җакалап келиватимән.
Oh Dios, me enseñaste desde mi juventud y hasta ahora; manifestaré tus maravillas.
18 Әнди һазир мән қерип, ақ чачлиқ болғинимда, и Худа, Мән бу дәвиргә [күчлүк] билигиңни [җакалиғичә], Келәр әвлатниң һәммисигә қудритиңни аян қилғичә, [Мени ташливәтмигәйсән]!
Y aun hasta la vejez y las canas; oh Dios, no me desampares; hasta que denuncie tu brazo a la posteridad; tus valentías a todos los que han de venir.
19 И улуқ карамәт ишларни қилған Худа, Һәққанийлиғиң пәләккә тақашти; Саңа кимму охшаш болалисун!
Y tu justicia, oh Dios, hasta lo excelso; porque has hecho grandes cosas; Oh Dios, ¿quién como tú?
20 Сән маңа көп һәм еғир күлпәтләрни көрсәткән екәнсән, Мени қайтидин йеңилайсән, йәр тәглиридин қайтуруп елип чиқисән;
Tú, que me has hecho ver muchas angustias y males; volverás y me darás vida, y de los abismos de la tierra volverás a levantarme.
21 Сән мениң иззәт-һөрмитимни техиму жуқури қилип, Һәр тәрәптин маңа тәсәлли берисән.
Aumentarás mi grandeza, y volverás a consolarme.
22 Мән Сени раваб челип мәдһийиләймән, Сениң һәқиқитиңни мәдһийиләймән, и Худайим; Чилтар челип Сени күйләймән, и Сән, Исраилниң Муқәддиси!
Asimismo yo te alabaré con instrumento de salterio, oh Dios mío; tu verdad cantaré yo a ti en el arpa, oh Santo de Israel.
23 Саңа күйләр ейтқинимда, ләвлирим тәнтәнә қилиду, Өзүң һөрлүккә чиқарған җенимму шундақ роһлинип ейтиду;
Mis labios se alegrarán cuando cantare alabanzas a ti; y mi alma, a la cual redimiste.
24 Тилим күн бойи һәққанийлиғиң тоғрисида сөзләйду; Чүнки маңа яманлиқ қилмақчи болғанлар йәргә қаритилип рәсва қилиниду.
Asimismo mi lengua hablará también de tu justicia cada día; por cuanto fueron avergonzados, porque fueron confundidos los que mi mal procuraban.

< Зәбур 71 >