< Зәбур 50 >

1 Асаф язған күй: — Қадир Худа, йәни Пәрвәрдигар еғиз ечип, Күнчиқиштин күнпетишқичә йәр йүзидикиләргә мураҗиәт қилди.
Psaume d’Asaph. Dieu, Dieu, l’Éternel, parle, et convoque la terre, Depuis le soleil levant jusqu’au soleil couchant.
2 Гөзәлликниң җәвһири болған Зион теғидин, Худа җулалиди.
De Sion, beauté parfaite, Dieu resplendit.
3 Худайимиз келиду, У һәргизму сүкүт ичидә турмайду; Униң алдида йәвәткүчи от келиду; Униң әтрапида зор боран-чапқун қайнайду.
Il vient, notre Dieu, il ne reste pas en silence; Devant lui est un feu dévorant, Autour de lui une violente tempête.
4 Өз хәлқини сорақ қилиш үчүн, У жуқуридин асманларни, Йәрниму гувалиққа чақириду: —
Il crie vers les cieux en haut, Et vers la terre, pour juger son peuple:
5 «Мениң мөмин бәндилиримни, Йәни Мән билән қурбанлиқ арқилиқ әһдә түзгүчиләрни һозурумға чақирип жиғиңлар!»
Rassemblez-moi mes fidèles, Qui ont fait alliance avec moi par le sacrifice!
6 Асманлар униң һәққанийлиғини елан қилиду, Чүнки Худа Өзи сорақ қилғучидур! (Селаһ)
Et les cieux publieront sa justice, Car c’est Dieu qui est juge. (Pause)
7 «Аңлаңлар, и хәлқим, Мән сөз қилай; И Исраил, Мән саңа һәқиқәтни ейтип қояйки, Мәнки Худа, сениң Худайиңдурмән.
Écoute, mon peuple! Et je parlerai; Israël! Et je t’avertirai. Je suis Dieu, ton Dieu.
8 Һазир әйиплигиним сениң қурбанлиқлириң сәвәвидин, Яки һемишә алдимда сунулидиған көйдүрмә қурбанлиқлириң сәвәвидин әмәс;
Ce n’est pas pour tes sacrifices que je te fais des reproches; Tes holocaustes sont constamment devant moi.
9 Мән сениң еғилиңдин һеч бир өкүзни, Қотанлириңдин һеч бир текини алмақчи әмәсмән.
Je ne prendrai pas de taureau dans ta maison, Ni de bouc dans tes bergeries.
10 Чүнки орманлиқлардики барлиқ һайванатлар Маңа мәнсуптур, Миңлиған тағдики мал-варанларму Мениңкидур;
Car tous les animaux des forêts sont à moi, Toutes les bêtes des montagnes par milliers;
11 Тағлардики пүтүн учар-қанатларни билимән, Даладики барлиқ җаниварлар Мениңкидур.
Je connais tous les oiseaux des montagnes, Et tout ce qui se meut dans les champs m’appartient.
12 Қарним ачсиму саңа ейтмаймән; Чүнки аләм вә униңға толған һәммә нәрсиләр Мениңкидур.
Si j’avais faim, je ne te le dirais pas, Car le monde est à moi et tout ce qu’il renferme.
13 Әҗәба, Мән өкүзниң гөшини йәмдимән? Текиниң қенини ичәмдимән?
Est-ce que je mange la chair des taureaux? Est-ce que je bois le sang des boucs?
14 Қурбанлиқ сүпитидә Худаға тәшәккүрләрни ейт; Һәммидин Алий Болғучиға қилған вәдәңгә вапа қил.
Offre pour sacrifice à Dieu des actions de grâces, Et accomplis tes vœux envers le Très-Haut.
15 Бешиңға күн чүшкәндә Маңа мураҗиәт қил; Мән сени қутулдуримән, Сән болсаң Мени улуқлиғайсән».
Et invoque-moi au jour de la détresse; Je te délivrerai, et tu me glorifieras.
16 Лекин рәзилләргә Худа шундақ дәйду: — «Мениң әмирлиримни баян қилишқа немә һәққиң бар? Әһдәмни тилға алғидәк сән ким едиң?
Et Dieu dit au méchant: Quoi donc! Tu énumères mes lois, Et tu as mon alliance à la bouche,
17 Сән Мениң тәлимлиримдин йиргәндиң, Сөзлиримни рәт қилдиң әмәсму?
Toi qui hais les avis, Et qui jettes mes paroles derrière toi!
18 Оғрини көрсәң, сән униңдин зоқ алдиң, Зинахорлар билән шерик болдуң;
Si tu vois un voleur, tu te plais avec lui, Et ta part est avec les adultères.
19 Ағзиңдин яман гәп чүшмәйду; Тилиң ялғанчилиқни тоқуйду.
Tu livres ta bouche au mal, Et ta langue est un tissu de tromperies.
20 Өз қериндишиңниң яман гепини қилип олтирисән, Анаңниң оғлиға төһмәт қилисән.
Tu t’assieds, et tu parles contre ton frère, Tu diffames le fils de ta mère.
21 Сән бу ишларни қилғиниңда, Мән үн чиқармидим; Дәрвәқә, сән Мени өзүңгә охшаш дәп ойлидиң; Лекин Мән сени әйипләп, Бу ишларни көз алдиңда әйни бойичә саңа көрситимән.
Voilà ce que tu as fait, et je me suis tu. Tu t’es imaginé que je te ressemblais; Mais je vais te reprendre, et tout mettre sous tes yeux.
22 — И, Тәңрини унтуғанлар, буни көңүл қоюп аңлаңлар! Болмиса, силәрни парә-парә қиливетимән; Һеч ким силәрни қутқузалмайду.
Prenez-y donc garde, vous qui oubliez Dieu, De peur que je ne déchire, sans que personne délivre.
23 Бирақ қурбанлиқ сүпитидә рәхмәт ейтқанларниң һәр қайсиси Маңа шәрәп кәлтүриду; Шундақ қилип, униңға Өз ниҗатлиғимни көрситишимгә йол тәйярлиған болиду.
Celui qui offre pour sacrifice des actions de grâces me glorifie, Et à celui qui veille sur sa voie Je ferai voir le salut de Dieu.

< Зәбур 50 >