< Зәбур 132 >

1 «Жуқириға чиқиш нахшиси» И Пәрвәрдигар, Давут үчүн у тартқан барлиқ җәбир-җапаларни яд әткәйсән;
Una canción de ascensos. Yahvé, recuerda a David y toda su aflicción,
2 У Пәрвәрдигарға қандақ қәсәм ичкән, Яқуптики қудрәт Егисигә қандақ вәдә қилған: —
cómo juró a Yahvé, y se lo juró al Poderoso de Jacob:
3 «Пәрвәрдигарға турар җайни, Яқупниң қудрәтлик Егисигә маканни тапмиғичә, Өйүмдики һуҗриға кирмәймән, Кариваттики көрпәмгә чиқмаймән, Көзүмгә уйқини, Қапақлиримға үгдәшни бәрмәймән».
“Seguramente no entraré en la estructura de mi casa, ni subir a mi cama;
4
No daré sueño a mis ojos, o sueño a mis párpados,
5
hasta que encuentre un lugar para Yahvé, una morada para el Poderoso de Jacob”.
6 Мана, биз униң хәвирини Әфратаһда аңлидуқ; Уни орманлиқ етизлардин таптуқ;
He aquí que lo hemos oído en Efrata. Lo encontramos en el campo de Jaar.
7 Униң турар җайлириға берип кирәйли, Униң тәхтипәри алдида сәҗдә қилайли;
“Entraremos en su morada. Nos postraremos ante su escabel”.
8 Орнуңдин турғин, и Пәрвәрдигар, Сән қудритиңниң ипадиси әһдә сандуғуң билән, Өз арамгаһиңға киргин!
Levántate, Yahvé, a tu lugar de descanso, y el arca de tu fuerza.
9 Каһинлириң һәққанийлиқ билән кийиндүрүлсун, Мөмин бәндилириң тәнтәнилик авазни яңратсун!
Que tus sacerdotes se revistan de justicia. ¡Que tus santos griten de alegría!
10 Қулуң Давут үчүн, Өзүң мәсиһ қилғиниңниң йүзини яндурмиғайсән;
Por tu siervo David, no apartes el rostro de tu ungido.
11 Пәрвәрдигар Өз һәқиқити билән Давутқа шу қәсәмни қилди, У униңдин һеч янмайду: — У: — «Өз пуштиңдин чиққан мевидин бирисини тәхтиңдә олтарғузимән;
Yahvé ha jurado a David en verdad. No se apartará de él: “Pondré el fruto de tu cuerpo en tu trono.
12 Пәрзәнтлириң Мениң әһдәмни, Һәм Мән уларға үгитидиған агаһ-гувалиримни тутса, Уларниң пәрзәнтлири мәңгүгә тәхтиңдә олтириду» — дегән.
Si tus hijos cumplen mi pacto, mi testimonio que les enseñaré, sus hijos también se sentarán en tu trono para siempre”.
13 Чүнки Пәрвәрдигар Зионни таллиған; У Өз макани үчүн уни халиған.
Porque Yahvé ha elegido a Sión. Él la ha deseado para su habitación.
14 Мана У: — «Бу мәңгүгә болидиған арамгаһимдур; Мошу йәрдә туримән; Чүнки Мән уни халаймән.
“Este es mi lugar de descanso para siempre. Viviré aquí, pues lo he deseado.
15 Мән униң рисқини интайин зор бәрикәтләймән; Униң йоқсуллирини нан билән қандуримән;
Bendeciré abundantemente su provisión. Satisfaré a sus pobres con pan.
16 Униң каһинлириға ниҗатлиқни кийгүзимән, Униң мөмин бәндилири шатлиқтин тәнтәнилик авазни яңритиду.
También vestiré a sus sacerdotes con la salvación. Sus santos gritarán de alegría.
17 Мән бу йәрдә Давутниң мүңгүзини бихландуримән; Өзүмниң мәсиһ қилғиним үчүн йоруқ бир чирақ бекиткәнмән;
Haré brotar allí el cuerno de David. He ordenado una lámpara para mi ungido.
18 Униң дүшмәнлиригә шәрмәндиликни кийгүзимән; Амма униң кийгән таҗи бешида ронақ тапиду» — деди.
vestiré de vergüenza a sus enemigos, pero en él mismo, su corona brillará”.

< Зәбур 132 >