< Йәрәмия 14 >

1 Йәрәмияға чүшкән, Пәрвәрдигарниң қурғақчилиқлар тоғрилиқ сөзи: —
Esta é a palavra de Iavé que chegou a Jeremias a respeito da seca:
2 Йәһуда матәм тутиду, униң дәрвазилири завалға йүз тутмақта, хәлиқ йәргә чаплишип қарилиқ тутиду; Йерусалимдин налә-пәряд көтирилмәктә.
“Judah está de luto, e seus portões enfraquecem. Eles se sentam de preto no chão. O grito de Jerusalém sobe.
3 Мөтивәрлири чапармәнлирини су әкилишкә әвәтиду; улар су азгаллириға бариду, лекин һеч су тапалмайду; уларниң күплири қуруқ қайтип келиду; улар йәргә қарап қалиду, сарасимигә чүшиду; улар бешини йепип төвән саңгилитиду.
Seus nobres enviam seus pequenos para as águas. Eles vêm para as cisternas, e não encontrar água. Eles retornam com seus recipientes vazios. Eles estão decepcionados e confusos, e cobrir suas cabeças.
4 Һеч ямғур болмиғачқа йәр йүзи йерилип кәтти; йәр һайдиғучилар йәргә қарап бешини йепип төвән саңгилитиду.
Por causa do chão que está rachado, porque não tem chovido na terra, os lavradores estão desapontados. Eles cobrem suas cabeças.
5 Марал болса далада бала қозилайду, андин қозисидин ваз кечиду; чүнки от-чөп йоқ.
Sim, a corça no campo também cria e abandona suas crias, porque não há grama.
6 Явайи ешәкләр егизликләрдә туруп чилбөриләрдәк һасирап кетиду; озуқ издәп көзлири қараңғулишип кетиду, чүнки озуқ йоқ.
Os burros selvagens ficam em pé nas alturas nus. Eles ofegam pelo ar como chacais. Seus olhos falham, porque não há vegetação.
7 — И Пәрвәрдигар, қәбиһликлиримиз бизни әйипләп гувалиқ бәргини билән, Өзүңниң намиң үчүн бир ишни қилғайсән! Чүнки бизниң йолуңдин чиқип кетишимиз интайин көптур; биз Сениң алдиңда гуна садир қилдуқ.
Embora nossas iniqüidades testemunhem contra nós, trabalhe pelo seu nome, Yahweh; para nossas rebeliões são muitas. Nós pecamos contra você.
8 И Исраилниң Арзуси, күлпәт чүшкәндә уларниң қутқузғучиси Болғучи, Сән немишкә бизгә зиминимиздики мусапирдәк, бир кечила қонмақчи болған бир йолучидәк болисән?
Você espera de Israel, seu Salvador no momento de problemas, por que você deveria ser como estrangeiro na terra, e como um homem de passagem que se vira para ficar por uma noite?
9 Немишкә һеч амалсиз кишидәк, һеч кимни қутқузалмайдиған бир палванға охшаш болисән? Лекин Сән, и Пәрвәрдигар, аримизда турисән, биз Сениң намиң билән аталғандурмиз; биздин ваз кечип кәтмә!
Por que você deve ser como um homem assustado? como um homem poderoso que não pode salvar? No entanto, você, Javé, está no meio de nós, e somos chamados pelo seu nome. Não nos deixe.
10 Пәрвәрдигар мошу хәлиққә мундақ дәйду: — Улар дәрһәқиқәт [мәндин] тезип, кезишкә амрақтур; улар қәдәмлирини [яман йолдин] һеч тизгинлимәйду; Пәрвәрдигарниң улардин һеч қандақ хурсәнлиги йоқ; әнди һазир уларниң қәбиһлигини есигә кәлтүрүп уларниң гуналирини җазалайду.
diz Yahweh a este povo: “Mesmo assim, eles adoraram passear. Eles não restringiram seus pés. Portanto Yahweh não os aceita. Agora ele vai se lembrar da iniqüidade deles, e castigá-los por seus pecados”.
11 Андин Пәрвәрдигар маңа: — Бу хәлиқниң бәхит-бәрикити үчүн дуа қилма — деди.
Yahweh me disse: “Não reze por este povo para o seu bem”.
12 — Улар роза тутқанда, пәрядини аңлимаймән; улар көйдүрмә қурбанлиқларни ашлиқ һәдийәләр билән сунғанда, Мән уларни қобул қилмаймән; Мән уларни қилич, қәһәтчилик вә вабалар арқилиқ йоқитимән.
Quando jejuarem, não ouvirei seu grito; e quando oferecerem holocausto e oferta de refeição, não os aceitarei; mas os consumirei pela espada, pela fome e pela pestilência”.
13 Мән болсам: — Аһ, Рәб Пәрвәрдигар! Мана, пәйғәмбәрләр уларға: «Силәр қилични һеч көрмәйсиләр, қәһәтчиликкиму дуч кәлмәйсиләр; чүнки Мән бу йәрдә силәрниң аман-есәнлигиңларға капаләтлик қилимән» дәйду, — дедим.
Então eu disse: “Ah, Senhor Yahweh! Eis que os profetas lhes dizem: 'Não vereis a espada, nem tereis fome; mas eu vos darei paz assegurada neste lugar'”.
14 Әнди Пәрвәрдигар маңа мундақ деди: — Пәйғәмбәрләр Мениң намимда ялған бешарәтләр бериду; Мән уларни әвәтмигәнмән, уларни буйруған әмәсмән, вә уларға гәп қилғиним йоқ. Улар силәргә сахта көрүнүш, палчилиқ, әрзимәс нәрсиләр тоғрилиқ өз көңлидики хам хиялларни ейтип бешарәт бәрмәктә.
Então Yahweh me disse: “Os profetas profetizam em meu nome”. Eu não os enviei. Eu não os mandei. Eu não falei com eles. Eles lhe profetizam uma visão mentirosa, uma adivinhação, uma coisa de nada, e o engano de seu próprio coração.
15 Шуңа Пәрвәрдигар: — Мениң намимда бешарәт бериватқан, Мән әвәтмигән, йәни: «Қилич вә қәһәтчилик бу зиминға һеч кәлмәйду» дәйдиған пәйғәмбәрләр тоғрилиқ: — бу пәйғәмбәрләр қилич вә қәһәтчилик билән йоқитилиду;
Portanto Yahweh diz a respeito dos profetas que profetizam em meu nome, mas eu não os enviei, mas eles dizem: “A espada e a fome não estarão nesta terra”. Esses profetas serão consumidos pela espada e pela fome.
16 улар бешарәт бәргән хәлиқниң болса, қилич вә қәһәтчилик түпәйлидин җәсәтлири Йерусалим кочилириға ташливетилиду; уларниң өзлирини, аяллирини, қиз-оғуллирини көмгидәк һеч ким қалмайду; Мән уларниң рәзиллигини өз бешиға төкимән.
O povo a quem eles profetizam será expulso nas ruas de Jerusalém por causa da fome e da espada. Eles não terão ninguém para enterrá-los - eles, suas esposas, seus filhos ou suas filhas, pois derramarei sobre eles a sua maldade.
17 Сән уларға шу сөзни ейтисән: — «Көзлиримдин кечә-күндүз яш тохтимисун; чүнки мениң пак қизим болған хәлқим яриси бөсүлгәндәк қаттиқ бир зәрб йәп, интайин еғир яриланди», — дәйду.
“Você dirá esta palavra a eles: “'Deixe meus olhos correrem para baixo com lágrimas noite e dia, e não os deixem parar; para a filha virgem do meu povo é quebrada com uma grande brecha, com uma ferida muito dolorosa.
18 Мән далаға чиқсам, мана қиличтин өлтүрүлгәнләр; шәһәргә кирсәм, мана қәһәтчиликтин солишип кәткәнләр! Чүнки пәйғәмбәр һәм каһин һәр иккисила билимсиз-надан болуп, улар зиминда өз содиси биләнла болуп кәтти.
Se eu saio para o campo, então veja, o morto com a espada! Se eu entrar na cidade, então eis que aqueles que estão doentes de fome! Tanto para o profeta como para o sacerdote, andam por aí na terra, e não têm conhecimento”.
19 Сән Йәһудадин немишкә ваз кәчтиң? Җениң Зиондин Зериктиму? Сән немишкә бизни шунчә давалиғусиз дәриҗидә урған едиң? Биз арам-течлиқни күттуқ, лекин һеч қутлуқ күнләр йоқтур; шипалиқ бир вақитни күттуқ, лекин мана дәккә-дүккә ичидидурмиз!
Você rejeitou totalmente Judah? Sua alma abominava Zion? Por que você nos atingiu, e não há cura para nós? Buscamos a paz, mas nada de bom veio; e por um tempo de cura, e eis que o desânimo!
20 И Пәрвәрдигар, рәзиллигимизни, ата-бовилиримизниң қәбиһлигини тонуп иқрар қилимиз; чүнки Сениң алдиңда гуна садир қилдуқ.
Reconhecemos, Yahweh, nossa maldade, e a iniqüidade de nossos pais; pois pecamos contra você.
21 Өзүң намиң үчүн [Йерусалимни] көзүңгә илмай қоймиғайсән; шан-шәрәплик тәхтиң болған җайни рәсва қилмиғайсән; әһдәңни есиңгә кәлтүргәйсән, уни бузмиғайсән!
Não nos abomine, por causa de seu nome. Não desonre o trono de sua glória. Lembre-se, e não quebre seu pacto conosco.
22 Әлләр чоқунидиған «әрзимәсләр» арисида ямғур яғдурғучи бармиду? Йеғинни асманлар өзлирила берәмду? [Буларни әмәлдә көрсәткүчи] Сән әмәсму, и Пәрвәрдигар Худайимиз! Шуңа Сени тәлпүнүп күтимиз; чүнки Сәнла буларни қилғучидурсән.
Há alguma entre as vaidades das nações que possa causar chuva? Ou o céu pode dar chuveiros? Você não é ele, Yahweh nosso Deus? Portanto, esperaremos por você; pois você fez todas essas coisas.

< Йәрәмия 14 >