< До Филимона 1 >

1 Павло, в'я́зень Христа Ісуса, та брат Тимофій, улю́бленому Филимо́нові й співробі́тникові нашому,
PAVLEC Iesus Christen presonerac, eta anaye Timotheoc, Philemon gure maiteari eta lagunari,
2 і сестрі любій Апфі́ї, і співвойо́вникові нашому Архи́пові, і Церкві домашній твоїй:
Eta Aphia maiteari, eta Archippe gure soldado-quideari, eta hire etheco Eliçari:
3 благодать вам і мир від Бога Отця нашого й Господа Ісуса Христа!
Gratia dela çuequin eta baquea gure Iainco Aitaganic eta Iesus Christ Iaunaganic.
4 Я за́всіди дякую Богові моє́му, коли тебе згадую в молитвах своїх.
Esquerrac emaiten dirautzat neure Iaincoari, bethiere hiçaz memorio eguiten dudalaric neure orationetan,
5 Бо я чув про любов твою й віру, яку маєш до Господа Ісуса, і до всіх святих,
Ceren baitançut hire charitatea, eta fedea cein baituc Iesus Iauna baithara, eta saindu guciac baithara:
6 щоб спільність віри твоєї дія́льна була в пізна́нні всякого добра, що в нас для Христа.
Hire fedearen communicationea botheretsu dençát, eçagut dadinçát çuetan den on gucia Iesus Christez.
7 Бо ми маємо радість велику й потіху в любові твоїй, серця́ бо святих заспоко́їв ти, брате.
Ecen bozcario handi diagu eta consolatione hire charitateaz, ceren sainduén halsarrac hiçaz recreatu icen baitirade, anayé.
8 Через це, хоч я маю велику відвагу в Христі подавати нака́зи тобі про потрібне,
Halacotz, Iesus Christean libertate handi badut-ere hiri eguimbide duanaren manatzeco:
9 але більше з любови благаю я, як Павло, стари́й, тепер же ще й в'язень Христа Ісуса.
Badere charitateagatic lehen othoitzez niagoc, hunelaco banaiz-ere, bainaiz Paul ancianoa, eta orain presoner-ere Iesus Christgatic.
10 Благаю тебе про сина свого, про Они́сима, що його породив я в кайда́нах своїх.
Othoitzen aut bada neure seme Onesimo estecailluetan engendratu vkan dudanagatic:
11 Колись то для тебе він був непотрібний, тепер же для тебе й для мене він дуже потрібний.
Berce orduz ez hire probetchutaco içan denagatic, baina orain hire eta ene probetchutaco denagatic: cein igorten baitrauát.
12 Тобі я вертаю його, того, хто є неначе серце моє.
Hic bada hori, erran nahi baita, ene halsarrac, recebi eçac.
13 Я хотів був тримати його при собі, щоб він замість тебе мені послужив у кайда́нах за Єва́нгелію,
Cein nic nahi bainuen neurequin eduqui, hire orde cerbitza nençançát Euangelioaren estecailluetan:
14 та без волі твоєї нічо́го робити не хотів я, щоб твій добрий учинок не був ніби ви́мушений, але добровільний.
Baina hire vorondatea gabe eztiát deus eguin nahi vkan bortchaz beçala ezlicençát hire vnguia, baina gogo onezco.
15 Бо може для того він був розлучився на час, щоб навіки прийняв ти його, (aiōnios g166)
Ecen aguian halacotz hireganic partitu içan duc appurbatetacotz, bethierecotz recebi eçançát: (aiōnios g166)
16 і вже не як раба, але вище від раба, — як брата улю́бленого, особливо для мене, а тим більше для тебе, — і за ті́лом, і в Го́споді.
Ez engoitic sclabotan, baina sclabo baino conditione hobeagotan, anaye maitetan, principalqui ene: cembatez bada guehiago eure, eta haraguiaren arauez eta Iaunaren arauez?
17 Отож, коли маєш за друга мене, то прийми його, як мене.
Bada baldin lagunetan banaducac, recebi eçac ni beçala.
18 Коли ж він чим скри́вдив тебе або винен тобі, — полічи це мені.
Eta baldin cerbait bidegabe eguin badrauc, edo çor bahau, hura niri imputa ieçadac.
19 Я, Павло, написав це рукою своєю: „Я віддам“, щоб тобі не казати, що ти навіть само́го себе мені винен.
Nic Paulec scribatu diát haur neure escuz, nic pagaturen diát: eztarradan ecen are eure burua-ere niri çor drautadala.
20 Так, брате, — нехай я оде́ржу те, що від тебе прохаю в Го́споді. Заспокой моє серце в Христі!
Bay, anayé, placer haur nic hireganic recebi deçadan Iaunean, recreaitzac ene halsarrac Iaunean.
21 Пересвідчений я про слухня́ність твою, і тобі написав оце, відаючи, що ти зробиш і більше, ніж я говорю́.
Hire obedientiáz segur içanez scribatu drauat, daquidalaric ecen erraiten dudan baino guehiago-ere eguinen duála.
22 А ра́зом мені приготуй і поме́шкання, бо наді́юся я, що за ваші моли́тви я буду дарований вам.
Baina are bertaric ostatu appain ieçadac: ecen sperança diát çuen orationéz emanen natzaiçuela:
23 Вітає тебе Епафра́с, мій співв'я́зень у Христі Ісусі,
Epaphras ene presoner quideac Iesus Christean,
24 Ма́рко, Ариста́рх, Дима́с, Лука́, — мої співробі́тники.
Marc-ec, Aristarchec, Demasec eta Luc-ec, ene aiutariec, salutatzen auté.
25 Благода́ть Господа Ісуса Христа з вашим духом! Амі́нь.
Iesus Christ gure Iaunaren gratiá dela çuen spirituarequin. Amen.

< До Филимона 1 >