< Від Марка 3 >

1 І Він зно́ву до синагоги ввійшов. І був там один чоловік, який мав суху руку.
Guero sar cedin berriz synágogán, eta cen han guiçombat escua eyhartua çuenic.
2 І, щоб обвинуватити Його, наглядали за Ним, чи Він у суботу того не вздоро́вить.
Eta gogoatzen çutén eya Sabbathoan sendaturen çuenez accusa leçatençat.
3 І говорить Він до чоловіка з сухою рукою: „Стань посере́дині!“
Eta diotsa guiçon escu eyhartua çuenari, Iaiqui adi artera.
4 А до них промовляє: „У суботу годи́ться робити добре, чи робити лихе, життя зберегти, чи погуби́ти?“Вони ж мовчали.
Guero dioste, Sabbathoan vngui eguitea da sori, ala gaizqui eguitea? persona baten emparatzea, ala hiltzea: baina hec ichilic ceuden.
5 І спогля́нув Він із гнівом на них, засму́чений закам'яні́лістю їхніх серде́ць, і сказав чоловікові: „Простягни свою руку!“І той простяг, — і рука йому стала здорова!
Eta hetarát inguru behaturic asserrerequin, eta hayén bihotzeco obstinationeaz contristaturic, diotsa guiçonari, Heda eçac eure escua: Eta heda çeçan, eta haren escua, bercea beçain senda cedin.
6 Фарисеї ж негайно пішли та з іродія́нами раду зробили на Нього, — як Його погубити.
Orduan ilkiric Phariseuéc, bertan Herodianoequin conseillu eduqui ceçaten haren contra, hura hil lecatençat.
7 А Ісус із Своїми у́чнями вийшов над море. І на́товп великий ішов вслід за Ним із Галілеї й з Юдеї,
Baina Iesus bere discipuluequin retira cedin itsas alderát: eta iarrequi cequión gendetze handia Galileatic eta Iudeatic.
8 і з Єрусалиму, і з Ідуме́ї, і з-за Йорда́ння, і з Ти́ру й Сидо́ну. На́товп великий, прочувши, як багато чинив Він, зібрався до Нього.
Eta Ierusalemetic, eta Idumeatic, eta Iordanaz berce aldetic: eta Tyreco eta Sydoneco inguruètan habitatzen ciradenetaric gendetze handi, ençunic cein gauça handiac eguiten cituen, ethor citecen harengana.
9 І сказав Він до у́чнів Своїх нагото́вити чо́вна Йому, через натовп, щоб до Нього не ти́снулись.
Eta erran ciecén bere discipuluey vncichobat bethi prest eduqui lequión, gendetzearen causaz, hers ezleçatençát.
10 Бо Він багатьох уздоро́вив, так що хто тільки не́мочі мав, то ти́слись до Нього, щоб Його доторкну́тись.
Ecen anhitz sendatu vkan çuen, hala non afflictionetan ciraden guciac oldartzen baitziraden harengana hunqui lecatençat.
11 І ду́хи нечисті, як тільки вбачали Його, то падали ницьма перед Ним, і кричали й казали: „Ти Син Божий!“
Eta spiritu satsuéc hura ikusten çutenean, haren aitzinera bere buruäc egoizten cituztén, eta oihu eguiten çuten, cioitela, Hi aiz Iaincoaren Sem
12 А Він їм суво́ро наказував, щоб вони Його не виявля́ли.
Baina harc haguitz mehatchatzen cituen, manifesta ez leçatençat.
13 І Він вийшов на го́ру, і покликав, кого Сам хотів; вони ж приступили до Нього.
Guero igan cedin mendi batetara, eta dei citzan beregana nahi cituenac: eta ethor citecen harengana.
14 І визначив Дванадцятьо́х, щоб із Ним перебува́ли, і щоб послати на проповідь їх,
Eta ordena citzan hamabi harequin içateco, eta predicatzera igorteco:
15 і щоб мали вони вла́ду вздоровля́ти неду́ги й виго́нити де́монів.
Eta lutén bothere eritassunén sendatzeco, eta deabruén campora egoizteco.
16 І визначив Він оцих Дванадцятьо́х: Си́мона, і дав йому ймення Петро,
Lehenic Symon, (ceini icen eman baitzieçon Pierris: )
17 і Якова Зеведе́євого, і Івана, брата Якова, і дав їм імена Воанерге́с, цебто „сини гро́мові“,
Eta Iacques Zebedeoren semea, eta Ioannes Iacquesen anayea, (eta hæy icen eman ciecén Boanerges, erran nahi baita, igorciri semeac)
18 і Андрія, і Пилипа, і Вартоломі́я, і Матві́я, і Хому́, і Якова Алфі́євого, і Таде́я, і Си́мона Канані́та
Eta Andriu eta Philippe, eta Bartholomeo, eta Mattheu, eta Thomas, eta Iacques Alpheoren semea, eta Thaddeo, eta Simon Cananeoa,
19 та Юду Іскаріо́тського, що й видав Його.
Eta Iudas Iscariot, ceinec bera traditu-ere baitzuen.
20 І приходять до дому вони. І знову зібралось наро́ду, що вони не могли навіть хліба з'їсти.
Eta ethor citecen etchera: eta berriz gendetze handibat bil cedin, hala non oguiaren iateco artea -ere ecin har baitziroiten.
21 І коли Його ближчі почули, то вийшли, щоб узяти Його, бо говорено, ніби Він несамови́тий.
Eta haur ençun çutenean haren ahaideac ilki citecen hatzaman leçatençat: ecen erraiten çuten, çoratu cela.
22 А книжники, що поприхо́дили з Єрусалиму, казали: Має Він Вельзеву́ла, і виганяє де́монів силою князя де́монів.
Eta Ierusalemetic iautsi içan ciraden Scribéc erraiten çutén, ecen Beelzebub çuela, eta deabruén princearen partez deabruac campora egoizten cituela.
23 І, закликавши їх, Він у при́тчах до них промовляв: „Як може сатана́ сатану́ виганяти?
Eta hec beregana deithuric, erran ciecén comparationez, Nolatan Satanec Satan campora egotz ahal deçaque.
24 І коли царство поділиться супроти себе, — не може всто́яти те царство.
Ecen baldin resumabat bere contra partitua bada, ecin dauque resuma hura.
25 І коли дім поділиться супроти себе, — не може всто́яти той дім.
Eta baldin etchebat bere contra partitua bada, ecin dauque etche hura.
26 І коли б сатана сам на се́бе повстав і поділився, то не зможе всто́яти він, але згине.
Hala baldin Satan-ere altcha badadi eta partitua bada bere contra, ecin dauque, baina fin du.
27 Ніхто бо не може вде́ртись у дім дужого, та й пограбувати добро його, якщо перше не зв'яже дужого, і аж тоді пограбує госпо́ду його.
Ecin nehorc borthitz baten ostillamenduac, haren etchera sarthuric, pilla ahal ditzaque, baldin lehen borthitza esteca ezpadeça: eta orduan haren etchea pillaturen du.
28 Поправді кажу́ вам, що про́стяться лю́дським синам усі про́гріхи та богозневаги, хоч би як вони богозневажали.
Eguiaz erraiten drauçuet, ecen bekatu guciac guiçonén seméy barkaturen çaiztela, eta blasphematu dituqueizten blasphemio guciac:
29 Але, хто богознева́жить Духа Святого, — повіки йому не відпуститься, але́ гріху вічному він підпадає“. (aiōn g165, aiōnios g166)
Baina norc-ere blasphematuren baitu Spiritu sainduaren contra eztu barkamenduric vkanen seculan, baina içanen da condemnatione eternalaren hoguendun. (aiōn g165, aiōnios g166)
30 Бож казали вони: „Він духа нечистого має“.
Ecen erraiten çuten, Spiritu satsua du.
31 І поприхо́дили мати Його та брати Його, і, о́сторонь ставши, послали до Нього і Його виклика́ли.
Ethorten dirade bada haren anayeac eta haren ama: eta lekorean ceudela igor citzaten batzu harengana, haren deitzera.
32 А наро́д кругом Нього сидів. І сказали Йому: „Ото мати Твоя, і брати Твої, і се́стри Твої он про Тебе питаються о́сторонь“.
Eta iarriric cegoen haren inguruän gendetzea, eta hec erran cieçoten, Huná, hire amac eta hire anayéc lekorean galdeguiten aute.
33 А Він їм відповів і сказав: „Хто́ Моя мати й брати?“
Orduan ihardets ciecén, cioela, Nor da ene ama, edo ene anayeac?
34 І поглянув на тих, що круг Нього сиділи, і промовив: „Ось мати Моя та бра́ття Мої!
Eta inguru behatu çuenean haren inguruän iarriric ceuden discipuluetara, dio, Huná ene ama, eta ene anayeac.
35 Бо хто Божу волю чинитиме, то́й Мені брат, і сестра, і мати“.
Ecen norc-ere eguine baitu Iaincoare vorondatea, hura da ene anaye eta ene arreba, eta ama

< Від Марка 3 >