< Від Луки 24 >

1 А дня першого в тижні прийшли вони рано вранці до гро́бу, несучи́ нагото́вані па́хощі,
Chifumofumo mubuzuba bwakusanguna bwamvwiki, bakasika kukabanda, kabeeta tununkilizyo tubakali babamba.
2 та й застали, що камінь від гро́бу відва́лений був.
Bakajana bbwe lilitontedwe kuzwa kukabanda.
3 А ввійшовши, вони не знайшли тіла Господа Ісуса.
Bakanjila mukati, pesi tebakawujana pe mutunta wa Mwami Jesu
4 І сталось, як безрадні були вони в цім, ось два мужі́ в одежах блискучих з'явились при них.
Zyakachitika kuti, aawo kabachigambide aatala azeezi, mpawaawo, kwakiimikila baalumi babili kumbali lyabo kabazwete zisamo zibayima.
5 А коли налякались вони й посхиляли обличчя додолу, ті сказали до них: „Чого ви шукаєте Живого між мертвими?
Aawo banakazi nibakazula kuyoowa bakafundamika busyu bwabo, bakati kubanakazi, “Muyandwiidanzi bapona kubafu.”
6 Нема Його тут, бо воскрес! Пригадайте собі, як Він вам говорив, коли ще перебува́в в Галілеї.
Tawo pe aano, pesi wabusigwa! Amuyeeye mbakaambula kulindinywe naakachili ku Galili,
7 Він казав: „Сину Лю́дському треба бути ви́даному до рук грішних людей, і розп'я́тому бути, і воскре́снути третього дня“.
kati Mwana wa Muntu weelede apedwe kumaanza abasizibi akabambulwe, mpawo mubuzuba bwatatu akabuke lubo.”
8 І згадали вони ті слова́ Його!
Banakazi bakayeeya majwi aakwe,
9 А вернувшись від гро́бу, про все те сповістили Одинадцятьох та всіх інших.
bakeenda kuzwa kukabanda bakwaambila zyoonse eezi kulibalikumi awumwi abamwi boonse.
10 То були́: Марія Магдали́на, і Іванна, і Марія, мати Яковова, і інші з ними, — і вони розповіли апо́столам це.
Lino Meli Magadalena, Jowana, Meli banyina a Jemusi abamwi banakazi mbibakali aabo, bakakwaamba zintu eezi kubatumwa.
11 Та слова́ їхні здалися їм вигадкою, — і не повірено їм.
Pesi majwi aaya akabaanga ngakubeja nibakaamvwabatumwa, tebakabasyoma pe banakazi.
12 Петро ж устав та до гро́бу побіг, і, нахилившися, бачить — лежать самі тільки покривала. І вернувсь він до себе, і дивувався, що́ сталось.
Mpawo Pita wakanyampkuka wachijaanina kuchuumbwe, wakakotama kalikuyuna mukati wakabona micheka kiili ayilikke, wakabula kuti niinzi chachitika.
13 І ото, двоє з них того ж дня йшли в село, на ім'я́ Еммау́с, що від Єрусалиму лежало на стадій із шістдеся́т.
Amulange babili babo bakalikuyabweenda buzuba mbuboobo kabatozya kugunzi litegwa Emawusi, lyakali kasinzo kuzwa ku Jelusalema.
14 І розмовляли вони між собою про все те, що́ сталося.
Bakalikuyabuzuwa aatala azintu zyakachitika.
15 І ото, як вони розмовляли, і розпитували один о́дного, підійшов Сам Ісус, — і пішов разом із ними.
Zyakachitika kuti, kabachiyabuzuwa akubuzisisyania, Jesu lwakwe wakabeezya weenda aabo.
16 Очі ж їхні були стри́мані, щоб Його не пізнали.
Pesi menso aabo akaksigwa kuti bamuzibe.
17 І спитався Він їх: „Що́ за речі такі, що про них між собою в дорозі міркуєте, і чого ви сумні́?“
Jesu wakati kulimbabo, “Nobabili niinzi nchimuyobwaambula nimuyobweenda awa?” Bakayimikila kabali amawuse.
18 І озвався один, йому йме́ння Клео́па, та й промовив до Нього: „Ти хіба тут у Єрусалимі єдиний захожий, що не знає, що́ сталося в нім цими днями?“
Umwi wabo uutegwa Kiliyopasi, wakamusandula, “Te nduwe olike mu Jelusalem uutazi zintu zyalikuchitika mumo mazuba aaya?”
19 І спитався Він їх: „Що таке?“А вони розпові́ли Йому: „Про Ісуса Назаряни́на, що Пророк був, могутній у ділі й у слові перед Богом і всім наро́дом.
Jesu wakati kulimbabo, “Zintu nzi eezyo?” Bakamusandula bati, “Zintu zili aatala a Jesu muna Nazaleta, wakali musinsimi, wakali aanguzu kunchito akujwi kunembo lya Leza akubantu boonse.
20 Як первосвященики й наша старши́на Його віддали́ на суд смертний, — і Його розп'яли́.
Ambubakamupeda bapayizi bapati abatongi besu kuti apegwe mulandu wakujiigwa.
21 А ми сподівались були́, що Це Той, що має Ізраїля ви́зволити. І до того, оце третій день вже сьогодні, як усе оте сталося.
Pesi ytwakali twasyoma kuti nguwe uutakaangunune Izilayeli. Iyii, kunze kwazyo zyoonse eezi, kwaba mazuba aatatu zintu zyoonse eezi kazichitikide.
22 А дехто з наших жінок, що рано були́ коло гро́бу, нас здивували:
Pesi kakuliboobo, bamwi banakazi mbituyabweenda aabo batugambya, nibalikuchibuda chifumo.
23 вони тіла Його не знайшли, та й вернулися й оповідали, що бачили й з'я́влення анголі́в, які кажуть, що живий Він.
Nibakuubula mutunta wakwe, bakuboola, kabaamba kuti babona chilengano chabangelo babili balikubaambila kuti wabuka.
24 І пішли дехто з наших до гро́бу, і знайшли так, як казали й жінки́; та Його не побачили“.
Bamwi lubo baalumi mbituli aabo bachijaanina kuchibunda bakujana mbubo mbuli mbubaamba banakazi. Pesi tabamubwene pe.”
25 Тоді Він сказав їм: „О, безумні й запеклого серця, щоб повірити всьому, про що́ сповіщали Пророки!
Jesu wakati kulimbabo, “Nywebo nobaalumi bafubafuba animuli aamyooyo iichedwa kusyoma kulizyoonse zyakaambwa abasinsimi!
26 Чи ж Христові не це перете́рпіти треба було, і ввійти в Свою славу?“
Teensi zyakaleelede na kuti Kkilisito aswaanane amapenzi woonse aya na, akuti anjile mubulemu bwakwe?”
27 І Він почав від Мойсея, і від Пророків усіх, і виясня́в їм зо всього Писа́ння, що́ про Нього було́.
Mpawo kusangunina kuli Mozesi akubasinsimi boonse, Jesu wakali kubapandulwida zyoonse zyakalangene aawe mumalembe woonse
28 І набли́зились вони до села, куди йшли. А Він удавав, ніби хоче йти далі.
Kabali baamba kusika kugunzi eelyo nkukbakali kuyabuya, Jesu wakachita aanga uyanda skwinda kaya kunemboo.
29 А вони не пускали Його й намовляли: „Зостанься з нами, бо вже вечорі́є, і кінча́ється день“. І Він увійшов, щоб із ними побути.
Pesi bakamukombelezya, bakati, “Kkala aswebo, nkaambo lyaamba kuba goko zuba lyaamba kubbila.” Aboobo Jesu wakanjila wakkala aabo.
30 І ото, коли сів Він із ними до столу, то взяв хліб, поблагословив, і, ламаючи, їм подавав.
Chakachitika kuti, naakakkala aansi ambabo kuti balye, wakabweza chinkwa, wakachilongezya, wakachikwamuna mpawo wakabapedekezya.
31 Тоді очі відкрилися їм, — і пізнали Його́. Але Він став для них невиди́мий...
Mpawo menso aabo akajulika, mpawo bakamuziba, mpawo tebakachilikumubona pe.
32 І говорили вони один о́дному: „Чи не пала́ло нам серце обом, коли промовляв Він до нас по дорозі, і коли виясняв нам Писа́ння?“
Bakati aakati kabo, “Myoyo yesu niyatapya mukati kesu, nalikwaambuula kulindiswe munzila, aawo nalikutujulila magwalo?”
33 І зараз устали вони, і повернулись до Єрусалиму, і знайшли там у зборі Одинадцятьо́х, і і тих, що з ними були́,
Bakanyampuka mu wola ndileelyo babweda ku Jelusalema. Bakajana balikumi awumwi kababungene antoomwe, antoomwe abaabo mbibakali aabo,
34 які розповідали, що Госпо́дь дійсно воскрес, і з'явився був Си́монові.
bakalikuti, “Mwami wabuka nchobeni, alimwi walibonia kuli Sayimoni.”
35 А вони розпо́віли, що́ сталось було на дорозі, і як пізнали Його в лама́нні хліба.
Aboobo bakabaambila zintu zyakachitika munzila, akuti Jesu wakayubununwa byeni kulimbabo naakali kukwamuna chinkwa.
36 І, як вони говорили оце, Сам Ісус став між ними, і промовив до них: „Мир вам!“
Kabachaambula zintu eezi, Jesu lwalkwe wakayimikila aakati kabo, wakati kulimbabo, “Luumuno alube kulindinywe.”
37 А вони налякалися та перестра́шились, і ду́мали, що бачать духа.
Pesi bakateketa akuzula kuyoowa, bakayeeya kuti babona cheelo.
38 Він же промовив до них: „Чого́ ви стриво́жились? І пощо́ ті думки до серде́ць ваших входять?
Jesu wakati kulimbabo, “Nkaambo nzi nimulikataazya? Nkaambo nzi mibuzyo niyazula mumyoyo yenu?
39 Погляньте на руки Мої та на ноги Мої, — це ж Я Сам! Доторкніться до Мене й дізнайтесь, — бо не має дух тіла й косте́й, а Я, бачите, маю“.
Amulange maboko aangu amawulu aangu, kuti ndime nchoonzyo. Amundigume mubone. Nkaambo cheelo tachikwe nyama amafuwa, mulindibwene me ndilaazyo.”
40 І, промовивши це, показав Він їм руки та но́ги.
Naakaamba eezi, wakabatondeezya maboko amawulu aakwe.
41 І, як ще не йняли вони віри з радощів та дивувались, Він сказав їм: „Чи не маєте тут чогось їсти?“
Nibakachizwide lukondo lwiingi, alimwi okambagambide, Jesu wakatgi kulmbabo, “Mujisi chakulya na?”
42 Вони ж подали́ Йому ку́сника риби печеної та стільника́ медово́го.
Bakamupa chimpanzi chamuswi wakabizizigwe.
43 І, взявши, Він їв перед ними.
Jesu wakachibweza, alimwi wakalya kunembo lyabo.
44 І промовив до них: „Це слова́, що казав Я до вас, коли був іще з вами: Потрібно, щоб ви́коналось усе, що про Мене в Зако́ні Мойсеєвім, та в Пророків, і в Пса́лмах написане“.
Wakati kulmbabo, “Nindakachili aandinywe, ndakamwaambila kuti zyoonse zilembedwe mumulawu wa Mozesi abasinsimi amuntembawuzyho zyeelede kuzuzikizigwa.”
45 Тоді розум розкрив їм, щоб вони розуміли Писа́ння.
Mpawo wakajula menso aabo kuti bamvwisisisye malembe.
46 І сказав Він до них: „Так написано є, і так потрібно було́ постраждати Христові, і воскре́снути з мертвих дня третього,
Wakati kuli mbabo, “Aboobo kulilembedwe, kuti Kkilisitu welede kupenzegwa, akabuke lubo kubafu mubuzuba bwatatu.
47 і щоб у Йме́ння Його проповідувалось покая́ння, і про́щення гріхів між наро́дів усіх, від Єрусалиму почавши.
Alimwi kusanduka akulekelelwa kwazibi kweelede kukakambawukwe muzina lyakwe, kunyika zyoonse, kutalikila mu Jelusalema.
48 А ви свідки того́.
Mulibakamboni bazeezi zintu.
49 І ось Я посилаю на вас обі́тницю Мого Отця; а ви позоста́ньтеся в місті, аж поки зодя́гнетесь силою з висоти“.
Amulange ndilikutumina kulindinywe eecho Ndeende nchakasyomezya. Pesi amukkale mudolopo kusikila mukajane nguzu kuzwa kujulu.”
50 І Він вивів за місто їх аж до Віфа́нії; і, знявши руки Свої, поблагословив їх.
Mpawo Jesu wakabazulwida kunze mane bakusika afwiifwi aku Bbetani. Wakanyampula maboko aakwe, wakabalongezya.
51 І сталось, як Він благословляв їх, то зачав відступа́ти від них, і на небо возно́ситись.
Zyakachitika kuti, naakachili kubalongezya, wakabasiya alimwi wakanyampwidwa kujulu.
52 А вони поклонились Йому, і повернулись до Єрусалиму з великою радістю.
Aboobo bakamukomba, mpawo bakabweeda ku Jelusalemu mulukondo lupati.
53 І постійно вони перебува́ли в храмі, переславля́ючи й хва́лячи Бога. Амінь.
Bakakkala kabali muchikombelo kabalongezya Leza

< Від Луки 24 >