Lea Fakatātā 11
1 Ko e fai kākā ʻi he fakamamafa meʻa ko e fakalielia kia Sihova: ka ʻoku ne leleiʻia ʻi he fakamamafa totonu.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 ʻOka hoko ʻae fielahi, ʻoku hoko foki mo e mā: ka ʻoku ʻi he angavaivai ʻae poto.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 ʻE fakahinohinoʻi ʻae angatonu ʻe heʻenau fai totonu: ka ʻe fakaʻauha ʻae angahala ʻe heʻenau talangataʻa.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 ʻOku ʻikai ʻaonga ʻae koloa ʻi he ʻaho ʻoe houhau: ka ʻoku fakahaofi mei he mate ʻae māʻoniʻoni.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 ʻE fakatonutonu ʻae hala ʻoe haohaoa ʻi heʻene māʻoniʻoni: ka ʻe hinga ʻae angahala ʻi heʻene angahala ʻaʻana.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 ʻE fakamoʻui ʻae māʻoniʻoni ʻi heʻenau angatonu: ka ʻe moʻua ʻae angahala ʻi heʻenau kovi ʻanautolu.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 ʻOka mate ʻae tangata angahala, ʻe ʻauha ai ʻene ʻamanaki: pea ʻoku ʻauha mo e ʻamanaki ʻoe taʻeangatonu.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 ʻOku fakamoʻui ʻae māʻoniʻoni mei he mamahi, pea kuo tongia ia ʻe he tangata angahala.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 ʻOku fakamalaʻia ʻe he tangata kākā ʻa hono kāinga ʻaki hono ngutu: ka ko e meʻa ʻi he ʻilo ʻe fakamoʻui ʻae angatonu.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 ʻOku fiefia ʻae kolo ʻi he monūʻia ʻae māʻoniʻoni: pea ʻi he mate ʻae angahala ʻoku ai ʻae mavava.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 ʻOku hakeakiʻi ʻae kolo ʻi he tāpuaki ʻoe angatonu: ka ʻoku holoki hifo ia ʻe he ngutu ʻoe angahala.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Ko ia ʻoku masiva poto ʻoku ne fehiʻa ki hono kaungāʻapi: ka ʻoku fakalongo pē ʻae tangata poto.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 ʻOku fakahā ʻae ngaahi tala fufū ʻe ia ʻoku fakalanga lau: ka ko ia ʻoku loto totonu ʻoku ne ʻufiʻufi ʻae meʻa.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 ʻI he ʻikai ha faʻa fakakaukau ʻoku hinga ʻae kakai: ka ʻoku ai ʻae maluʻi ʻi he fakakaukau ʻae toko lahi.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Ko ia ʻoku ne tongia ha taha foʻou ʻe mamahi ai ia: pea ko ia ʻoku fehiʻa ke fai ʻae fetongi ʻe tuʻutuʻumālie ia.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 ʻOku maʻu ʻi he fefine angalelei ʻae ongoongolelei: pea ʻoku maʻu pe ki he kakai mālohi ʻenau koloa.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 ʻOku fai lelei ʻe he tangata angaʻofa ki hono laumālie ʻoʻona: ka ko ia ʻoka anga fakamālohi ʻoku ne fakamamahiʻi hono kakano ʻoʻona.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 ʻOku fai ʻe he angahala ʻae ngāue fakakākaaʻi: ka ʻe maʻu ʻae totongi moʻoni ʻe ia ʻoku tūtuuʻi ʻae māʻoniʻoni.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 ʻO hangē ʻoku fakatau ʻae māʻoniʻoni ki he moʻui: ʻoku pehē, ko ia ʻoku tulituli pau ki he kovi ʻoku ne fai ia ke ne mate ai ia.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ko kinautolu ʻoku loto pikopiko ʻoku fakalielia kia Sihova: ka ʻoku fiemālie ia ʻiate kinautolu ʻoku totonu honau hala.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Neongo ʻae fepukeaki ʻae nima ʻoe kakai angahala ʻe ʻikai taʻetautea ʻakinautolu: ka ʻe fakamoʻui ʻae hako ʻoe māʻoniʻoni.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 ʻO hangē ko e mama koula ʻi he ihu ʻoe puaka, ʻoku pehē ʻae fefine hoihoifua ʻoku ʻikai ke anga fakapotopoto.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 ʻOku lelei maʻu pe ʻae holi ʻae kakai māʻoniʻoni: ka ko e houhau ʻoku ʻamanaki ki ai ʻae angahala.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 ʻOku ai ʻaia ʻoku faʻa foaki, kae maʻu ai ʻo lahi: pea ʻoku ai ʻoku taʻofi ʻi he meʻa ʻoku totonu ke fai, ka ʻoku tupu ai ʻa ʻene masiva.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 ʻE fakamaʻumeʻaʻi ʻae loto ʻoku faʻa ʻofa: pea ko ia ʻoku faʻa fakaviviku ʻe fakaviviku ia foki.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 ʻE fakamalaʻia ia ʻe he kakai ʻaia ʻoku taʻofi ʻae meʻakai: ka ʻe hilifaki ʻae monūʻia ki hono ʻulu ʻaia ʻoku faʻa fakatau ia.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 ʻOku maʻu ʻae ongoongolelei ʻe ia ʻoku kumi fakamātoato ki he lelei: ka ko ia ʻoku kumi ki he kovi, ʻe hoko mai pe ia kiate ia.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 ʻE hinga ia ʻaia ʻoku falala ki heʻene koloa: ka ʻe tupu ʻae māʻoniʻoni ʻo hangē ko e vaʻa.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Ko ia ʻoku faʻa fakafiuʻi ʻa hono fale ʻoʻona, ʻe maʻu pe ʻe ia ʻae matangi: pea ʻe hoko ʻae vale ko e tamaioʻeiki kiate ia ʻoku poto hono loto.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ko e fua ʻoe māʻoniʻoni ʻoku hangē ko e ʻakau ʻoe moʻui; pea ko ia ʻoku lavaʻi ʻae ngaahi laumālie ʻoku poto ia.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Vakai, ʻe maʻu totongi ʻae māʻoniʻoni ʻi he māmani: ka ʻe lahi hake ʻene maʻu totongi ʻe he angakovi mo e angahala.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
