Luke 4
1 Naʻe liu mai ʻa Sisu mei Sioatani, kuo fonu ʻi he Laumālie Māʻoniʻoni, pea naʻe tataki [ia ]ʻe he Laumālie ki he toafa.
Ježíš pak, pln byv Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
2 Pea ʻahiʻahiʻi ia ʻe he tēvolo ʻi he ʻaho ʻe fāngofulu. Pea ko e ngaahi ʻaho ko ia naʻe ʻikai te ne kai ai ha meʻa: pea hili ia, naʻa ne fiekaia.
A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. Ale když se skonali, potom zlačněl.
3 Pea pehē ʻe he tēvolo kiate ia, “Kapau ko e ʻAlo koe ʻoe ʻOtua, fekau ki he maka ni ke liliu ko e mā.”
I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
4 Pea leaange ʻa Sisu kiate ia, ʻo pehē, “Kuo tohi, ‘ʻE ʻikai moʻui ʻae tangata ʻi he mā pe, ka ʻi he folofola kotoa pē ʻae ʻOtua.’”
I odpověděl jemu Ježíš, řka: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
5 Pea naʻe ʻave ia ʻe he tēvolo ki he moʻunga māʻolunga, ʻo fakahā fakafokifā pe kiate ia ʻae ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻo māmani.
I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
6 Pea naʻe pehē ʻe he tēvolo kiate ia, “Te u ʻatu moʻou ʻae mālohi ni kotoa pē, mo hono nāunau: he kuo tuku mai ia kiate au; pea ʻoku ou foaki ia ko ʻeku faʻiteliha.
A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
7 Ko ia kapau te ke hū kiate au, ʻe ʻoʻou ia kotoa pē.”
Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
8 Pea leaange ʻa Sisu, ʻo ne pehē kiate ia, “Sētane, ke ke ʻalu ki hoku tuʻa; he kuo tohi, ‘Ke ke hū kia Sihova ko ho ʻOtua, pea ko ia pe te ke tauhi.’”
I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; nebo psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti, a jemu samému sloužiti.
9 Pea ne ʻomi ia ki Selūsalema, ʻo ne tuku ia ki he tuʻa falelotu lahi, pea pehē kiate ia, “Kapau ko e ʻAlo koe ʻoe ʻOtua, fakatō koe ʻi heni ki lalo:
Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
10 He kuo tohi, ‘ʻE fekau ʻe ia ʻene kau ʻāngelo kiate koe, ke nau tauhiʻi koe;
Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
11 Pea, ‘Te nau hapahapai koe, telia naʻa touʻia ho vaʻe ʻi ha maka.’”
A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
12 Pea leaange ʻa Sisu, ʻo ne pehē kiate ia, “Ka kuo pehē, ‘ʻOua te ke ʻahiʻahi kia Sihova ko ho ʻOtua.’”
A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
13 Pea kuo fakaʻosi ʻe he tēvolo ʻae ʻahiʻahi kotoa pē, naʻe ʻalu ia ʻiate ia ʻo fuoloa [siʻi].
A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
14 Pea foki atu ʻa Sisu ki Kāleli, ʻi he mālohi ʻoe Laumālie: pea naʻe mafola hono ongoongo ki he potu fonua ko ia kotoa pē.
I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
15 Pea ako ia ʻi honau ngaahi falelotu, pea fakamālō ai ʻae kakai fulipē.
A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
16 Pea haʻu ia ki Nāsaleti, ʻaia naʻe tupu ai ia: pea hū ia ki he falelotu ʻi he ʻaho Sāpate, ʻo hangē ko ʻene faʻa fai, pea tuʻu hake ke lautohi.
I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
17 Pea naʻe ʻatu kiate ia ʻae tohi ʻae palōfita ko ʻIsaia. Pea ʻi heʻene folahi ʻae tohi, naʻa ne ʻilo ʻae potu kuo tohi ai, [ʻo pehē],
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
18 “ʻOku ʻiate au ʻae Laumālie ʻo Sihova, Koeʻuhi kuo ne fakanofo au ke u malangaʻaki ʻae ongoongolelei ki he masiva; Kuo ne fekau au ke fakamoʻui ʻae loto mafesi, Ke malangaʻaki ʻae huhuʻi ki he kau pōpula, Mo e fakaʻā ʻoe kui, Ke veteange ʻakinautolu kuo lavea,
Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu,
19 Ke malangaʻaki ʻae taʻu lelei ʻo Sihova.”
A zvěstovati léto Páně vzácné.
20 Pea ne takai ʻe ia ʻae tohi, ʻo ʻange ki he tauhi, pea nofo hifo. Pea sio fakamamaʻu kiate ia ʻae mata ʻokinautolu kotoa pē naʻe ʻi he falelotu.
A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
21 Pea ne fua lea ia kiate kinautolu, “Kuo fakamoʻoni ʻi he ʻaho ni ʻae tohi ko eni ʻi homou telinga.”
I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
22 Pea naʻa nau fakamālō kotoa pē kiate ia, ʻonau ofo ʻi he ngaahi lea mālie naʻe ʻalu atu ʻi hono fofonga. Pea naʻa nau pehē, “ʻIkai ko e foha eni ʻo Siosefa?”
A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
23 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ka ko e moʻoni te mou lea ʻaki ʻae fakatātā ni kiate au, ‘Faitoʻo, fakamoʻui koe:’ pea ko ia kotoa pē kuo mau fanongo kuo fai ʻi Kapaneume, fai foki ʻi heni ʻi ho fonua.”
I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti.
24 Pea pehē ʻe ia, “Ko e moʻoni ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻOku ʻikai ha palōfita ʻe ʻofeina ʻi hono fonua.
I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
25 Ka ʻoku ou tala moʻoni atu kiate kimoutolu, naʻe tokolahi ʻae fefine kuo mate honau husepāniti ʻi ʻIsileli, ʻi he ngaahi ʻaho ʻo ʻIlaisiā, ʻi he lolotonga ʻae tāpuni ʻoe langi, ʻi he taʻu ʻe tolu mo e māhina ʻe ono, pea naʻe honge lahi ʻae fonua kotoa;
Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi,
26 Ka naʻe ʻikai fekau ʻa ʻIlaisiā ki ha taha ʻiate kinautolu, ka ki he fefine kuo mate hono husepāniti ʻi Salepita ʻi Saitoni.
Však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
27 Pea naʻe tokolahi ʻae kilia ʻi ʻIsileli, ʻi he kuonga ʻo ʻIlaisiā ko e palōfita; ka naʻe ʻikai ke fakamaʻa ha taha ʻiate kinautolu, ka ko Neamani ko e Silia.”
A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
28 Pea ko kinautolu kotoa pē naʻe ʻi he falelotu, naʻa nau mātuʻaki lili ʻi heʻenau fanongo ki he ngaahi meʻa ni,
I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to.
29 ʻO nau tutuʻu, pea kapusi ia kituaʻā kolo, ʻo tataki ia ki he matanga ʻoe moʻunga ʻaia naʻe tuʻu ai ʻenau kolo, koeʻuhi ke nau lī ia ʻi he lilifa ki lalo.
A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
30 Ka naʻe ʻalu ia mei honau lotolotonga, pea mole atu ia,
Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
31 ʻO ne ʻalu hifo ki Kapaneume, ko e kolo ʻo Kāleli, ʻo ne ako kiate kinautolu ʻi he ngaahi ʻaho Sāpate.
I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.
32 Pea naʻa nau ofo ʻi heʻene akonaki he naʻe lea ia ʻi he mālohi.
I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
33 Pea naʻe ʻi he falelotu ʻae tangata, naʻe ʻiate ia ʻae laumālie ʻoe tēvolo ʻuli, pea naʻe kalanga ia, ʻo leʻo lahi,
Byl pak v škole člověk, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
34 ʻO pehē, “ʻE Sisu ʻo Nāsaleti, tuku ai pe; ko e hā ʻakimautolu kiate koe? Kuo ke haʻu ke fakaʻauha ʻakimautolu? ʻOku ou ʻilo koe; ko e tokotaha māʻoniʻoni ʻoe ʻOtua.”
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
35 Pea lolomi ia ʻe Sisu, ʻo pehē, “Ke ke fakalongo pe, pea ke haʻu kituʻa ʻiate ia.” Pea kuo lī [ʻae tangata ]ʻe he tēvolo ki he haʻohaʻonga pea haʻu ia kituʻa ʻiate ia, pea naʻe ʻikai te ne fakamamahi kiate ia.
I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
36 Pea naʻa nau ofo lahi ai kotoa pē, ʻonau fepehēʻaki, “Ko e hā ʻae akonaki ni! He ʻoku ne fekau ʻi he pule mo e mālohi ki he kau laumālie ʻuli, pea ʻoku nau haʻu kituʻa.”
I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
37 Pea naʻe mafola hono ongoongo ki he potu kotoa pē ʻoe fonua ko ia.
I rozcházela se o něm pověst po všelikém místě té okolní krajiny.
38 Pea naʻe tuʻu hake ia, mei he falelotu, ʻo hū ki he fale ʻo Saimone. Pea ko e faʻē ʻae uaifi ʻo Saimone kuo pukea ʻi he mofi lahi; pea naʻa nau kole kiate ia koeʻuhi ko ia.
Vstav pak ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
39 Pea naʻa ne tuʻu hake kiate ia, ʻo taʻofi ʻae mofi, pea mahuʻi ia: ka ka tuʻu leva ia, ʻo tauhi ʻakinautolu.
Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
40 Pea kuo tō ʻae laʻā, pea ko kinautolu kotoa pē naʻe ai haʻanau mahaki ʻi he mahaki kehekehe, naʻe ʻomi ʻakinautolu kiate ia; pea ne hilifaki hono nima kiate kinautolu taki taha, ʻo fakamoʻui ʻakinautolu.
Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
41 Pea haʻu kituʻa ʻae kau tēvolo mei he tokolahi, ʻonau kalanga, ʻo pehē, “Ko koe ʻae Kalaisi ko e ʻAlo ʻoe ʻOtua.” Pea ne lolomi ʻakinautolu ke ʻoua ʻe fakahā ʻoku nau ʻilo ia ko e Kalaisi.
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
42 Pea kuo ʻaho, pea ʻalu ia, ʻo nofo ʻi ha potu lala: pea kumi ia ʻe he kakai, ʻonau omi kiate ia, pea naʻa nau taʻofia ia, ke ʻoua naʻa ne ʻalu ʻiate kinautolu.
A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
43 Ka naʻe pehē ʻe ia kiate kinautolu, “ʻOku totonu ke u malangaʻaki ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua ki he ngaahi kolo kehe foki he ko ia kuo fekau ai au.”
On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
44 Pea malanga ʻe ia ʻi he ngaahi falelotu ʻo Kāleli.
I kázal v školách Galilejských.
