Luke 12
1 Pea feʻunga mo ia, kuo fakakātoa ʻae fuʻu kakai taʻefaʻalaua, ʻonau femalakiʻaki ʻakinautolu, pea kamata lea ai ia, ʻo fuofua fai ki heʻene kau ākonga, “Mou vakai telia ʻae meʻa fakatupu ʻae kau Fālesi, ʻaia ko e mālualoi.
A v tom, když se na tisíce lidu sešlo, tak že jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, kterýž jest pokrytství.
2 He ʻoku ʻikai ha meʻa ʻoku ʻufiʻufi, ʻe taʻefakahā; pe fufū, ʻe taʻeʻiloa ia.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; aniž jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Pea ko ia kotoa pē kuo mou lea ʻaki ʻi he poʻuli, ʻe fanongo ia ʻi he maama; pea ko ia kuo mou fanafana ʻaki ʻi he ngaahi loki, ʻe kalangaekina ia mei he tuʻa fale.”
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 “Pea ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu ko hoku kāinga, “ʻOua te mou manavahē kiate kinautolu ʻoku tāmateʻi ʻae sino, pea hili ia ʻoku ʻikai mo ha meʻa te nau faʻa fai.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, kteříž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 Ka te u fakahā kiate kimoutolu ʻaia te mou manavahē ki ai: manavahē kiate ia, ʻa ia, ʻoka hili ʻene tāmateʻi, ʻoku ne faʻa fai ke lī ki heli; ʻio, ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, manavahē kiate ia. (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýž, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 “ʻIkai ʻoku fakatau ʻae kihiʻi manupuna ʻe nima ʻaki ʻae paʻanga siʻi ʻe ua? Pea ʻoku ʻikai ngalo hanau taha ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua.
Zdaliž nebývá pět vrabečků prodáváno za dva penížky? A jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Ka ko e ngaahi tuʻoni louʻulu ʻo homou ʻulu kuo lau kotoa pē. Ko ia ʻoua ʻe manavahē: [he ]ʻoku mou mahuʻinga hake ʻi he fanga kihiʻi manu lahi.
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni v počtu jsou. Protož nebojtež se, mnohoť vy vrabečků převyšujete.
8 “ʻOku ou tala foki kiate kimoutolu, Ko ia ia te ne fakahā au ʻi he ʻao ʻoe kakai, ʻe fakahā foki ia ʻe he Foha ʻoe tangata ʻi he ʻao ʻoe kau ʻāngelo ʻae ʻOtua.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 Ka ko ia ʻoku ne siʻaki au ʻi he ʻao ʻoe kakai, ʻe siʻaki ia ʻi he ʻao ʻoe kau ʻāngelo ʻae ʻOtua.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 “Pea ko ia ʻe lea kovi ki he Foha ʻoe tangata, ʻe fakamolemole ia kiate ia; ka ko ia ʻoku ne lohiakiʻi ʻae Laumālie Māʻoniʻoni, ʻe ʻikai fakamolemolea ia.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 “Pea ka nau ka ʻomi ʻakimoutolu ki he ngaahi falelotu, mo e kau fakamaau, mo e kau pule, ʻoua naʻa mou feinga pe fēfē pe ko e hā te mou tali ʻaki, pe ko ia te mou fakahā:
Když pak vás voditi budou do škol a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Koeʻuhi ʻe ako ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni kiate kimoutolu ʻi he feituʻulaʻā ko ia, ʻaia ʻoku totonu ke [mou ]lea ʻaki.”
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 Pea naʻe pehē ʻe he tokotaha ʻoe kakai kiate ia, “ʻEiki, ke ke leaange ki hoku tokoua ke ma vaeua mo au ʻae tofiʻa.”
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 Pea pehē ʻe ia ki ai, “Tangata, Ko hai ne ne fakanofo au ko e fakamaau pe ko e tufaki kiate kimoutolu?”
A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcím aneb děličem nad vámi?
15 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Tokanga pea vakai, telia ʻae manumanu: he ko e moʻui ʻae tangata ʻoku ʻikai ʻi hono lahi ʻoe ngaahi meʻa ʻoku ne maʻu.”
I řekl jim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 Pea naʻa ne lea ʻaki ʻae fakatātā kiate kinautolu, ʻo pehē, “Naʻe fua ʻo lahi ʻaupito ʻae fonua ʻoe tangata koloaʻia ʻe tokotaha:
Pověděl pak jim podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 Pea fifili ia ʻi hono loto, ʻo pehē, ‘Ko e hā te u fai, he ʻoku ʻikai ha potu ke fetuku ki ai ʻeku ngaahi fua?’
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním? Nebo nemám, kde bych shromáždil úrody své.
18 Pea ne pehē, ‘Te u fai eni: te u vete hifo ʻa hoku ngaahi feleoko, ʻo langa ke lalahi; pea teu fetuku ki ai ʻa ʻeku ngaahi fua kotoa pē mo ʻeku koloa.
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své, a větších nastavím, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 Pea te u pehē ki hoku laumālie, “Laumālie, kuo fokotuʻumaʻu ʻae ngaahi meʻa lelei lahi ki he taʻu lahi; ke ke fiemālie pe, ʻo kai, mo inu, mo fiefia.”’
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pí, měj dobrou vůli.
20 Ka naʻe pehē ʻe he ʻOtua kiate ia, ‘Ko e vale koe, ʻe toʻo ʻiate koe ʻi he poōni ʻa ho laumālie: pea [ʻe hoko ]ko e ngaahi meʻa ʻa hai ʻaia kuo ke tokonaki?’
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 “Pea ʻoku pehē ia ʻaia ʻoku ne fokotuʻu koloa maʻana, ka ʻoku ʻikai maʻumeʻa ki he ʻOtua.”
Takť jest, kdož sobě poklady shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 Pea pehē ʻe ia ki heʻene kau ākonga, “Ko ia ʻoku ou pehē ai kiate kimoutolu, ʻoua naʻa mou tokanga ki hoʻomou moʻui, ki ha meʻa te mou kai; pe ki he sino, pe ko e hā te mou ʻai ki ai.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďte pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 ʻOku lahi hake ʻae moʻui ʻi he meʻakai, mo e sino ʻi he kofu.
Život více jest nežli pokrm, i tělo nežli oděv.
24 Tokanga ki he fanga leveni, he ʻoku ʻikai te nau tūtuuʻi pe tuʻusi; pea ʻoku ʻikai hanau fale koloa, pe feleoko ka ʻoku fafanga ʻe he ʻOtua ʻakinautolu pea ʻikai ʻoku mou lelei hake ʻaupito ʻi he fanga manu?
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani nežnou, a nemají špižírny, ani stodoly a však Bůh živí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 Pea ko hai ia ʻiate kimoutolu ʻi heʻene tokanga ʻe faʻa fakalōloa siʻi ki heʻene moʻui?
A kdož pak z vás pečlivě mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Pea kapau ʻoku ʻikai te mou mafai ʻaia ʻoku siʻi taha pe, ko e hā ʻoku mou tokanga ai ki he meʻa kehe?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč se o jiné věci staráte?
27 Tokanga ki he tupu hake ʻoe fisiʻi ʻakau: ʻoku ʻikai ke nau ngāue, pea ʻoku ʻikai ke filo; ka ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, naʻe ʻikai tatau ʻae teunga ʻo Solomone ʻi hono nāunau fulipē mo ha taha ʻiate kinautolu ni.
Patřte na kvítí, kterak rostou, nedělají, ani předou, pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 Ko ia kapau ʻe fakakofu pehē ʻe he ʻOtua ʻae mohuku, ʻaia ʻoku ʻi he ngoue he ʻaho ni, kae lī ki he ngotoʻumu ʻapongipongi; ʻikai ʻe lahi hake kiate kimoutolu, ʻakimoutolu ʻoku siʻi hoʻomou tui?
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 “Pea ʻoua naʻa mou kumi ki ha meʻa te mou kai, mo e meʻa te mou inu, pea ʻoua naʻa mou loto fakataʻetaʻetui.
I vy nehledejtež toho, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to roztržité mysli buďte.
30 He ko e meʻa kotoa pē eni ʻoku kumi ki ai ʻe he ngaahi kakai ʻo māmani: pea ʻoku ʻilo ʻe hoʻomou Tamai ʻoku mou masiva ʻi he ngaahi meʻa ni.
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají, Otec pak váš ví, že těch věcí potřebujete.
31 Kae kumi muʻa ʻakimoutolu ki he puleʻanga ʻoe ʻOtua: pea ʻe fakalahi ʻaki kiate kimoutolu ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 “ʻAe fanga sipi siʻi, ʻOua ʻe manavahē he ko e finangalo lelei ʻo hoʻomou Tamai ke foaki ʻae puleʻanga kiate kimoutolu.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Fakatau atu ʻaia ʻoku mou maʻu, pea faʻa foaki; tokonaki maʻamoutolu ʻae ngaahi kato ʻe ʻikai fakaʻaʻau ke motuʻa, ko e koloa ʻi he langi ʻe ʻikai ʻosi, pea ʻe ʻikai ofi ki ai ha kaihaʻa, pe fakapopo [ia ]ʻe he ane.
Prodávejte statky své, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne v nebesích, kdež zloděj dojíti nemůž, aniž mol kazí.
34 He ko e potu ʻoku ʻi ai hoʻomou koloa, ʻe ʻi ai foki mo homou loto.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 “Tuku ke nonoʻo pe homou noʻotanga vala, pea ulo [hoʻomou ]ngaahi maama.
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 Pea ke tatau ʻakimoutolu mo e kau tangata ʻoku tatali ki he liliu mai ʻa honau ʻeiki mei he taʻane; koeʻuhi ka haʻu ia ʻo tukituki, ke nau toʻo leva kiate ia.
A vy podobni lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 ʻOku monūʻia ʻae kau tamaioʻeiki ko ia, ʻoka haʻu ʻae ʻeiki pea ne ʻilo ʻoku nau leʻo: ko e moʻoni ʻoku ou tala kiate kimoutolu, te ne nonoʻo ia, ʻo pule ke nau nofo hifo ki he kai, pea haʻu ia ʻo tauhi ʻakinautolu.
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a vsadí je za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 Pea kapau ʻe haʻu ia ʻi hono ua ʻoe leʻo, pe haʻu ʻi hono tolu ʻoe leʻo, pea ne ʻilo ʻoku pehē pe, ʻe monūʻia ʻae kau tamaioʻeiki ko ia.
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetím bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou ti služebníci,
39 Pea ʻilo eni, ka ne ʻilo ʻe he ʻeiki ʻoe fale ʻa e feituʻupō ko ia ʻe haʻu ai ʻae kaihaʻa, [pehē], ne leʻo ia, ka ʻe ʻikai tuku ke hae hono fale.
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Ko ia mou teuteu pe foki: he ko e feituʻulaʻā ʻoku ʻikai te mou ʻamanaki ki ai, ʻe haʻu ai ʻae Foha ʻoe tangata.”
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 Pea toki pehē ʻe Pita kiate ia, “ʻEiki, ʻoku ke lea ʻaki mai ʻae fakatātā ni kiate kimautolu, pe ki [he kakai ]kotoa pē?”
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 Pea pehē ʻe he ʻEiki, “He ko hai ʻae tauhi angatonu mo poto, ʻe fakanofo ʻe heʻene ʻeiki ke pule ki hono kau nofoʻanga, ke ʻatu ʻae tufakanga ʻi hono feituʻu totonu?
I dí Pán: Kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm?
43 ʻE monūʻia ʻae tamaioʻeiki ko ia, ʻoka haʻu ʻene ʻeiki ʻo ne ʻilo ʻoku fai pehē pe ia.
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Ko ʻeku tala moʻoni kiate kimoutolu, Te ne fakanofo ia ke pule ki heʻene meʻa kotoa pē.
V pravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Pea ka pehē ʻe he tamaioʻeiki ko ia ʻi hono loto, ‘ʻOku fakatuotuai ʻe heʻeku ʻeiki ʻa ʻene haʻu;’ pea hanga ia ʻo taaʻi ʻae kau tamaioʻeiki mo e kau kaunanga, pea kai mo inu ke konā:
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a děvky, a jísti a píti i opíjeti se:
46 ʻE haʻu ʻae ʻeiki ʻoe tamaioʻeiki ko ia ʻi ha ʻaho ʻe ʻikai ʻamanaki ia ki ai, pea ʻi ha feituʻulaʻā ʻe ʻikai tokanga ai ia, ʻo tuʻusi ia, pea tuʻutuʻuni ke ne ʻinasi fakataha mo e taʻetui.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 Pea ko e tamaioʻeiki ko ia naʻe ʻilo ʻae loto ʻo ʻene ʻeiki, ka naʻe ʻikai ke teuteu, pe fai ʻo fakatatau mo hono loto, ʻe taaʻi ʻaki ia ʻae ngaahi tā lahi.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého, a nebyl hotov, a nečinil podlé vůle jeho, bit bude velmi.
48 Ka ko ia naʻe ʻikai ʻiloa, pea fai ʻe ia ʻae ngaahi meʻa ʻoku ngali mo e tautea, ʻe taaʻi ʻaki ia ʻae ngaahi tā siʻi. He ko ia ia kuo tuku ki ai ʻae meʻa lahi, ʻe ʻamanaki lahi ʻiate ia; pea ko ia kuo tuku ki ai ʻe he kakai ʻae meʻa lahi, ʻe lahi ai ʻenau ʻamanaki ʻiate ia.
Ale kterýž neznal, a činil hodné věci trestání, bit bude méně. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 “Kuo u haʻu ke tuku ʻae afi ki māmani; pea ko e hā hoku loto, ʻo kapau kuo tutu ni ia?
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 ʻOku ai ʻae papitaiso ke u papitaiso ai; pea ʻoku ou feinga kaeʻoua ke fai ia!
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem ssoužen, dokudž se nevykoná!
51 ʻOku mou mahalo kuo u haʻu ke tuku ʻae melino ki māmani? ʻOku ou tala kiate kimoutolu, ʻIkai; ka ko e mavahevahe:
Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 Ngata heni ʻe feʻiteʻitani ʻae toko nima ʻi he fale pe taha, ko e toko tolu ki he toko ua, mo e toko ua ki he toko tolu.
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domě rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 ʻE feʻiteʻitani ʻae tamai ki he foha, mo e foha ki he tamai; ko e faʻē ki he taʻahine, mo e taʻahine ki he faʻē; ko e faʻē ʻi he fono ki heʻene taʻahine ʻi he fono, mo e taʻahine ʻi he fono ki heʻene faʻē ʻi he fono.”
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Pea naʻa ne pehē foki ki he kakai, “ʻOka mou ka mamata ki he ʻalu hake ʻae ʻao mei he tokanga laʻā, ʻoku mou pehē leva, ʻOku haʻu ʻae ʻuha; pea ʻoku pehē.
Pravil také i zástupům: Když vídáte oblak, an vzchází od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 Pea ʻoka angi mai ʻae matangi mei he feituʻu tonga, ʻoku mou pehē, ʻE pupuha pea ʻoku pehē.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 ʻAe kau mālualoi, ʻoku mou ʻilo ʻae mata ʻoe fonua pea mo e langi; ka ko e hā ʻoku ʻikai te mou ʻilo ai ʻae kuonga ni?
Pokrytci, způsob země i nebe umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nesoudíte?
57 ʻIo, pea ko e hā ʻoku ʻikai te mou ʻilo ʻekimoutolu ʻaia ʻoku totonu?
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého?
58 “ʻOka ke ka ʻalu mo ho fili ki he fakamaau, ke ke fai feinga ʻi he hala, koeʻuhi ke ke hao meiate ia, telia naʻa ne ʻave koe ki he fakamaau, pea tukuange Koe ʻe he fakamaau ki he matāpule pea ʻe lī koe ʻe he matāpule ki he fale fakapōpula.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 ʻOku ou tala kiate koe, ʻE ʻikai te ke ʻalu mei ai, kaeʻoua ke ke ʻatu ʻae totongi kotoa pē.”
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
