< Luke 10 >

1 Pea hili ʻae ngaahi meʻa ni, naʻe fakanofo ʻe he ʻEiki ʻae toko fitungofulu kehe, ʻo ne fekau ke nau ō, ʻo tautau toko ua, ke muʻomuʻa ʻiate ia ki he kolo mo e potu kotoa pē ʻe ʻalu ia ki ai.
و بعد از این امور، خداوند هفتاد نفر دیگر را نیز تعیین فرموده، ایشان را جفت جفت پیش روی خود به هر شهری و موضعی که خود عزیمت آن داشت، فرستاد.۱
2 Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko e moʻoni ʻoku lahi ʻae taʻu, kae tokosiʻi ʻae kau ngāue: ko ia mou kole ai ki he ʻEiki ʻoe taʻu, ke ne fekau atu ʻae kau ngāue ki heʻene taʻu.
پس بدیشان گفت: «حصاد بسیار است و عمله کم. پس ازصاحب حصاد درخواست کنید تا عمله ها برای حصاد خود بیرون نماید.۲
3 Mou ō: pea vakai, ʻoku ou tuku atu ʻakimoutolu ʻo hangē ko e fanga lami ʻi he lotolotonga ʻoe fanga ulofi.
بروید، اینک من شما را چون بره‌ها در میان گرگان می‌فرستم.۳
4 ‌ʻOua naʻa toʻo ha kato paʻanga, pe ha kato kai pe ha topuvaʻe; pea ʻoua ʻe fetapa ki ha taha ʻi he hala.
وکیسه و توشه‌دان و کفشها با خود برمدارید وهیچ‌کس را در راه سلام منمایید،۴
5 Pea ko e fale ko ia te mou hū ki ai, mou tomuʻa lea, ‘Ke ʻi he fale ni ʻae fiemālie.’
و در هرخانه‌ای که داخل شوید، اول گویید سلام بر این خانه باد.۵
6 Pea kapau ʻe ʻi ai ʻae foha ʻoe fiemālie, ʻe hoko ki ai hoʻomou fakafiemālie; pea kapau ʻe ʻikai, ʻe toe hoko ia kiate kimoutolu.
پس هرگاه ابن السلام در آن خانه باشد، سلام شما بر آن قرار گیرد والا به سوی شما راجع شود.۶
7 Pea mou nofo ʻi he fale ko ia, ʻo kai mo inu ai ʻae ngaahi meʻa tenau ʻomi; he ʻoku taau mo e tangata ngāue ke ne maʻu haʻane tauhi. Pea ʻoua naʻa fehufaki ki he ngaahi fale.
و در آن خانه توقف نمایید و از آنچه دارند بخورید و بیاشامید، زیرا که مزدور مستحق اجرت خود است و از خانه به خانه نقل مکنید.۷
8 Pea ko e kolo ko ia te mou hū ki ai, pea nau maʻu ʻakimoutolu, mou kai ʻae ngaahi meʻa te nau ʻomi kiate kimoutolu.
ودر هر شهری که رفتید و شما را پذیرفتند، از آنچه پیش شما گذارند بخورید.۸
9 Pea fakamoʻui ʻae mahaki ʻi ai, pea mou pehē kiate kinautolu, ‘Kuo ofi ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua kiate kimoutolu.’
و مریضان آنجا راشفا دهید و بدیشان گویید ملکوت خدا به شمانزدیک شده است.۹
10 Ka ko e kolo te mou hū ki ai, pea ʻikai te nau maʻu ʻakimoutolu, mou ō ki hono ngaahi hala, ʻo lea [pehē],
لیکن در هر شهری که رفتیدو شما را قبول نکردند، به کوچه های آن شهربیرون شده بگویید،۱۰
11 ‘Naʻa mo e efu ʻo hoʻomou kolo, ʻaia ʻoku pikitai kiate kimautolu, ʻoku mau tūtuuʻi [ia ]kiate kimoutolu: ka mou ʻilo pau ʻae meʻa ni, kuo hoko ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua kiate kimoutolu.’
حتی خاکی که از شهرشما بر ما نشسته است، بر شما می‌افشانیم. لیکن این را بدانید که ملکوت خدا به شما نزدیک شده است.۱۱
12 Ka ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, ʻE kātakingofua ʻa Sotoma ʻi he ʻaho ko ia, ʻi he kolo ko ia.
و به شما می‌گویم که حالت سدوم در آن روز، از حالت آن شهر سهل تر خواهد بود.۱۲
13 “ʻE malaʻia ʻa koe, Kolesini! ʻE malaʻia ʻa koe, Petesaita! He ka ne fai ʻi Taia mo Saitoni ʻae ngaahi ngāue lahi kuo fai ʻiate kimoutolu, pehē, kuo loa ʻenau fakatomala, ʻonau nofo mo e tauangaʻa ʻi he efuefu.
وای بر تو‌ای خورزین؛ وای بر تو‌ای بیت صیدا، زیرا اگر معجزاتی که در شما ظاهر شددر صور و صیدون ظاهر می‌شد، هرآینه مدتی درپلاس و خاکستر نشسته، توبه می‌کردند.۱۳
14 Ka ʻe kātakingofua ʻa Taia mo Saitoni ʻae fakamaau, ʻiate kimoutolu.
لیکن حالت صور و صیدون در روز جزا، از حال شماآسانتر خواهد بود.۱۴
15 Pea ko koe, Kapaneume, ʻa koe kuo hiki ki he langi, ʻe fakahifo koe ki heli. (Hadēs g86)
و تو‌ای کفرناحوم که سر به آسمان افراشته‌ای، تا به حهنم سرنگون خواهی شد. (Hadēs g86)۱۵
16 Ko ia ʻoku fanongo kiate kimoutolu, ʻoku fanongo ia kiate au; pea ko ia ʻoku ne liʻaki ʻakimoutolu, ʻoku ne liʻaki au; pea ko ia ʻoku ne liʻaki au, ʻoku ne liʻaki ia kuo ne fekau au.”
آنکه شما را شنود، مرا شنیده و کسی‌که شما را حقیر شمارد مرا حقیر شمرده و هر‌که مراحقیر شمارد فرستنده مرا حقیر شمرده باشد.»۱۶
17 Pea naʻe liliu mai ʻae toko fitungofulu ʻi he fiefia, mo nau pehē, “ʻEiki, kuo vaivai ʻae kau tēvolo kiate kimautolu ʻi ho huafa.”
پس آن هفتاد نفر با خرمی برگشته گفتند: «ای خداوند، دیوها هم به اسم تو اطاعت مامی کنند.»۱۷
18 Pea ne pehē kiate kinautolu, “Naʻaku mamata ki he hinga ʻa Sētane ʻo hangē ko e ʻuhila mei he langi.
بدیشان گفت: «من شیطان را دیدم که چون برق از آسمان می‌افتد.۱۸
19 Vakai, ʻoku ou foaki ʻae mālohi kiate kimoutolu ke malaki hifo ʻae ngaahi ngata, mo e sikopio, pea mo e mālohi kotoa pē ʻoe fili: pea ʻe ʻikai ʻaupito ha meʻa ʻe lavea ai ʻakimoutolu.
اینک شما راقوت می‌بخشم که ماران و عقربها و تمامی قوت دشمن را پایمال کنید و چیزی به شما ضرر هرگزنخواهد رسانید.۱۹
20 Kae ʻoua naʻa fiefia ʻi he meʻa ni, koeʻuhi kuo vaivai ʻae kau laumālie kiate kimoutolu; ka mou fiefia muʻa koeʻuhi kuo tohi homou hingoa ʻi he langi.”
ولی از این شادی مکنید که ارواح اطاعت شما می‌کنند بلکه بیشتر شاد باشیدکه نامهای شما در آسمان مرقوم است.»۲۰
21 Naʻe fiefia ʻa Sisu ʻi hono laumālie ʻi he feituʻulaʻā ko ia, ʻo ne pehē, “ʻE Tamai, ko e ʻEiki ʻoe langi mo māmani, ʻoku ou fakafetaʻi kiate koe, ʻi hoʻo fufū ʻae ngaahi meʻa ni mei he kau poto mo e fieʻiloʻilo, ka kuo ke fakahā ia ki he kau valevale: ke pehē, ʻE Tamai; he ʻoku lelei ia ʻi ho ʻao ke pehē.
در همان ساعت، عیسی در روح وجدنموده گفت: «ای پدر مالک آسمان و زمین، تو راسپاس می‌کنم که این امور را از دانایان وخردمندان مخفی داشتی و بر کودکان مکشوف ساختی. بلی‌ای پدر، چونکه همچنین منظور نظرتو افتاد.»۲۱
22 Kuo tuku ʻae ngaahi meʻa kotoa pē kiate au ʻe heʻeku Tamai: pea ʻoku ʻikai ke ʻilo ʻe ha taha pe ko hai ʻae ʻAlo, ka ko e Tamai [pe]; pe ko hai ʻae Tamai, ka ko e ʻAlo [pe], pea mo ia ʻe fakahā ia ki ai ʻe he ʻAlo.”
و به سوی شاگردان خود توجه نموده گفت: «همه‌چیز را پدر به من سپرده است. وهیچ‌کس نمی شناسد که پسر کیست، جز پدر و نه که پدر کیست، غیر از پسر و هر‌که پسر بخواهدبرای او مکشوف سازد.»۲۲
23 Pea naʻe tafoki ia ki heʻene kau ākonga, ʻo lea fufū, [ʻo pehē], “ʻOku monūʻia ʻae mata ʻoku mamata ki he ngaahi meʻa ʻoku mou mamata ki ai:
و در خلوت به شاگردان خود التفات فرموده گفت: «خوشابحال چشمانی که آنچه شما می‌بینید، می‌بینند.۲۳
24 He ʻoku ou tala kiate kimoutolu, naʻe tokolahi ʻae kau palōfita mo e ngaahi tuʻi naʻe holi ke mamata ki he ngaahi meʻa ʻoku mou mamata ki ai, ka naʻe ʻikai te nau mamata; pea fanongo ki he ngaahi meʻa ʻoku mou fanongo ki ai, ka naʻe ʻikai te nau fanongo [ai].”
زیرابه شما می‌گویم بسا انبیا و پادشاهان می‌خواستندآنچه شما می‌بینید، بنگرند و ندیدند و آنچه شمامی شنوید، بشنوند و نشنیدند.»۲۴
25 Pea vakai, naʻe tuʻu hake ʻae akonaki ʻi he fono, ʻo ʻahiʻahi kiate ia, ʻo pehē, “ʻEiki, ko e hā te u fai ke maʻu ai ʻae moʻui taʻengata?” (aiōnios g166)
ناگاه یکی از فقها برخاسته از روی امتحان به وی گفت: «ای استاد چه کنم تا وارث حیات جاودانی گردم؟» (aiōnios g166)۲۵
26 Pea ne pehē kiate ia, “Ko e hā kuo tohi ʻi he fono? ʻOku fēfē haʻo lau?”
به وی گفت: «در تورات چه نوشته شده است و چگونه می‌خوانی؟»۲۶
27 Pea lea ia, ʻo ne pehēange, “‘Ke ke ʻofa kia Sihova ko ho ʻOtua ʻaki ho loto kotoa, mo ho laumālie kotoa, mo ho ʻatamai kotoa; pea ki ho kaungāʻapi, ʻo hangē pe ko koe.’”
جواب داده، گفت: «اینکه خداوند خدای خود را به تمام دل و تمام نفس و تمام توانایی و تمام فکر خودمحبت نما و همسایه خود را مثل نفس خود.»۲۷
28 Pea pehē ʻe ia kiate ia, “Kuo ke lea totonu: fai eni, pea te ke moʻui.”
گفت: «نیکو جواب گفتی. چنین بکن که خواهی زیست.»۲۸
29 Ka ʻi heʻene fie fakatonuhia ia, naʻa ne pehē kia Sisu, “Ko hai hoku kaungāʻapi?”
لیکن او چون خواست خودرا عادل نماید، به عیسی گفت: «و همسایه من کیست؟»۲۹
30 Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehēange, “Ko e tangata ʻe tokotaha naʻe ʻalu hifo mei Selūsalema ki Seliko, pea moʻua ia ki he kau kaihaʻa, pea naʻa nau vete ʻiate ia ʻa hono ngaahi kofu, mo taaʻi ia, pea nau ʻalu mei ai kuo ne mei mate.
عیسی در جواب وی گفت: «مردی که ازاورشلیم به سوی اریحا می‌رفت، به‌دستهای دزدان افتاد و او را برهنه کرده مجروح ساختند واو را نیم مرده واگذارده برفتند.۳۰
31 Mo ʻene ʻalu ange ha taulaʻeiki ʻi he hala ko ia; pea mamata ia ki ai, pea ne ʻalu ki he kau hala ʻe taha.
اتفاق کاهنی ازآن راه می‌آمد، چون او را بدید از کناره دیگررفت.۳۱
32 Pea mo ha Livaite foki, kuo hoko ia ki he potu, pea haʻu ʻo mamata, pea ʻalu ia ki he kau hala ʻe taha.
همچنین شخصی لاوی نیز از آنجا عبورکرده نزدیک آمد و بر او نگریسته از کناره دیگربرفت.۳۲
33 Ka naʻe fononga ha tangata Samēlia, pea hoko ia ki he potu naʻe ʻi ai ia: pea kuo mamata ia ki ai, pea ne manavaʻofa lahi,
«لیکن شخصی سامری که مسافر بود نزدوی آمده چون او را بدید، دلش بر وی بسوخت.۳۳
34 ‌ʻO ne ʻalu ange, ʻo nonoʻo hono lavea, pea lilingi ki ai ʻae lolo mo e uaine, pea ne fakaheka ia ki heʻene manu, ʻo ne ʻomi ia ki he fale talifononga, ʻo ne tauhi ia.
پس پیش آمده بر زخمهای او روغن و شراب ریخته آنها را بست واو را بر مرکب خود سوارکرده به‌کاروانسرای رسانید و خدمت او کرد.۳۴
35 Pea pongipongi ai, ʻi heʻene ʻalu, naʻe toʻo ʻe ia ʻae tenali ʻe ua, ʻo ʻatu ki he matāpule, ʻo ne pehē ki ai, ‘Ke ke tauhi ia; pea ko ia kotoa pē te ke toe ange [maʻana], te u totongi kiate koe, ʻo kau ka toe haʻu.’
بامدادان چون روانه می‌شد، دو دینار درآورده به‌سرایدار داد و بدو گفت این شخص را متوجه باش و آنچه بیش از این خرج کنی، در حین مراجعت به تو دهم.۳۵
36 ‌ʻOku ke mahalo, Ko hai ʻi he toko tolu ni naʻe kaungāʻapi kiate ia naʻe moʻua ki he kau kaihaʻa?”
«پس به نظر تو کدام‌یک از این سه نفرهمسایه بود با آن شخص که به‌دست دزدان افتاد؟»۳۶
37 Pea pehē ʻe ia, “Ko ia ia ne ne fai ʻofa kiate ia.” Pea pehēange ʻe Sisu kiate ia, “ʻAlu koe, pea ke fai pehē pe.”
گفت: «آنکه بر او رحمت کرد.» عیسی وی را گفت: «برو و تو نیز همچنان کن.»۳۷
38 Pea pehē, kuo nau fononga, pea ne hoko ki he potu kakai ʻe taha, pea ko e fefine ko Māʻata hono hingoa, ne ne maʻu ia ki hono fale.
و هنگامی که می‌رفتند او وارد بلدی شد وزنی که مرتاه نام داشت، او را به خانه خودپذیرفت.۳۸
39 Pea naʻe ai ʻa hono tokoua naʻe ui ko Mele, naʻe nofo foki ia ʻi he vaʻe ʻo Sisu, ʻo fanongo ki heʻene lea.
و او را خواهری مریم نام بود که نزدپایهای عیسی نشسته کلام او را می‌شنید.۳۹
40 Ka kuo femouʻekina ʻa Māʻata ʻi he tauhi lahi, pea ne haʻu kiate ia, ʻo pehē, “ʻEiki, ʻoku ʻikai te ke tokanga kuo liʻaki au ʻe hoku tokoua ke u ngāue tokotaha pe? Ko ia ke ke fekau ia ke tokoni au.”
امامرتاه بجهت زیادتی خدمت مضطرب می‌بود. پس نزدیک آمده، گفت: «ای خداوند آیا تو راباکی نیست که خواهرم مرا واگذارد که تنهاخدمت کنم، او را بفرما تا مرا یاری کند.»۴۰
41 Pea tala ʻe Sisu, ʻo ne pehēange kiate ia, “Māʻata, Māʻata, ʻoku ke femouʻekina mo fetokangaʻaki ʻi he ngaahi meʻa lahi:
عیسی در جواب وی گفت: «ای مرتاه، ای مرتاه تو در چیزهای بسیار اندیشه و اضطراب داری.۴۱
42 ka ko e meʻa pe taha ʻoku ʻaonga: pea kuo fili ʻe Mele ʻae meʻa lelei, ʻaia ʻe ʻikai toʻo meiate ia.”
لیکن یک چیز لازم است و مریم آن نصیب خوب را اختیار کرده است که از او گرفته نخواهد شد.»۴۲

< Luke 10 >