< 1 Kolinitō 10 >

1 Ka ʻoku ʻikai ko hoku loto ʻe kāinga, ke mou taʻeʻilo, naʻe ʻi he malumalu ʻoe ʻao ʻa ʻetau ngaahi tamai kotoa pē, pea naʻa nau ʻalu atu kotoa pē ʻi he tahi;
ου θελω δε υμας αγνοειν αδελφοι οτι οι πατερες ημων παντες υπο την νεφελην ησαν και παντες δια της θαλασσης διηλθον
2 Pea naʻe papitaiso kotoa pē ia Mōsese ʻi he ʻao pea ʻi he tahi;
και παντες εις τον μωσην εβαπτισαντο εν τη νεφελη και εν τη θαλασση
3 Pea naʻa nau kai kotoa pē ʻi he meʻakai fakalaumālie pe taha;
και παντες το αυτο βρωμα πνευματικον εφαγον
4 Pea naʻa nau inu kotoa pē ʻi he inu fakalaumālie pe taha: he naʻa nau inu mei he Maka fakalaumālie ko ia ʻaia naʻe muimui [ʻiate kinautolu]: pea ko e Maka ko ia ko Kalaisi.
και παντες το αυτο πομα πνευματικον επιον επινον γαρ εκ πνευματικης ακολουθουσης πετρας η δε πετρα ην ο χριστος
5 Ka naʻe ʻikai siʻi fiemālie ʻae ʻOtua ki honau tokolahi: he naʻe tulaki hifo ʻakinautolu ʻi he toafa.
αλλ ουκ εν τοις πλειοσιν αυτων ευδοκησεν ο θεος κατεστρωθησαν γαρ εν τη ερημω
6 Pea ko e ngaahi meʻa ni ko e ngaahi fakatātā kiate kitautolu, koeʻuhi ke ʻoua naʻa tau holi ki he ngaahi meʻa kovi, ʻo hangē ko ʻenau holi kovi.
ταυτα δε τυποι ημων εγενηθησαν εις το μη ειναι ημας επιθυμητας κακων καθως κακεινοι επεθυμησαν
7 Pea ʻoua naʻa mou tauhi tamapua, ʻo hangē ko honau niʻihi; ʻo tatau mo ia kuo tohi, “Naʻe nofo hifo ʻae kakai ke kai mo inu, pea tutuʻu hake ʻo meʻe.”
μηδε ειδωλολατραι γινεσθε καθως τινες αυτων ως γεγραπται εκαθισεν ο λαος φαγειν και πιειν και ανεστησαν παιζειν
8 Pea ʻoua naʻa tau fai feʻauaki, ʻo hangē ko e fai ʻe honau niʻihi, pea tō ai ʻi he ʻaho pe taha ʻae toko ua mano mo e toko tolu afe.
μηδε πορνευωμεν καθως τινες αυτων επορνευσαν και επεσον εν μια ημερα εικοσιτρεις χιλιαδες
9 Pea ʻoua naʻa tau ʻahiʻahi kia Kalaisi, ʻo hangē ko e ʻahiʻahi ʻo honau niʻihi, pea tāmateʻi ʻakinautolu ʻaki ʻae fanga ngata.
μηδε εκπειραζωμεν τον χριστον καθως και τινες αυτων επειρασαν και υπο των οφεων απωλοντο
10 Pea ʻoua naʻa mou lāunga, ʻo hangē ko e lāunga ʻa honau niʻihi, pea nau ʻauha ʻi he fakaʻauha.
μηδε γογγυζετε καθως και τινες αυτων εγογγυσαν και απωλοντο υπο του ολοθρευτου
11 Pea naʻe hoko ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē kiate kinautolu ko e ngaahi fakaʻilonga: pea kuo tohi ia ko hotau akonakiʻi, ʻakitautolu kuo hoko ki ai hono ngataʻanga ʻoe kuonga. (aiōn g165)
ταυτα δε παντα τυποι συνεβαινον εκεινοις εγραφη δε προς νουθεσιαν ημων εις ους τα τελη των αιωνων κατηντησεν (aiōn g165)
12 Pea ko ia ʻoku mahalo ʻoku ne tuʻu, ke vakai telia naʻa hinga ia.
ωστε ο δοκων εσταναι βλεπετω μη πεση
13 ‌ʻOku ʻikai ha ʻahiʻahi ʻe tō kiate kimoutolu ka ko ia ʻoku faʻa hoko ki he tangata: ka ʻoku moʻoni ʻae ʻOtua, pea ʻe ʻikai te ne tuku ke lahi hono ʻahiʻahiʻi ʻakimoutolu ʻi he meʻa te mou faʻa fai; ka ʻi he ʻahiʻahi ʻe tofa foki ʻe ia ʻae hala ke hao ai, koeʻuhi ke mou faʻa kātaki ia.
πειρασμος υμας ουκ ειληφεν ει μη ανθρωπινος πιστος δε ο θεος ος ουκ εασει υμας πειρασθηναι υπερ ο δυνασθε αλλα ποιησει συν τω πειρασμω και την εκβασιν του δυνασθαι υμας υπενεγκειν
14 Ko ia, ko hoku kāinga ʻofeina, puna mei he tauhi tamapua.
διοπερ αγαπητοι μου φευγετε απο της ειδωλολατρειας
15 ‌ʻOku ou lea atu ki ke kau tangata poto; mou fakamaau ki heʻeku lea.
ως φρονιμοις λεγω κρινατε υμεις ο φημι
16 Ko e ipu ʻoe tāpuaki ʻaia ʻoku mau tāpuakiʻi, ʻikai ko e feohiʻanga ia ʻi he taʻataʻa ʻo Kalaisi? Ko e mā ʻoku mau tofitofi, ʻikai ko e feohiʻanga ia ʻi he sino ʻo Kalaisi?
το ποτηριον της ευλογιας ο ευλογουμεν ουχι κοινωνια του αιματος του χριστου εστιν τον αρτον ον κλωμεν ουχι κοινωνια του σωματος του χριστου εστιν
17 Pea koeʻuhi ʻoku taha pe ʻae foʻi mā, ko kitautolu ko e tokolahi ko e sino pe taha: he ʻoku tau ʻinasi fakataha ʻi he foʻi mā pe taha ko ia.
οτι εις αρτος εν σωμα οι πολλοι εσμεν οι γαρ παντες εκ του ενος αρτου μετεχομεν
18 Vakai ki ʻIsileli fakakakano: ʻikai ʻoku kau fakataha mo e ʻesifeilaulau ʻakinautolu ʻoku kai ʻae ngaahi feilaulau?
βλεπετε τον ισραηλ κατα σαρκα ουχι οι εσθιοντες τας θυσιας κοινωνοι του θυσιαστηριου εισιν
19 Ka ʻoku ou pehē ai ko e hā? Ko ha meʻa koā ʻae tamapua, pe ko ha meʻa ʻaia ʻoku ʻatu ʻo feilaulau ʻaki ki he ngaahi tamapua?
τι ουν φημι οτι ειδωλον τι εστιν η οτι ειδωλοθυτον τι εστιν
20 [ʻE ʻikai]; he ko e ngaahi meʻa ʻoku feilaulau ʻaki ʻe he kakai Senitaile, ʻoku nau feilaulau ʻaki ki he ngaahi tēvolo, kae ʻikai ki he ʻOtua: pea ʻoku ʻikai ko hoku loto ke mou feohi mo e ngaahi tēvolo.
αλλ οτι α θυει τα εθνη δαιμονιοις θυει και ου θεω ου θελω δε υμας κοινωνους των δαιμονιων γινεσθαι
21 ‌ʻOku ʻikai te mou faʻa inu ʻi he ipu ʻae ʻEiki, mo e ipu ʻae ngaahi tēvolo: ʻoku ʻikai te mou faʻa kau ʻi he keinangaʻanga ʻae ʻEiki, mo e keinangaʻanga ʻae ngaahi tēvolo.
ου δυνασθε ποτηριον κυριου πινειν και ποτηριον δαιμονιων ου δυνασθε τραπεζης κυριου μετεχειν και τραπεζης δαιμονιων
22 Pea te tau fakafuaʻa ʻae ʻEiki? ʻOku tau mālohi kiate ia?
η παραζηλουμεν τον κυριον μη ισχυροτεροι αυτου εσμεν
23 ‌ʻOku ngofua ʻae meʻa kotoa pē kiate au, ka ʻoku ʻikai ʻaonga ʻae meʻa kotoa pē: ʻoku ngofua ʻae meʻa kotoa pē kiate au, ka ʻoku ʻikai langa hake kotoa pē.
παντα μοι εξεστιν αλλ ου παντα συμφερει παντα μοι εξεστιν αλλ ου παντα οικοδομει
24 Ke ʻoua naʻa kumi taki taha hono lelei pe ʻoʻona, ka ki he lelei ʻae niʻihi kehe.
μηδεις το εαυτου ζητειτω αλλα το του ετερου εκαστος
25 ‌ʻIlonga ʻaia ʻoku fakatau ʻi he potu fakatau, kai ia, pea ʻoua naʻa fehuʻi telia ʻae loto:
παν το εν μακελλω πωλουμενον εσθιετε μηδεν ανακρινοντες δια την συνειδησιν
26 He “ʻoku ʻae ʻEiki ʻae fonua, mo hono fonu ʻo ia.”
του γαρ κυριου η γη και το πληρωμα αυτης
27 Kapau ʻe talaki ʻakimoutolu ʻe ha taha ʻiate kinautolu ʻoku ʻikai tui, pea ʻoku mou loto ke ʻalu ki ai; ko ia ʻoku tuku ʻi homou ʻao, kai, pea ʻoua naʻa fehuʻi telia ʻae loto.
ει δε τις καλει υμας των απιστων και θελετε πορευεσθαι παν το παρατιθεμενον υμιν εσθιετε μηδεν ανακρινοντες δια την συνειδησιν
28 Ka ʻoka pehē ʻe ha taha kiate kimoutolu, “Kuo feilaulau ʻaki eni ki he ngaahi tamapua,” ʻoua naʻa mou kai ia, [telia ]ia kuo ne fakahā, pea telia mo e loto foki: he “ʻoku ʻae ʻEiki ʻae fonua, mo hono fonu ʻo ia:”
εαν δε τις υμιν ειπη τουτο ειδωλοθυτον εστιν μη εσθιετε δι εκεινον τον μηνυσαντα και την συνειδησιν του γαρ κυριου η γη και το πληρωμα αυτης
29 ‌ʻOku ou pehē “ko e loto,” kae ʻikai ʻoʻou, ka ʻoe tokotaha: he ko e hā ʻoku fakamaau ai ʻeku tauʻatāina ʻaki ʻae loto ʻoe taha kehe?
συνειδησιν δε λεγω ουχι την εαυτου αλλα την του ετερου ινα τι γαρ η ελευθερια μου κρινεται υπο αλλης συνειδησεως
30 He kapau ko ha meʻa ʻi he ʻofa ʻoku ou maʻu ai ia, ko e hā ʻoku lauʻikovi ai au ʻi he meʻa ko ia ʻoku ou fakafetaʻi ai?”
ει δε εγω χαριτι μετεχω τι βλασφημουμαι υπερ ου εγω ευχαριστω
31 Ko ia kapau ʻoku mou kai, pe inu, pe ko e hā ʻae meʻa ʻoku mou fai, fai kotoa pē ke fakaongolelei ai ʻae ʻOtua.
ειτε ουν εσθιετε ειτε πινετε ειτε τι ποιειτε παντα εις δοξαν θεου ποιειτε
32 ‌ʻOua naʻa fai fakaʻita, pe ki he kakai Siu, pe ki he kakai Senitaile, pe ki he siasi ʻoe ʻOtua:
απροσκοποι γινεσθε και ιουδαιοις και ελλησιν και τη εκκλησια του θεου
33 ‌ʻIo, ʻo hangē ko au, ʻoku ou fakafiemālieʻi ʻae tangata kotoa pē ʻi he meʻa kotoa pē, ʻo ʻikai kumi ʻae lelei ʻoʻoku, ka ko e lelei ʻoe tokolahi, koeʻuhi ke nau moʻui.
καθως καγω παντα πασιν αρεσκω μη ζητων το εμαυτου συμφερον αλλα το των πολλων ινα σωθωσιν

< 1 Kolinitō 10 >