< சங்கீதம் 121 >
1 ௧ ஆரோகண பாடல். எனக்கு உதவி வரும் மலைகளுக்கு நேராக என்னுடைய கண்களை உயர்த்துகிறேன்.
Podižem oèi svoje ka gorama, odakle mi dolazi pomoæ.
2 ௨ வானத்தையும் பூமியையும் உண்டாக்கின யெகோவாவிடத்திலிருந்து எனக்கு உதவி வரும்.
Pomoæ je meni od Gospoda, koji je stvorio nebo i zemlju.
3 ௩ உன்னுடைய காலைத் தள்ளாடவிடமாட்டார்; உன்னைக் காக்கிறவர் உறங்கமாட்டார்.
Neæe dati da popuzne noga tvoja; ne drijemlje èuvar tvoj.
4 ௪ இதோ, இஸ்ரவேலைக் காக்கிறவர் உறங்குகிறதுமில்லை தூங்குகிறதுமில்லை.
Gle, ne drijemlje i ne spava èuvar Izrailjev.
5 ௫ யெகோவா உன்னைக் காக்கிறவர்; யெகோவா உன்னுடைய வலது பக்கத்திலே உனக்கு நிழலாக இருக்கிறார்.
Gospod je èuvar tvoj, Gospod je sjen tvoj, on ti je s desne strane.
6 ௬ பகலிலே வெயிலோ, இரவிலே நிலவோ உன்னைச் சேதப்படுத்துவதில்லை.
Danju te neæe sunce ubiti ni mjesec noæu.
7 ௭ யெகோவா உன்னை எல்லாத் தீங்குக்கும் விலக்கிக் காப்பார்; அவர் உன்னுடைய ஆத்துமாவைக் காப்பார்.
Gospod æe te saèuvati od svakoga zla, saèuvaæe dušu tvoju Gospod.
8 ௮ யெகோவா உன்னுடைய போக்கையும் உன்னுடைய வரத்தையும் இதுமுதற்கொண்டு என்றென்றும் காப்பார்.
Gospod æe èuvati ulazak tvoj i izlazak tvoj, otsad i dovijeka.