Mark 5
1 Jisu okv ninyigv lvbwlaksu vdwv vngchi toku Gerasa mookugv Galili svparsvlv takdvlo,
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
2 Vdwlo Jisu svpw lokv korlin sopikda nw kaapato nyigo hv nyibung bungpam hoka lvngpwk lokv linvgo. So nyi si alvmanv dow gvnvgo.
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
3 Okv nyibung bungpam lo doonvgo yvvka ninyia rwngja ngv vdwloka leepv nyumato;
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
4 Vdwnvgo ninyigv lvpa okv laak a leepv kwtoku, vbvritola leeri gv dwkibv nw rvngja nga dokpwkla mvmwkmvmakto ninyigv lvpa gv riokdar haka. Nw achialvbv gwlwkrongto yvvka ninyia naatung nyumato.
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
5 Alu okv ayubv nw nyibung bungpam lo vngkarto okv moodw lokv, segok karto okv vlwng ngv atua tupsuto.
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
6 Nw mego aduto vdwlo Jisunyi kaapa tokudw; vkvlvgabv nw joklwk toku, ninyigv kaagialo lvbwng ngv kumpvla,
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
7 Okv gamtvrongbv segokto, “Jisu, Kaiyachoknv Pwknvyarnv gv kuunyilo! No ngoogvlo ogugo mvngdu? Pwknvyarnv gv amin bv, nam ngo koodunv, nga mvrit mabvka!” (
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
8 Nw svbv minto ogulvgavbolo Jisu mintoku, “Alvmanv dow, so nyi sokv liro tokuka!”)
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
9 Vkvlvgabv Jisu ninyia tvvkato, “No gv aminv ogu vla?” Nyi angv mirwkto, “Ngoogv aminv ‘(Mob)’ nyitwng—ho ngonu twngtv nvgo!”
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
10 Okv nw Jisunyi alvmanv dow vdwa ho mooku loka adu lo vngmu mabvka vla kodwkkrwkla koola minto.
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
11 Hoka kairungbv vrik riktwng go moodw nvchi hoka dvla reto.
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
12 Vkvlvgabv dow v Jisunyi kooto, “Ngonua riktwng alo vngmulabvka, okv ngonua bunu gvlo aalwk molabvka.”
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
13 Jisu bunua vngmuto, okv alvmanv dow v ho nyi lokv lintoku okv riktwnglo aalwk toku. Riktwng mvnwngngv lvngring anyi dvsegobv vrik v rito-chapchar minsula svparsvlv kiambv taraklo holula okv svparsvlv arwngbv holwk toku.
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
14 Vrik ka kaayanv vdwv joklakula banggu lo okv rongolo minggo kartoku. Hv ogubv ripv nvdw vla nyi mvnwngngv vnglinla kaatoku,
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
15 okv vdwlo bunu Jisu gvlo aatokudw, bunu alvmanv dow atwng go gvvkinv nyi um kaapa toku. Nw hoka dooto, vjikotoku okv mvngnam rinam v alvtokula; okv bunu mvnwng v busu nyatoku.
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
16 Alvmanv dow vdwgv lvkobv nyi angv um ogubv ripvnvdw okv vrik vdwgv lvkwng bvka kaanv vdwv nyi vdwa mintam nyatoku.
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
17 Vkvlvgabv bunu Jisunyi bunugv mooku lokv vngro tokukv vtoku.
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
18 Jisu gv svpwlo aalwkrilo, nyi alvmanv dow vdwa gvvnv nyi angv ninyia kooto, “Ngamka noogv lvkobv vngmulabvka!”
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
19 Vbvritola Jisu ninyia vngmumato. Vbvmabvdv, nw ninyia minto, “Ahtu noogv lvgabv vdwgo ripv kudw okv vdwgo aya pvkudw no noogv naam lo vnglakula nyi vdwa mintam jilakuka.”
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
20 Vbvrinamv ho nyi v vnglaku Jisu gv ninyia ogugo ripvdw hum Banggu Vring nyi lo minggojitoku, hoka nyi mvnwngngv tvvtokula lamngak nyatoku.
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
21 Jisu vngkorla vngrap toku svparsvlv takdv gonvlo. Ho svparsvlv hoka kairungbv nyitwng go ninyia vngkumla dooyumto.
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
22 Jairus, Jius kumkunaam gv nyigam gobv rinv aalwkto, okv vdwlo nw Jisunyi kaapa pvdw, nw atubongv Jisu gv lvpa lvkwnglo gilwk toku
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
23 Okv dinchi rungbv ninyia kooto, “Ngoogv kuunyijar angv achialvbv lvvmapv. Ayala aagvrila noogv laak v ninyia mampo jilabv, vbvribolo nw poyariku okv turreku!”
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
24 Vbvrinamv Jisu ninyia lvkobv vngrap mingv toku. Twngtv rungnv nyi go Jisunyi lvkobv vngming gvto hoka vngku dvdvlo ninyia nyitwng ngv kaiyaya bv vngyumto.
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
25 Hoka mvvga ako nyingring gola nyingnyi achialvbv oyi sarla silvmanv go dooto,
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
26 Daktor achialvgo ninyia vdwnv dw go mvkwrikw toku. Nw atugv morko mvnwngnga mva tvku, vbvritola alvyaku svnga nw alvmabvya riayaya toku.
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
27 Nw Jisu gv lvkwng a tvvpato, vkvlvgabv nw ninyigv adar ayi nyitwng gv arwnglo aato,
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
28 Atu v minsuto, “Ngo ninyigv vji a mvsit bolo, ngo poyariku.”
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
29 Nw Jisu gv vji a mvsit toku, okv ninyigv oyi sarnam v ho vjakgobv nyedatoku; okv nw atu v arwnglo himpa sitoku nw adwkaku lokv poya kunam a.
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
30 Vjakgobv Jisu ninyigv lokv mvpunvnv go linyi bv vla himpa sito, hoka nw dakyitkarla kaakarto nyitwng a okv tvuto, “Yvvla ngoogv vji a mvsit nvngv?”
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
31 Ninyigv lvbwlaksu vdwv mirwkto, “No kaatoka vkamgo nyi nyitwng ngv nam lvvbum nama; ogubv no tvvka doonv yvvla nam mvsit nvngv vla?”
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
32 Vbvritola Jisu kai tacha karla kaakarto yvvbvri rinvsi vla.
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
33 Mvvga angv dwdw toku ogugo ninyia ripvkudw, vkvlvgabv nw busu v jinjinrumrumla aato, Jisu gv lvpalo guplwkto, okv ogumvnwng nga jvjvkvlv bv ninyia minpa toku.
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
34 Jisu ninyia mintoku, “Ngoogv kuunyijar, noogv mvngjwng ngv nam mvpu pvku. Sarsopoyo bv vngnyi kulaka, okv noogv hindwkhingku lokv poya lakuka.”
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
35 Jisu gv svbv minri hoka, Jairas gv naam lokv nyitampingko mego ho aalwkla okv Jairasnyi minpa toku, “Noogv kuunyijar v siro. Ogujego tamsar nvnyi mindwkminku dunv?”
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
36 Bunu ogugo minpvdw Jisu tvvriamato, vbvritola ninyia minto, “Busu mabvka, mvngjwng mvnglaka.”
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
37 Vbvrikunamv nw Pitar, Jems okv ninyigv boru Jon nyimwng ninyigv lvkobv vngmuto, yvvnyika vnggv mato.
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
38 Bunu Jairas gv naamlo vngchi toku, hoka achialvbv kapku nama siinyimar rinam a okv ogu kaagartapa madubv rinam vdwa Jisu kaatoku.
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
39 Nw arwnglo aala bunua minto, “Ogubv svbv kaagartapa madubv rinya dunv? Ogubv nonu kapdunv? Vmi si sima laka—nw yumwng dvlaka!”
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
40 Bunu ninyia nyarji nyato, vkvlvgabv nw bunu mvnwngnga agumlo nvnglintokula, vmi gv anvabua okv ninyigv lvbwlaksu aom a aagvla, vmi gv karku karchung arwngbv aatoku.
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
41 Nw vmi nyijar a laak lokv gakbwngto okv ninyia minto, “Talita koum,” So minamsi, “Vmi nyijar, ngo nam mindunv gudung tokuka!”
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
42 Nw vjakgobv gudung toku okv vngcharvngyar raptoku. (Nw nyingring gola nyingnyi kunvgo.) Vbvriri hoka, bunu mvnwngngv lamngaknyato.
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
43 Vbvritola Jisu kadwk rungbv bunua minto yvvnyika minpa mabvka, okv nw minto, “Ninyia dvnam ogugo jigvrila dvmuto.”
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
