< San Lucas 17 >

1 Y dijo a sus discípulos: siempre vendrán oportunidad de pecar, pero Ay! de aquel por quien vienen.
இத​: பரம்’ யீஸு²​: ஸி²ஷ்யாந் உவாச, விக்⁴நைரவஸ்²யம் ஆக³ந்தவ்யம்’ கிந்து விக்⁴நா யேந க⁴டிஷ்யந்தே தஸ்ய து³ர்க³தி ர்ப⁴விஷ்யதி|
2 Sería bueno para él que le pusieran una gran piedra en el cuello y lo tiraran al mar, antes de que causara problemas a ninguno de estos pequeños.
ஏதேஷாம்’ க்ஷுத்³ரப்ராணிநாம் ஏகஸ்யாபி விக்⁴நஜநநாத் கண்ட²ப³த்³த⁴பேஷணீகஸ்ய தஸ்ய ஸாக³ராகா³த⁴ஜலே மஜ்ஜநம்’ ப⁴த்³ரம்’|
3 Presten atención a sí mismos: si tu hermano peca contra ti, repréndele; y si se arrepiente de su pecado, perdónale.
யூயம்’ ஸ்வேஷு ஸாவதா⁴நாஸ்திஷ்ட²த; தவ ப்⁴ராதா யதி³ தவ கிஞ்சித்³ அபராத்⁴யதி தர்ஹி தம்’ தர்ஜய, தேந யதி³ மந​: பரிவர்த்தயதி தர்ஹி தம்’ க்ஷமஸ்வ|
4 Y si pecare contra ti siete veces en un día, y siete veces viene a ti y dice: Me arrepiento de lo que he hecho; perdonale.
புநரேகதி³நமத்⁴யே யதி³ ஸ தவ ஸப்தக்ரு’த்வோ(அ)பராத்⁴யதி கிந்து ஸப்தக்ரு’த்வ ஆக³த்ய மந​: பரிவர்த்ய மயாபராத்³த⁴ம் இதி வத³தி தர்ஹி தம்’ க்ஷமஸ்வ|
5 Y los doce dijeron al Señor: incrementa nuestra fe.
ததா³ ப்ரேரிதா​: ப்ரபு⁴ம் அவத³ந் அஸ்மாகம்’ விஸ்²வாஸம்’ வர்த்³த⁴ய|
6 Y el Señor dijo: Si su fe es como un grano de mostaza, dirían a este árbol: Sé desarraigado y plántate en el mar; y les obedecerá.
ப்ரபு⁴ருவாச, யதி³ யுஷ்மாகம்’ ஸர்ஷபைகப்ரமாணோ விஸ்²வாஸோஸ்தி தர்ஹி த்வம்’ ஸமூலமுத்பாடிதோ பூ⁴த்வா ஸமுத்³ரே ரோபிதோ ப⁴வ கதா²யாம் ஏதஸ்யாம் ஏதது³டு³ம்ப³ராய கதி²தாயாம்’ ஸ யுஷ்மாகமாஜ்ஞாவஹோ ப⁴விஷ்யதி|
7 ¿Y quién de ustedes, teniendo un siervo que está arando o cuidando ovejas, le dirá que cuando entre del campo, venga ahora y se siente y comience a comer,
அபரம்’ ஸ்வதா³ஸே ஹலம்’ வாஹயித்வா வா பஸூ²ந் சாரயித்வா க்ஷேத்ராத்³ ஆக³தே ஸதி தம்’ வத³தி, ஏஹி போ⁴க்துமுபவிஸ², யுஷ்மாகம் ஏதாத்³ரு’ஸ²​: கோஸ்தி?
8 No le dice más bien: prepárame la cena, y prepárate para atenderme hasta que haya comido y bebido; y después de eso, come y bebe tu?
வரஞ்ச பூர்வ்வம்’ மம கா²த்³யமாஸாத்³ய யாவத்³ பு⁴ஞ்ஜே பிவாமி ச தாவத்³ ப³த்³த⁴கடி​: பரிசர பஸ்²சாத் த்வமபி போ⁴க்ஷ்யஸே பாஸ்யஸி ச கதா²மீத்³ரு’ஸீ²ம்’ கிம்’ ந வக்ஷ்யதி?
9 ¿Dio gracias al siervo porque hizo lo que se le ordenó? No.
தேந தா³ஸேந ப்ரபோ⁴ராஜ்ஞாநுரூபே கர்ம்மணி க்ரு’தே ப்ரபு⁴​: கிம்’ தஸ்மிந் பா³தி⁴தோ ஜாத​: ? நேத்த²ம்’ பு³த்⁴யதே மயா|
10 De la misma manera, cuando hayas hecho todo lo que se te ha encomendado, digan: No hay mérito en nosotros, porque solo hemos hecho lo que se nos ordenó que hiciéramos.
இத்த²ம்’ நிரூபிதேஷு ஸர்வ்வகர்ம்மஸு க்ரு’தேஷு ஸத்மு யூயமபீத³ம்’ வாக்யம்’ வத³த², வயம் அநுபகாரிணோ தா³ஸா அஸ்மாபி⁴ர்யத்³யத்கர்த்தவ்யம்’ தந்மாத்ரமேவ க்ரு’தம்’|
11 Y aconteció que cuando estaban en el camino a Jerusalén, él pasó por Samaria y Galilea.
ஸ யிரூஸா²லமி யாத்ராம்’ குர்வ்வந் ஸோ²மிரோண்கா³லீல்ப்ரதே³ஸ²மத்⁴யேந க³ச்ச²தி,
12 Y cuando él entró en un pequeño pueblo, se encontró con diez hombres que eran leprosos, y ellos, manteniéndose a distancia,
ஏதர்ஹி குத்ரசித்³ க்³ராமே ப்ரவேஸ²மாத்ரே த³ஸ²குஷ்டி²நஸ்தம்’ ஸாக்ஷாத் க்ரு’த்வா
13 Decían en voz alta, Jesús, Maestro, ten piedad de nosotros!
தூ³ரே திஷ்ட²நத உச்சை ர்வக்துமாரேபி⁴ரே, ஹே ப்ரபோ⁴ யீஸோ² த³யஸ்வாஸ்மாந்|
14 Y cuando los vio, les dijo: vayan, a mostrarse a los sacerdotes para que los vean. Y, mientras iban, se hicieron limpios.
தத​: ஸ தாந் த்³ரு’ஷ்ட்வா ஜகா³த³, யூயம்’ யாஜகாநாம்’ ஸமீபே ஸ்வாந் த³ர்ஸ²யத, ததஸ்தே க³ச்ச²ந்தோ ரோகா³த் பரிஷ்க்ரு’தா​: |
15 Y uno de ellos, cuando vio que estaba limpio, se volvió y alabó a Dios en alta voz;
ததா³ தேஷாமேக​: ஸ்வம்’ ஸ்வஸ்த²ம்’ த்³ரு’ஷ்ட்வா ப்ரோச்சைரீஸ்²வரம்’ த⁴ந்யம்’ வத³ந் வ்யாகு⁴ட்யாயாதோ யீஸோ² ர்கு³ணாநநுவத³ந் தச்சரணாதோ⁴பூ⁴மௌ பபாத;
16 Y, cayendo sobre su rostro a los pies de Jesús, le dio gracias; y él era un hombre de Samaria.
ஸ சாஸீத் ஸோ²மிரோணீ|
17 Y Jesús dijo: ¿No había diez hombres que fueron limpios? dónde están los nueve?
ததா³ யீஸு²ரவத³த், த³ஸ²ஜநா​: கிம்’ ந பரிஷ்க்ரு’தா​: ? தஹ்யந்யே நவஜநா​: குத்ர?
18 ¿No han vuelto alguno de ellos para dar gloria a Dios, sino sólo éste extranjero?
ஈஸ்²வரம்’ த⁴ந்யம்’ வத³ந்தம் ஏநம்’ விதே³ஸி²நம்’ விநா கோப்யந்யோ ந ப்ராப்யத|
19 Y él le dijo: Levántate, y sigue tu camino; tu fe te ha sanado.
ததா³ ஸ தமுவாச, த்வமுத்தா²ய யாஹி விஸ்²வாஸஸ்தே த்வாம்’ ஸ்வஸ்த²ம்’ க்ரு’தவாந்|
20 Y cuando los fariseos le preguntaron acerca de cuándo vendría el reino de Dios, él les dio una respuesta y dijo: El reino de Dios no vendrá por medio de la observación:
அத² கதே³ஸ்²வரஸ்ய ராஜத்வம்’ ப⁴விஷ்யதீதி பி²ரூஸி²பி⁴​: ப்ரு’ஷ்டே ஸ ப்ரத்யுவாச, ஈஸ்²வரஸ்ய ராஜத்வம் ஐஸ்²வர்ய்யத³ர்ஸ²நேந ந ப⁴விஷ்யதி|
21 Y los hombres no dirán: ¡Mira, ya está aquí! o, ¡allí! porque el reino de Dios está entre ustedes.
அத ஏதஸ்மிந் பஸ்²ய தஸ்மிந் வா பஸ்²ய, இதி வாக்யம்’ லோகா வக்தும்’ ந ஸ²க்ஷ்யந்தி, ஈஸ்²வரஸ்ய ராஜத்வம்’ யுஷ்மாகம் அந்தரேவாஸ்தே|
22 Y dijo a sus discípulos: El tiempo vendrá cuando desearán ver uno de los días del Hijo del hombre, pero no lo verán.
தத​: ஸ ஸி²ஷ்யாந் ஜகா³த³, யதா³ யுஷ்மாபி⁴ ர்மநுஜஸுதஸ்ய தி³நமேகம்’ த்³ரஷ்டும் வாஞ்சி²ஷ்யதே கிந்து ந த³ர்ஸி²ஷ்யதே, ஈத்³ரு’க்கால ஆயாதி|
23 Y si te dicen: ¡Mira, está allí! o, está aquí! no te vayas, o ve tras ellos.
ததா³த்ர பஸ்²ய வா தத்ர பஸ்²யேதி வாக்யம்’ லோகா வக்ஷ்யந்தி, கிந்து தேஷாம்’ பஸ்²சாத் மா யாத, மாநுக³ச்ச²த ச|
24 Porque como en un relámpago se ve la luz brillante desde un extremo del cielo hasta el otro, así será el Hijo del hombre cuando llegue su hora.
யதஸ்தடி³த்³ யதா²காஸை²கதி³ஸ்²யுதி³ய தத³ந்யாமபி தி³ஸ²ம்’ வ்யாப்ய ப்ரகாஸ²தே தத்³வத் நிஜதி³நே மநுஜஸூநு​: ப்ரகாஸி²ஷ்யதே|
25 Pero primero, tendrá que sufrir mucho y ser rechazado por esta generación.
கிந்து தத்பூர்வ்வம்’ தேநாநேகாநி து³​: கா²நி போ⁴க்தவ்யாந்யேதத்³வர்த்தமாநலோகைஸ்²ச ஸோ(அ)வஜ்ஞாதவ்ய​: |
26 Y como fue en los días de Noé, así será en el día del Hijo del hombre.
நோஹஸ்ய வித்³யமாநகாலே யதா²ப⁴வத் மநுஷ்யஸூநோ​: காலேபி ததா² ப⁴விஷ்யதி|
27 Ellos estaban festejando y tomando esposas y casándose, hasta el día del diluvio de las aguas, cuando Noé entró en el arca, y todos vinieron a la destrucción.
யாவத்காலம்’ நோஹோ மஹாபோதம்’ நாரோஹத்³ ஆப்லாவிவார்ய்யேத்ய ஸர்வ்வம்’ நாநாஸ²யச்ச தாவத்காலம்’ யதா² லோகா அபு⁴ஞ்ஜதாபிவந் வ்யவஹந் வ்யவாஹயம்’ஸ்²ச;
28 De la misma manera, en los días de Lot; estaban festejando y comerciando, plantaban y edificaban;
இத்த²ம்’ லோடோ வர்த்தமாநகாலேபி யதா² லோகா போ⁴ஜநபாநக்ரயவிக்ரயரோபணக்³ரு’ஹநிர்ம்மாணகர்ம்மஸு ப்ராவர்த்தந்த,
29 Pero el día en que Lot salió de Sodoma, fuego y azufre del cielo descendió y la destrucción vino sobre todos ellos.
கிந்து யதா³ லோட் ஸிதோ³மோ நிர்ஜகா³ம ததா³ நப⁴ஸ​: ஸக³ந்த⁴காக்³நிவ்ரு’ஷ்டி ர்பூ⁴த்வா ஸர்வ்வம்’ வ்யநாஸ²யத்
30 Así será en el día de la revelación del Hijo del hombre.
தத்³வந் மாநவபுத்ரப்ரகாஸ²தி³நேபி ப⁴விஷ்யதி|
31 En aquel día, si alguno está en el tejado de la casa, y sus bienes están en la casa, que no baje para llevarlos; y el que está en el campo no regrese a su casa.
ததா³ யதி³ கஸ்²சித்³ க்³ரு’ஹோபரி திஷ்ட²தி தர்ஹி ஸ க்³ரு’ஹமத்⁴யாத் கிமபி த்³ரவ்யமாநேதும் அவருஹ்ய நைது; யஸ்²ச க்ஷேத்ரே திஷ்ட²தி ஸோபி வ்யாகு⁴ட்ய நாயாது|
32 Tenga en cuenta la esposa de Lot.
லோட​: பத்நீம்’ ஸ்மரத|
33 Si alguien intenta mantener su vida, la perderá, pero si alguien renuncia a su vida, la salvará.
ய​: ப்ராணாந் ரக்ஷிதும்’ சேஷ்டிஷ்யதே ஸ ப்ராணாந் ஹாரயிஷ்யதி யஸ்து ப்ராணாந் ஹாரயிஷ்யதி ஸஏவ ப்ராணாந் ரக்ஷிஷ்யதி|
34 Les digo que en esa noche habrá dos hombres durmiendo en una cama, y uno será llevado y el otro dejado.
யுஷ்மாநஹம்’ வச்மி தஸ்யாம்’ ராத்ரௌ ஸ²ய்யைகக³தயோ ர்லோகயோரேகோ தா⁴ரிஷ்யதே பரஸ்த்யக்ஷ்யதே|
35 Dos mujeres estarán moliendo juntas; una será tomada y la otra llevada.
ஸ்த்ரியௌ யுக³பத் பேஷணீம்’ வ்யாவர்த்தயிஷ்யதஸ்தயோரேகா தா⁴ரிஷ்யதே பராத்யக்ஷ்யதே|
36 Dos estarán en el campo; él uno será tomado y el otro dejado.
புருஷௌ க்ஷேத்ரே ஸ்தா²ஸ்யதஸ்தயோரேகோ தா⁴ரிஷ்யதே பரஸ்த்யக்ஷ்யதே|
37 Y ellos, respondiendo, dijeron: ¿Dónde, Señor? Y él les dijo: Dónde está el cuerpo, allí se juntarán las águilas.
ததா³ தே பப்ரச்சு²​: , ஹே ப்ரபோ⁴ குத்ரேத்த²ம்’ ப⁴விஷ்யதி? தத​: ஸ உவாச, யத்ர ஸ²வஸ்திஷ்ட²தி தத்ர க்³ரு’த்⁴ரா மிலந்தி|

< San Lucas 17 >