Salmos 38

1 Salmo de David, para recordar. JEHOVÁ, no me reprendas en tu furor, ni me castigues en tu ira.

Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

2 Porque tus saetas descendieron á mí, y sobre mí ha caído tu mano.

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

3 No hay sanidad en mi carne á causa de tu ira; ni hay paz en mis huesos á causa de mi pecado.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

4 Porque mis iniquidades han pasado mi cabeza: como carga pesada se han agravado sobre mí.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

5 Pudriéronse, corrompiéronse mis llagas, á causa de mi locura.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

6 Estoy encorvado, estoy humillado en gran manera, ando enlutado todo el día.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

7 Porque mis lomos están llenos de irritación, y no hay sanidad en mi carne.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

8 Estoy debilitado y molido en gran manera; bramo á causa de la conmoción de mi corazón.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

9 Señor, delante de ti están todos mis deseos; y mi suspiro no te es oculto.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

10 Mi corazón está acongojado, hame dejado mi vigor; y aun la misma luz de mis ojos no está conmigo.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

11 Mis amigos y mis compañeros se quitaron de delante de mi plaga; y mis cercanos se pusieron lejos.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

12 Y los que buscaban mi alma armaron lazos; y los que procuraban mi mal hablaban iniquidades, y meditaban fraudes todo el día.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

13 Mas yo, como [si fuera] sordo, no oía; [y estaba] como un mudo, [que] no abre su boca.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

14 Fuí pues como un hombre que no oye, y que en su boca no tiene reprensiones.

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

15 Porque á ti, oh Jehová, esperé yo: tú responderás, Jehová Dios mío.

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

16 Porque dije: Que no se alegren de mí: cuando mi pie resbalaba, sobre mí se engrandecían.

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

17 Empero yo estoy á pique de claudicar, y mi dolor está delante de mí continuamente.

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

18 Por tanto denunciaré mi maldad; congojaréme por mi pecado.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

19 Porque mis enemigos están vivos [y] fuertes: y hanse aumentado los que me aborrecen sin causa:

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

20 Y pagando mal por bien me son contrarios, por seguir yo lo bueno.

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

21 No me desampares, oh Jehová: Dios mío, no te alejes de mí.

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

22 Apresúrate á ayudarme, oh Señor, mi salud.

Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.