Proverbios 1
1 LOS proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Para entender sabiduría y doctrina; para conocer las razones prudentes;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 Para recibir el consejo de prudencia, justicia, y juicio y equidad;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Para dar sagacidad á los simples, y á los jóvenes inteligencia y cordura.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 Oirá el sabio, y aumentará el saber; y el entendido adquirirá consejo;
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 Para entender parábola y declaración; palabras de sabios, y sus dichos oscuros.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 El principio de la sabiduría es el temor de Jehová: los insensatos desprecian la sabiduría y la enseñanza.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Oye, hijo mío, la doctrina de tu padre, y no desprecies la dirección de tu madre:
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Porque adorno de gracia serán á tu cabeza, y collares á tu cuello.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Hijo mío, si los pecadores te quisieren engañar, no consientas.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Si dijeren: Ven con nosotros, pongamos asechanzas á la sangre, acechemos sin motivo al inocente;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Hallaremos riquezas de todas suertes, henchiremos nuestras casas de despojos;
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Echa tu suerte entre nosotros; tengamos todos una bolsa:
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 Hijo mío, no andes en camino con ellos; aparta tu pie de sus veredas:
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Porque sus pies correrán al mal, é irán presurosos á derramar sangre.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Porque en vano se tenderá la red ante los ojos de toda ave;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Mas ellos á su propia sangre ponen asechanzas, y á sus almas tienden lazo.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tales son las sendas de todo el que es dado á la codicia, [la cual] prenderá el alma de sus poseedores.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sabiduría clama de fuera, da su voz en las plazas:
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Clama en los principales lugares de concurso; en las entradas de las puertas de la ciudad dice sus razones:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 ¿Hasta cuándo, oh simples, amaréis la simpleza, y los burladores desearán el burlar, y los insensatos aborrecerán la ciencia?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Volveos á mi reprensión: he aquí yo os derramaré mi espíritu, y os haré saber mis palabras.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Por cuanto llamé, y no quisisteis; extendí mi mano, y no hubo quien escuchase;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 Antes desechasteis todo consejo mío, y mi reprensión no quisisteis:
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 También yo me reiré en vuestra calamidad, y me burlaré cuando [os] viniere lo que teméis;
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 Cuando viniere como una destrucción lo que teméis, y vuestra calamidad llegare como un torbellino; cuando sobre vosotros viniere tribulación y angustia.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Entonces me llamarán, y no responderé; buscarme han de mañana, y no me hallarán:
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Por cuanto aborrecieron la sabiduría, y no escogieron el temor de Jehová,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Ni quisieron mi consejo, y menospreciaron toda reprensión mía:
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Comerán pues del fruto de su camino, y se hartarán de sus consejos.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Porque el reposo de los ignorantes los matará, y la prosperidad de los necios los echará á perder.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mas el que me oyere, habitará confiadamente, y vivirá reposado, sin temor de mal.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
