< Marcos 15 >

1 Y LUEGO por la mañana, habiendo tenido consejo los príncipes de los sacerdotes con los ancianos, y con los escribas, y con todo el concilio, llevaron á Jesús atado, y le entregaron á Pilato.
A hned ráno, uradivše se přední kněží s staršími a s zákonníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2 Y Pilato le preguntó: ¿Eres tú el Rey de los Judíos? Y respondiendo él, le dijo: Tú [lo] dices.
I otázal se ho Pilát: Ty-li jsi ten král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3 Y los príncipes de los sacerdotes le acusaban mucho.
I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4 Y le preguntó otra vez Pilato, diciendo: ¿No respondes algo? Mira de cuántas cosas te acusan.
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5 Mas Jesús ni aun con eso respondió; de modo que Pilato se maravillaba.
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, tak že se podivil Pilát.
6 Empero en el día de la fiesta les soltaba un preso, cualquiera que pidiesen.
V svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by koli prosili.
7 Y había uno, que se llamaba Barrabás, preso con sus compañeros de motín que habían hecho muerte en una revuelta.
I byl jeden, kterýž sloul Barabáš, s svárlivými v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8 Y viniendo la multitud, comenzó á pedir [hiciese] como siempre les había hecho.
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9 Y Pilato les respondió, diciendo: ¿Queréis que os suelte al Rey de los Judíos?
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10 Porque conocía que por envidia le habían entregado los príncipes de los sacerdotes.
(Nebo věděl, že jej z závisti vydali přední kněží.)
11 Mas los príncipes de los sacerdotes incitaron á la multitud, que les soltase antes á Barrabás.
Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabáše.
12 Y respondiendo Pilato, les dice otra vez: ¿Qué pues queréis que haga del que llamáis Rey de los Judíos?
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13 Y ellos volvieron á dar voces: Crucifícale.
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14 Mas Pilato les decía: ¿Pues qué mal ha hecho? Y ellos daban más voces: Crucifícale.
A Pilát pravil jim: I co zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15 Y Pilato, queriendo satisfacer al pueblo, les soltó á Barrabás, y entregó á Jesús, después de azotarle, para que fuese crucificado.
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16 Entonces los soldados le llevaron dentro de la sala, es á saber, al Pretorio; y convocan toda la cohorte.
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do rathouzu, a svolali všecku zběř.
17 Y le visten de púrpura; y poniéndole una corona tejida de espinas,
I oblékli jej v šarlat, a korunu zpletše z trní, vložili naň.
18 Comenzaron luego á saludarle: ¡Salve, Rey de los Judíos!
I počali ho pozdravovati: Zdráv buď, králi Židovský.
19 Y le herían en la cabeza con una caña, y escupían en él, y le adoraban hincadas las rodillas.
A bili hlavu jeho třtinou, a plili na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20 Y cuando le hubieron escarnecido, le desnudaron la púrpura, y le vistieron sus propios vestidos, y le sacaron para crucificarle.
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21 Y cargaron á uno que pasaba, Simón Cireneo, padre de Alejandro y de Rufo, que venía del campo, para que llevase su cruz.
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby nesl kříž jeho.
22 Y le llevan al lugar de Gólgotha, que declarado quiere decir: Lugar de la Calavera.
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
23 Y le dieron á beber vino mezclado con mirra; mas él no lo tomó.
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal.
24 Y cuando le hubieron crucificado, repartieron sus vestidos, echando suertes sobre ellos, qué llevaría cada uno.
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25 Y era la hora de las tres cuando le crucificaron.
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26 Y el título escrito de su causa era: EL REY DE LOS JUDIOS.
A byl nápis viny jeho napsán: Král Židovský.
27 Y crucificaron con él dos ladrones, uno á su derecha, y el otro á su izquierda.
Ukřižovali také s ním dva lotry, jednoho na pravici, a druhého na levici jeho.
28 Y se cumplió la Escritura, que dice: Y con los inicuos fué contado.
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29 Y los que pasaban le denostaban, meneando sus cabezas, y diciendo: ¡Ah! tú que derribas el templo de Dios, y en tres días lo edificas,
A kteříž chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám, a ve třech dnech vzděláváš,
30 Sálvate á ti mismo, y desciende de la cruz.
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31 Y de esta manera también los príncipes de los sacerdotes escarneciendo, decían unos á otros, con los escribas: A otros salvó, á sí mismo no se puede salvar.
Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákonníky pravili: Jinýmť pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32 El Cristo, Rey de Israel, descienda ahora de la cruz, para que veamos y creamos. También los que estaban crucificados con él le denostaban.
Kristus, ten král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme, a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižování byli, útržku mu činili.
33 Y cuando vino la hora de sexta, fueron hechas tinieblas sobre toda la tierra hasta la hora de nona.
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34 Y á la hora de nona, exclamó Jesús á gran voz, diciendo: Eloi, Eloi, ¿lama sabachthani? que declarado, quiere decir: Dios mío, Dios mío, ¿por qué me has desamparado?
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? Což se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35 Y oyéndole unos de los que estaban [allí], decían: He aquí, llama á Elías.
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36 Y corrió uno, y empapando una esponja en vinagre, y poniéndola en una caña, le dió á beber, diciendo: Dejad, veamos si vendrá Elías á quitarle.
A běžev jeden, naplnil hubu octem, a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37 Mas Jesús, dando una grande voz, espiró.
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38 Entonces el velo del templo se rasgó en dos, de alto á bajo.
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39 Y el centurión que estaba delante de él, viendo que había espirado así clamando, dijo: Verdaderamente este hombre era el Hijo de Dios.
Viděv pak centurio, kterýž tu naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40 Y también estaban [algunas] mujeres mirando de lejos; entre las cuales estaba María Magdalena, y María la madre de Jacobo el menor y de José, y Salomé;
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome,
41 Las cuales, estando aún él en Galilea, le habían seguido, y le servían; y otras muchas que juntamente con él habían subido á Jerusalem.
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42 Y cuando fué la tarde, porque era la preparación, es decir, la víspera del sábado,
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
43 José de Arimatea, senador noble, que también esperaba el reino de Dios, vino, y osadamente entró á Pilato, y pidió el cuerpo de Jesús.
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi, a prosil za tělo Ježíšovo.
44 Y Pilato se maravilló que ya fuese muerto; y haciendo venir al centurión, preguntóle si era ya muerto.
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45 Y enterado del centurión, dió el cuerpo á José:
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46 El cual compró una sábana, y quitándole, le envolvió en la sábana: y le puso en un sepulcro que estaba cavado en una peña; y revolvió una piedra á la puerta del sepulcro.
I koupiv plátna, a sňav ho, obvinul v plátno, a položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47 Y María Magdalena, y María [madre] de José, miraban donde era puesto.
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.

< Marcos 15 >