< Hechos 13 >

1 HABÍA entonces en la iglesia que estaba en Antioquía, profetas y doctores: Bernabé, y Simón el que se llamaba Niger, y Lucio Cireneo, y Manahén, que había sido criado con Herodes el tetrarca, y Saulo.
अन्ताकिया नगरेरे कलीसियाई मां काई नबी ते गुरू थिये, मतलब बरनबास, शमौन ज़ैस जो नीगर भी ज़ोतन, लूकियुस कुरेनी, ते मनाहेम ज़ै मुलखेरे च़ेवरोवं हिसे पुड़ हाकिम थियो ज़ै हेरोदेसेरो दुद्ध ढ्ला थियो, ते शाऊल थियो।
2 Ministrando pues éstos al Señor, y ayunando, dijo el Espíritu Santo: Apartadme á Bernabé y á Saulo para la obra para la cual los he llamado.
ज़ैखन तैना बरत रेखतां प्रभुएरी आराधना केरने लग्गोरो थिये, त पवित्र आत्मा तैन सेइं ज़ोवं, “ज़ैस सेवारे लेइ बरनबास ते शाऊल मीं कुजोरेन, तैसेरेलेइ तैन अलग केरा।”
3 Entonces habiendo ayunado y orado, y puesto las manos encima de ellos, despidiéronlos.
तैखन तैनेईं बरत रेखतां प्रार्थना की, ते तैन पुड़ हथ रेखतां तैना परमेशरेरे कम्मेरे लेइ भेज़े।
4 Y ellos, enviados así por el Espíritu Santo, descendieron á Seleucia; y de allí navegaron á Cipro.
शाऊल ते बरनबास पवित्र आत्मारी तरफां भेज़ोरे सिलूकिया नगरे जो जे, ते तैट्ठां तैना ज़िहाज़े पुड़ च़ेढ़तां साइप्रस टैपू जो च़ले।
5 Y llegados á Salamina, anunciaban la palabra de Dios en las sinagogas de los Judíos: y tenían también á Juan en el ministerio.
ज़ैखन तैना सलमीसे मां पुज़े, त तैड़ी तैना यहूदी केरे प्रार्थना घरे मां परमेशरेरू वचन शुनाव, ते यूहन्ना मरकुस भी तैन केरि मद्दत केरनेरे लेइ तैड़ी थियो।
6 Y habiendo atravesado toda la isla hasta Papho, hallaron un hombre mago, falso profeta, Judío, llamado Barjesús;
ज़ैखन तैनेईं सारे जज़ीरे ते नगरन-नगरन मां हंठु फिरू, त तैना पाफुसे नगरे मां पुज़े, त तैन केरि मुलाकात एक्की डैइंनोड़े यहूदी ते झूठे नेबी सेइं भोइ, ज़ेसेरू नवं बार-यीशु थियूं।
7 El cual estaba con el procónsul Sergio Paulo, varón prudente. Este, llamando á Bernabé y á Saulo, deseaba oir la palabra de Dios.
तै तैट्ठेरे हाकिम सिरगियुस, पौलुस सेइं साथी थियो, ज़ै अक अक्लमन्द मैन्हु थियो, ते तैनी बरनबास ते शाऊल कुजाए ते परमेशरेरू वचन शुन्नू चाऊ।
8 Mas les resistía Elimas el encantador (que así se interpreta su nombre), procurando apartar de la fe al procónsul.
पन एलीमास डैइंनोड़ो (किजोकि तैसेरे नंव्वेरो मतलब डैइंनोड़ो ए) तैन केरि खलाफत केरने लगो, तैने हाकिम यीशु पुड़ विश्वास केरने करां रोकनो चाव।
9 Entonces Saulo, que también [es] Pablo, lleno del Espíritu Santo, poniendo en él los ojos,
तैखन शाऊल ज़ेसेरू नवं पौलुस भी आए, पवित्र आत्माई सेइं भेरोइतां ध्याने सेइं एलीमास डैइंनोड़ेरे पासे तकने लगो, ते तैस सेइं ज़ोवं,
10 Dijo: Oh, lleno de todo engaño y de toda maldad, hijo del diablo, enemigo de toda justicia, ¿no cesarás de trastornar los caminos rectos del Señor?
“हे शैतानेरे कोआ, तू हर किसमेरी पाखंडे सेइं ते च़लैकी सेइं भेरतस, ते नेकारो दुश्मन, कुन तू परमेशरेरी बत बगाड़ने करां बाज़ न एजस?
11 Ahora pues, he aquí la mano del Señor es contra ti, y serás ciego, que no veas el sol por tiempo. Y luego cayeron en él obscuridad y tinieblas; y andando alrededor, buscaba quién le condujese por la mano.
हुनी प्रभु तेरे खलाफे, तू कानो भोइगानोस, ते किछ च़िरे तगर तू दिहाड़ो न लाएलो।” तैखने तैस आंधरू लेइयोने लगू, ते तै इरां-उरां तोपने लगो, ताके कोई तैस हथेरां ट्लेइतां च़लाए।
12 Entonces el procónsul, viendo lo que había sido hecho, creyó, maravillado de la doctrina del Señor.
तैखन हाकिमे एन हेरतां, ते प्रभुएरी शिक्षा शुन्तां हैरान राव, ते प्रभु यीशु पुड़ विश्वास कमाव।
13 Y partidos de Papho, Pablo y sus compañeros arribaron á Perge de Pamphylia: entonces Juan, apartándose de ellos, se volvió á Jerusalem.
पौलुस ते तैसेरो साथी पाफुस नगरेरां ज़िहाज़े मां पंफूलिया इलाकेरे पिरगा नगरे मां आए, ते यूहन्ना तैन शैरतां वापस यरूशलेम नगरे जो च़लो जेव।
14 Y ellos pasando de Perge, llegaron á Antioquía de Pisidia, y entrando en la sinagoga un día de sábado, sentáronse.
ते तैना पिरगा नगरेरां निस्तां पिसिदिया इलाकेरे अन्ताकिया नगरे मां पुज़े ज़ै गलतिया इलाके मां आए। ते आरामेरे दिहाड़े प्रार्थना घरे मां गेइतां बिश्शी जे।
15 Y después de la lectura de la ley y de los profetas, los príncipes de la sinagoga enviaron á ellos, diciendo: Varones hermanos, si tenéis alguna palabra de exhortación para el pueblo, hablad.
मूसेरो कानून ते नेबी केरि किताबी मां पढ़नेरे बाद तैट्ठेरे प्रार्थना घरेरे प्रधाने तैन ज़ोवं, “अगर मैन्हु केरि भलैइयरे लेइ तुस भी किछ ज़ोनू चातथ त ज़ोथ।”
16 Entonces Pablo, levantándose, hecha señal de silencio con la mano, dice: Varones Israelitas, y los que teméis á Dios, oid:
तैखन पौलुस खड़ो उठो ते हथ्थे सेइं इशारो केरो कि च़ुप रान ते ज़ोने लगो, “हे इस्राएली लोकव ते परमेशरेरो डर मन्नेबाले गैर कौमां केरे लोकव मेरी गल शुना।
17 El Dios del pueblo de Israel escogió á nuestros padres, y ensalzó al pueblo, siendo ellos extranjeros en la tierra de Egipto, y con brazo levantado los sacó de ella.
इन इस्राएली लोकां केरे परमेशरे इश्शे दादे-पड़दादे च़ुने, ज़ैखन तैना मिस्र मुलखे मां परदेशी भोइतां रहते थिये, तैन परमेशरे तरक्की दित्ती, ते बड़े शेक्ति सेइं तैट्ठां कढे।
18 Y por tiempo como de cuarenta años soportó sus costumbres en el desierto;
ते तै सुनसान ठैरी मां लगभग 40 सालन तगर तैन केरि झ़ैल्लतो राव, तैना बार-बार हुक्म ट्लोड़ते राए।
19 Y destruyendo siete naciones en la tierra de Canaán, les repartió por suerte la tierra de ellas.
कनान मुलखे मां परमेशरे सत कौमां नाश केरतां तैन केरि ज़मीन अपने इस्राएली लोकन विरासती मां दित्ती।
20 Y después, como por cuatrocientos y cincuenta años, dió[les] jueces hasta el profeta Samuel.
एना गल्लां पूरी भोने लगभग 450 साल लगे, तैसेरां बाद परमेशरे तैन केरे लेइ शमूएल नेबेरे वक्ते तगर हाकिम रखे।
21 Y entonces demandaron rey; y les dió Dios á Saúl, hijo de Cis, varón de la tribu de Benjamín, por cuarenta años.
ज़ैखन हेजू शमूएल तैन केरो हाकिम थियो त तैन लोकेईं राज़ो बनानेरे लेइ दरखुवास की, ते परमेशरे बिन्यामीनेरे गोत्रे मरां कीशेरू मट्ठू शाऊल राज़ो बनावं ते तैनी 40 साल यरूशलेम नगरे मां राज़ कियूं।
22 Y quitado aquél, levantóles por rey á David, al que dió también testimonio, diciendo: He hallado á David, [hijo] de Jessé, varón conforme á mi corazón, el cual hará todo lo que yo quiero.
फिरी तैनी शाऊल हटेइतां दाऊद तैसेरी ठैरी तैन केरो राज़ो बनाव, ज़ेसेरे बारे मां तैनी गवाही दित्ती, मीं यिशैरू मट्ठू दाऊद मेरे मनेरे मुताबिक मैलोरूए, तैस पुड़ अवं खुश आईं, ते तैए मेरी मर्ज़ी पूरी केरेलो।
23 De la simiente de éste, Dios, conforme á la promesa, levantó á Jesús por Salvador á Israel;
परमेशरे अपने वादेरे मुताबिक तैसेरे वंशेरे मरां पापन करां मुक्ति देनेरे लेइ इस्राएले कां यीशु मसीह भेज़ो।
24 Predicando Juan delante de la faz de su venida el bautismo de arrepentimiento á todo el pueblo de Israel.
ज़ेसेरे एजने करां पेइले यूहन्ना इस्राएलेरे सारे लोकन प्रचार कियो, कि पापन करां मनफिराथ ते बपतिस्मो नेथ।”
25 Mas como Juan cumpliese su carrera, dijo: ¿Quién pensáis que soy? No soy yo [él]; mas he aquí, viene tras mí uno, cuyo calzado de los pies no soy digno de desatar.
ज़ैखन यूहन्नारू कम पूरू भोनेबालू थियूं, त तैनी ज़ोवं, “तुस मीं कुन समझ़तथ? ‘अवं मसीह नईं!’ बल्के हेरा, तै मेरे बाद एजनेबालोए, किजोकि अवं त एस काबल नईं कि तैसेरे बूटां केरे तसमे भी खोल्ली सेखी।”
26 Varones hermanos, hijos del linaje de Abraham, y los que entre vosotros temen á Dios, á vosotros es enviada la palabra de esta salud.
“हे मेरे ढ्लाव, तुस ज़ैना अब्राहमेरे औलादारे लोकव, ते परमेशरेरो डर मन्नेबाले गैर कौमां केरे लोकव, इस मुक्तरो बिस्तार तुसन कां भेज़ेरोए।
27 Porque los que habitaban en Jerusalem, y sus príncipes, no conociendo á éste, y las voces de los profetas que se leen todos los sábados, condenándo[le], [las] cumplieron.
यरूशलेम नगरेरे रानेबाले लोकेईं ते तैन केरे प्रधानेईं यीशु मसीह न पिशानो, ते न नेबी केरि गल्लां सेमझ़ी, ज़ैना हर आरामेरे दिहाड़े पेढ़तां शुनेई गैती थी।
28 Y sin hallar [en él] causa de muerte, pidieron á Pilato que le matasen.
हालांकी तैन मौतरी सज़ारे काबल सबूत न मैल्लू, पन फिरी भी तैनेईं पिलातुस गवर्नरे कां दरखुवास की, कि ए मारो गाए।
29 Y habiendo cumplido todas las cosas que de él estaban escritas, quitándolo del madero, lo pusieron en el sepulcro.
ते तैनेईं सब किछ ज़ैन तैसेरे बारे मां पवित्रशास्त्रे मां लिखोरू थियूं, पूरू कियूं, त तै क्रूसे पुड़ कील देइतां मारो, ते ओसैलतां एक्की कब्री मां छ़ड्डो।
30 Mas Dios le levantó de los muertos.
पन परमेशरे तै मुड़दन मरां भी ज़ींतो कियो।
31 Y él fué visto por muchos días de los que habían subido juntamente con él de Galilea á Jerusalem, los cuales son sus testigos al pueblo.
ते ज़ैना लोक गलील इलाके मरां तैस सेइं साथी यरूशलेम नगरे मां ओरे थिये, तैन चेलन काई दिहाड़न तगर यीशु लेइयोतो राव, ते हुनी तैना लोक ज़ैनेईं तै लाहोरोए गवाही देतन।
32 Y nosotros también os anunciamos el evangelio de aquella promesa que fué hecha á los padres,
असां तुसन खुशखबरी शुनातम, कि ज़ै वादो परमेशरे इश्शे दादे-पड़दादन सेइं कियोरो थियो।
33 La cual Dios ha cumplido á los hijos de ellos, á nosotros, resucitando á Jesús: como también en el salmo segundo está escrito: Mi hijo eres tú, yo te he engendrado hoy.
कि परमेशरे यीशु मसीह मुड़दन मरां ज़ींतो केरतां तै वादो पूरू कियो, ते भजना केरि किताबी मां परमेशर मसीहेरे बारे मां ज़ोते, तू मेरू मट्ठूस ते अवं तेरो बाजी भोव।
34 Y que le levantó de los muertos para nunca más volver á corrupción, así [lo] dijo: Os daré las misericordias fieles de David.
एन सच़्च़े, कि परमेशरे तै मुड़दन मरां भी ज़ींतो कियो, ताके तै न शड़े, परमेशरे बचने मां एन्ने बियांन कियोरूए, कि अवं तीं पवित्र ते सच़्च़ी बरकत देलो, ज़ैन केरो वादो परमेशरे दाऊदे सेइं कियोरो थियो।
35 Por eso dice también en otro [lugar]: No permitirás que tu Santo vea corrupción.
ते होरि भजने मां दाऊद ज़ोते, तू अपने पवित्र मैन्हु शड़ने न देलो।
36 Porque á la verdad David, habiendo servido en su edad á la voluntad de Dios, durmió, y fué juntado con sus padres, y vió corrupción:
किजोकि दाऊद त अपने वक्ते मां परमेशरेरी मर्ज़ी पूरी केरनेरां पत्ती मेरि जेव, ते अपने दादन-पड़दादन सेइं साथी दफन भोव, ते तैसेरी जान शैड़ी जेई।
37 Mas aquel que Dios levantó, no vió corrupción.
पन ज़ै (यीशु मसीह) परमेशरे मुड़दन मरां ज़ींतो कियो, त तैसेरे शड़नेरी नौबत न आई।
38 Séaos pues notorio, varones hermanos, que por éste os es anunciada remisión de pecados;
“एल्हेरेलेइ, हे ढ्लाव, बुझ़ा कि यीशुएरे ज़िरिये सेइं तुसन पापां केरि मैफारी खबर शुनाई गाचे।
39 Y de todo lo que por la ley de Moisés no pudisteis ser justificados, en éste es justificado todo aquel que creyere.
तुस मूसा नेबेरे कानूने मुताबिक धर्मी न थी भोने, पन ज़ै कोई यीशु पुड़ विश्वास केरे तै धर्मी भोए।
40 Mirad, pues, que no venga sobre vosotros lo que está dicho en los profetas;
“एल्हेरेलेइ खबरदार राथ, कोस्कोई एरू न भोए कि नेबी केरि ए गल तुसन पुड़ सच़्च़े बीते,
41 Mirad, oh menospreciadores, y entonteceos, y desvaneceos; porque yo obro una obra en vuestros días, obra que no creeréis, si alguien os la contare.
तुस ज़ैना होरि केरि तुहीन केरतथ, हेरा, ते हैरान भोथ, ते बरबाद भोथ, किजोकि अवं तुश्शे ज़ींते ज़ागते एरू कम केरनेबालोईं, कि अगर कोई तुसन सेइं तैसेरे बारे मां गलबात भी केरे, त तुस कधे विश्वास न केरेले।”
42 Y saliendo [ellos] de la sinagoga de los Judíos, los Gentiles [les] rogaron que el sábado siguiente les hablasen estas palabras.
ज़ैखन पौलुस ते बरनबास प्रार्थना घरे मरां च़ले, त लोक तैन कां मिनत केरतां ज़ोने लगे, कि होरि आरामेरी दिहाड़ी भी एन्ने गल्लां केरे बारे मां ज़ोवं गाए।
43 Y despedida la congregación, muchos de los Judíos y de los religiosos prosélitos siguieron á Pablo y á Bernabé; los cuales hablándoles, les persuadían que permaneciesen en la gracia de Dios.
ज़ैखन लोक आराधनारे बाद बेइर निस्से, त बड़े लोक पौलुस ते बरनबासे पत्ती च़ले, ते तैन मां किछ यहूदी थिये, ते किछ नंव्वे यहूदी पंथ धारण कियोरे थिये, ते तैनेईं तैन सेइं गलबात केरतां तैन समझ़ाव, कि परमेशरे अनुग्रहे मां बनोरे राथ।
44 Y el sábado siguiente se juntó casi toda la ciudad á oir la palabra de Dios.
होरि आरामेरे दिहाड़े लगभग सारू नगर परमेशरेरू वचन शुन्नेरे लेइ अकोट्ठू भोवं।
45 Mas los Judíos, visto el gentío, llenáronse de celo, y se oponían á lo que Pablo decía, contradiciendo y blasfemando.
ज़ैखन यहूदी लीडरेईं एत्रे हछे लोक लाए त तैन जलन भोइ, ते पौलुसेरे खलाफ गल्लां लग्गे केरने।
46 Entonces Pablo y Bernabé, usando de libertad, dijeron: A vosotros á la verdad era menester que se os hablase la palabra de Dios; mas pues que la desecháis, y os juzgáis indignos de la vida eterna, he aquí, nos volvemos á los Gentiles. (aiōnios g166)
तैखन पौलुस ते बरनबासे दिलेर भोइतां तैन ज़ोवं, “ज़रूरी एन थियूं, कि असां पेइले तुसन परमेशरेरू बच्चन शुनाम, पन तुस त इन्कार केरने लोरेथ, ते अपनो आप हमेशारी ज़िन्दगरे काबल न समझ़थ, त हेरा हुनी असां गैर कौमां केरे पासे गातम। (aiōnios g166)
47 Porque así nos ha mandado el Señor, [diciendo]: Te he puesto para luz de los Gentiles, para que seas salud hasta lo postrero de la tierra.
किजोकि प्रभुए असन ई हुक्म दित्तोरोए, मीं तू मीं तू गैर कौमां केरे लेइ लौ बनोरस, ताके तुश्शे ज़िरिये सारे ज़मीनी पुड़ मुक्ति आनी गाए, ते तू ज़मीनरे हर पासे मुक्तरू दार भोस।”
48 Y los Gentiles oyendo esto, fueron gozosos, y glorificaban la palabra del Señor: y creyeron todos los que estaban ordenados para vida eterna. (aiōnios g166)
इन शुन्तां गैर कौमां केरे लोक बड़े खुशी भोए, ते परमेशरेरी तारीफ़ केरने लगे, ते ज़ैना परमेशरे हमेशारी ज़िन्दगरे लेइ ठहरावरे थिये, तैनेईं विश्वास कियो। (aiōnios g166)
49 Y la palabra del Señor era sembrada por toda aquella provincia.
ते प्रभुएरू बच्चन सारे मुलखे मां फैली जेवं।
50 Mas los Judíos concitaron mujeres pías y honestas, y á los principales de la ciudad, y levantaron persecución contra Pablo y Bernabé, y los echaron de sus términos.
पन यहूदी लीडरेईं बड़े भक्त ते इज़्ज़तदार कुआन्शां ते नगरेरे काई खास मैन्हु भड़काए, तैनेईं पौलुस ते बरनबासे सितेइतां तैना तैस इलाके मरां भी केढी छ़डे।
51 Ellos entonces sacudiendo en ellos el polvo de sus pies, vinieron á Iconio.
तैखन पौलुस ते बरनबासे तैन केरे सामने अपने पावां केरि धूड़ ठुड़कतां तैना इकुनियुम नगरे जो च़ले जे।
52 Y los discípulos estaban llenos de gozo, y del Espíritu Santo.
ते चेले इकुनियुम नगरे मां खुशी ते पवित्र आत्माई सेइं भरपूर भोते राए।

< Hechos 13 >