Salmos 90

1 Señor, tú nos has sido refugio en generación y generación.

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

2 Antes que naciesen los montes, y formases la tierra y el mundo, y desde el siglo, y hasta el siglo, tú eres Dios.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

3 Vuelves al hombre hasta ser quebrantado; y dices: Convertíos, hijos del hombre.

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

4 Porque mil años delante de tus ojos, son como el día de ayer, que pasó, y como la vela de la noche.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

5 Háceslos pasar como avenida de aguas: son como sueño: a la mañana pasará como la yerba;

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

6 Que a la mañana florece, y crece: a la tarde es cortada, y se seca.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

7 Porque con tu furor somos consumidos: y con tu ira somos conturbados.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.

8 Pusiste nuestras maldades delante de ti: nuestros yerros a la lumbre de tu rostro.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

9 Porque todos nuestros días declinan a causa de tu ira: acabamos nuestros años, como la palabra.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

10 Los días de nuestra edad son setenta años: y los de los más valientes, ochenta años: y su fortaleza es molestia, y trabajo: porque es cortado presto, y volamos.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

11 ¿Quién conoce la fortaleza de tu ira? que tu ira es como tu temor.

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

12 Para contar nuestros días ház nos saber así: y traeremos al corazón sabiduría.

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

13 Vuélvete a nosotros o! Jehová: ¿hasta cuándo? y aplácate para con tus siervos.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

14 Hártanos de mañana de tu misericordia: y cantaremos, y alegrarnos hemos todos nuestros días.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

15 Alégranos como en los días que nos afligiste: como en los años que vimos mal.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

16 Parezca en tus siervos tu obra; y tu gloria sobre sus hijos.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

17 Y sea la hermosura de Jehová nuestro Dios sobre nosotros: y haz permanecer sobre nosotros la obra de nuestras manos: la obra de nuestras manos confirma.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.