Salmos 38

1 Jehová, no me reprendas con tu furor, ni me castigues con tu ira.

Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

2 Porque tus saetas descendieron en mí; y sobre mí ha descendido tu mano.

Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

3 No hay sanidad en mi carne a causa de tu ira: no hay paz en mis huesos a causa de mi pecado.

Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

4 Porque mis iniquidades han pasado sobre mi cabeza: como carga pesada, se han agravado sobre mí.

Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

5 Pudriéronse, y corrompiéronse mis llagas a causa de mi locura.

Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

6 Estoy encorvado, estoy humillado en gran manera: todo el día ando enlutado.

Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

7 Porque mis caderas están llenas de ardor: y no hay sanidad en mi carne.

Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

8 Estoy debilitado y molido en gran manera: rugiendo estoy a causa del alboroto de mi corazón.

Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

9 Señor, delante de ti están todos mis deseos: y mi suspiro no te es oculto.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

10 Mi corazón está rodeado, me ha dejado mi vigor; y la luz de mis ojos, aun ellos no están conmigo.

Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

11 Mis amigos, y mis compañeros, se quitaron de delante de mi plaga: y mis cercanos se pusieron lejos.

Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

12 Y los que buscaban a mi alma armaron lazos: y los que buscaban mi mal, hablaban iniquidades: y todo el día meditaban fraudes.

Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

13 Y yo, como sordo, no oía: y como un mudo, que no abre su boca.

Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

14 Y fui como un hombre que no oye: y que no hay en su boca reprensiones.

Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

15 Porque a ti Jehová esperaba: tú responderás Jehová Dios mío.

Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

16 Porque decía: Que no se alegren de mí: cuando mi pie resbalaba se engrandecían sobre mí.

Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

17 Porque yo aparejado estoy a cojear: y mi dolor está delante de mí continuamente.

Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

18 Por tanto denunciaré mi maldad: congojarme he por mi pecado.

A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

19 Porque mis enemigos son vivos y fuertes: y hánse aumentado los que me aborrecen sin causa:

Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

20 Y pagando mal por bien me son contrarios, por seguir yo lo bueno.

A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

21 No me desampares, o! Jehová; Dios mío, no te alejes de mí.

Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

22 Apresúrate a ayudarme, Señor, que eres mi salud.

Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.