< Proverbios 25 >

1 También estos son proverbios de Salomón, los cuales copiaron los varones de Ezequías rey de Judá.
Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2 Honra de Dios es encubrir la palabra; y honra del rey es escudriñar la palabra.
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3 Para la altura de los cielos, y para la profundidad de la tierra, y para el corazón de los reyes, no hay investigación.
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4 Quita las escorias de la plata, y saldrá vaso al fundidor.
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5 Aparta al impío de la presencia del rey, y su trono se afirmará en justicia.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6 No te alabes delante del rey; ni estés en el lugar de los grandes:
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7 Porque mejor es que se te diga: Sube acá: que no, que seas abajado delante del príncipe, que miraron tus ojos.
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8 No salgas a pleito presto; porque después al fin no sepas que hacer, avergonzado de tu prójimo.
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9 Trata tu causa con tu compañero; y no descubras el secreto a otro:
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10 Porque no te deshonre el que lo oyere, y tu infamia no pueda volver atrás.
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11 Manzanas de oro con figuras de plata es la palabra dicha como conviene.
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12 Zarcillo de oro, y joyel de oro fino es el que reprende al sabio, que tiene orejas que oyen.
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13 Como frío de nieve en tiempo de la segada, así es el mensajero fiel a los que le envían: que al alma de su señor da refrigerio.
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14 Como cuando hay nubes y vientos, y la lluvia no viene, así es el hombre que se jacta de vana liberalidad.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15 Con luenga paciencia se aplaca el príncipe; y la lengua blanda quebranta los huesos.
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16 ¿Hallaste la miel? come lo que te basta; porque no te hartes de ella, y la revieses.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17 Detén tu pie de la casa de tu prójimo; porque harto de ti, no te aborrezca.
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18 Martillo, y espada, y saeta aguda es el hombre que habla contra su prójimo falso testimonio.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19 Diente quebrado, y pie resbalador es la confianza del prevaricador en el tiempo de la angustia.
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20 El que canta canciones al corazón afligido es como el que quita la ropa en tiempo de frío: o el que echa vinagre sobre jabón.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21 Si el que te aborrece, tuviere hambre, dále de comer pan; y si tuviere sed, dále de beber agua:
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22 Porque ascuas allegas sobre su cabeza; y Jehová te lo pagará.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23 El viento del norte ahuyenta la lluvia, y el rostro airado la lengua detractora.
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24 Mejor es estar en un rincón de casa, que con la mujer rencillosa en casa espaciosa.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25 Como el agua fría al alma sedienta, así son las buenas nuevas de lejas tierras.
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26 Fuente turbia, y manadero corrupto es el justo, que resbala delante del impío.
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27 Comer mucha miel, no es bueno: ni inquirir de su gloria, es gloria.
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28 Ciudad derribada y sin muro es el hombre, cuyo ímpetu no tiene rienda.
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

< Proverbios 25 >