< Proverbios 16 >

1 Del hombre son las preparaciones del corazón: mas de Jehová la respuesta de la lengua.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Todos los caminos del hombre son limpios en su opinión: mas Jehová pesa los espíritus.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Encomienda a Jehová tus obras; y tus pensamientos serán afirmados.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Todas las cosas ha hecho Jehová por sí mismo; y aun al impío para el día malo.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Abominación es a Jehová todo altivo de corazón: la mano junta a la mano, no será sin castigo.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Con misericordia y verdad será reconciliado el pecado; y con el temor de Jehová se aparta del mal.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Cuando los caminos del hombre serán agradables a Jehová, aun sus enemigos pacificará con él.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Mejor es lo poco con justicia, que la muchedumbre de los frutos sin derecho.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 El corazón del hombre piensa su camino: mas Jehová endereza sus pasos.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Adivinación está en los labios del rey: en juicio no prevaricará su boca.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Peso y balanzas derechas son de Jehová: obra suya son todas las pesas de la bolsa.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Abominación es a los reyes hacer impiedad; porque con justicia será confirmado su trono.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Los labios justos son el contentamiento de los reyes; y al que habla lo recto aman.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 La ira del rey es mensajero de muerte: mas el hombre sabio la evitará.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 En la alegría del rostro del rey está la vida; y su benevolencia es como la nube tardía.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Mejor es adquirir sabiduría que oro preciado; y adquirir inteligencia vale más que la plata.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 El camino de los rectos es apartarse del mal: su alma guarda, el que guarda su camino.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Antes del quebrantamiento es la soberbia; y antes de la caída, la altivez de espíritu.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Mejor es abajar el espíritu con los humildes, que partir despojos con los soberbios.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 El entendido en la palabra, hallará el bien; y el que confía en Jehová, bienaventurado él.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 El sabio de entendimiento es llamado entendido; y la dulzura de labios aumentará la doctrina.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Manadero de vida es el entendimiento al que le posee: mas la erudición de los insensatos es locura.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 El corazón del sabio hace prudente su boca; y con sus labios aumenta la doctrina.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Panal de miel son las hablas suaves, suavidad al alma, y medicina a los huesos.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Hay camino que es derecho al parecer del hombre: mas su salida son caminos de muerte.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 El alma del que trabaja, trabaja para sí; porque su boca le constriñe.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 El hombre perverso cava en busca del mal; y en sus labios es como llama de fuego.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 El hombre perverso levanta contienda; y el chismoso aparta los príncipes.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 El hombre malo lisonjea a su prójimo; y le hace caminar por el camino no bueno:
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Cierra sus ojos para pensar perversidades: mueve sus labios, efectúa el mal.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Corona de honra es la vejez: en el camino de justicia se hallará.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Mejor es el que tarde se aira, que el fuerte; y el que se enseñorea de su espíritu, que el que toma una ciudad.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 La suerte se echa en el seno: mas de Jehová es todo su juicio.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

< Proverbios 16 >