Job 36
1 Y pasando a delante Eliú, dijo:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Espérame un poco, y enseñarte he: porque todavía hablo por Dios.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Tomaré mi sabiduría de lejos, y daré la justicia a mi Hacedor.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Porque de cierto no son mentira mis palabras, antes se trata contigo con perfecta sabiduría.
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 He aquí, que Dios es grande, y no aborrece, fuerte en virtud de corazón.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 No dará vida al impío; y a los afligidos dará su derecho.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 No quitará sus ojos del justo: mas con los reyes los pondrá también en trono para siempre, y serán ensalzados.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 Y si estuvieren presos en grillos, y cautivos en las cuerdas de aflicción,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 El les anunciará la obra de ellos, y que sus rebeliones prevalecieron.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Y despierta el oído de ellos para castigo, y dice que se conviertan de la iniquidad.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Si oyeren, y sirvieren, acabarán sus días en bien, y sus años en deleites.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 Mas si no oyeren, serán pasados a cuchillo: y perecerán sin sabiduría.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 Mas los hipócritas de corazón le irritarán más; y no clamarán, cuando él los atare.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 El alma de ellos morirá en su mocedad, y su vida entre los sodomíticos.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Al pobre librará de su pobreza, y en la aflicción despertará su oreja.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Y aun te apartará de la boca de la angustia en anchura, debajo de la cual no haya estrechura, y te asentará mesa llena de grosura.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 Mas tú has henchido el juicio del impío contra la justicia, y el juicio [que lo] sustenta todo.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Por lo cual es de temer, que no te quite con herida, la cual no evites con gran rescate.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 ¿Estimará él tus riquezas, ni el oro, ni todas las fuerzas de poder?
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 No desees la noche, en la cual él corta los pueblos de su lugar.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Guárdate, no mires a la iniquidad, teniéndola por mejor que la pobreza.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 He aquí, que Dios será ensalzado con su poder, ¿quién semejante a él, enseñador?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 ¿Quién visitó sobre él su camino? ¿Y quién dijo: Iniquidad has hecho?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Acuérdate de engrandecer su obra, la cual contemplan los hombres.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 La cual vieron todos los hombres, y el hombre la ve de lejos.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 He aquí que Dios es grande, y nosotros no le conoceremos: ni se puede rastrear el número de sus años.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Porque él detiene las goteras de las aguas, cuando la lluvia se derrama de su vapor.
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Cuando gotean de las nubes, gotean sobre los hombres en abundancia.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 ¿Si entenderá también los extendimientos de las nubes, y los bramidos de su tabernáculo?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 He aquí, que él extendió sobre ella su luz; y cubrió las raíces de la mar.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Con ellas castiga a los pueblos, y da comida a la multitud.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Con las nubes encubre la luz, y les manda que vayan contra ella.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 La una da nuevas de la otra: la una adquiere ira contra la que viene.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
