< Job 34 >

1 Y respondió Eliú, y dijo:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Oíd sabios, mis palabras, y doctos escuchádme:
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Porque el oído prueba las palabras, y el paladar gusta para comer.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Escojamos para vosotros el juicio, conozcamos entre nosotros cual sea lo bueno.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Porque Job ha dicho: Yo soy justo, y Dios me ha quitado mi derecho.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 En mi juicio yo fui mentiroso, mi saeta es gravada sin haber yo prevaricado.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 ¿Qué hombre hay como Job, que bebe el escarnio como agua?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Y va en compañía con los que obran iniquidad, y anda con los hombres maliciosos.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Porque dijo: De nada servirá al hombre, si conformare su voluntad con Dios.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Por tanto varones de seso, oídme: Lejos vaya de Dios la impiedad, y del Omnipotente la iniquidad.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Porque él pagará al hombre su obra, y él le hará hallar conforme a su camino,
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Además de esto, cierto Dios no hará injusticia, y el Omnipotente no pervertirá el derecho.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 ¿Quién visitó por él la tierra? ¿y quién puso en orden todo el mundo?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Si él pusiese sobre el hombre su corazón, y recogiese a sí su espíritu y su aliento,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Toda carne perecería juntamente, y el hombre se tornaría en polvo.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Y si hay en ti entendimiento, oye esto: escucha la voz de mis palabras.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 ¿Enseñorearse ha el que aborrece juicio? ¿y condenarás al poderoso siendo justo?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 ¿Decirse ha al rey: Perverso eres; y a los príncipes: Impíos sois?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 ¿ Cuánto menos a aquel que no hace acepción de personas de príncipes, ni el rico es de él más respetado que el pobre? porque todos son obras de sus manos.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 En un momento mueren, y a media noche se alborotarán los pueblos, y pasarán, y sin mano será quitado el poderoso.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Porque sus ojos están sobre los caminos del hombre, y todos sus pasos ve.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 No hay tinieblas, ni sombra de muerte, donde se encubran los que obran maldad.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Porque nunca más permitirá al hombre, que vaya con Dios a juicio.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Él quebrantará a los fuertes sin pesquisa: y hará estar otros en lugar de ellos.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Por tanto él hará notorias las obras de ellos; y volverá la noche, y serán quebrantados.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Como a malos los herirá en lugar donde sean vistos.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Por cuanto se apartaron de él así, y no consideraron todos sus caminos:
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Haciendo venir delante de sí el clamor del pobre, y oyendo el clamor de los necesitados.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Y si él diere reposo, ¿quién inquietará? Si escondiere el rostro, ¿quién le mirará? Esto sobre una nación, y asimismo sobre un hombre:
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Haciendo que reine el hombre hipócrita para escándalos del pueblo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Porque de Dios es decir: Yo perdoné, no destruiré.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Enséñame tú lo que yo no veo: que si hice mal, no lo haré más.
Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 ¿ Ha de ser eso según tu mente? Él te recompensará, que no quieras tú, o quieras, y no yo: di lo que sabes.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Los hombres de seso dirán conmigo, y el hombre sabio me oirá.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Job no habla con sabiduría, y sus palabras no son con entendimiento.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Deseo que Job sea probado luengamente: para que haya respuestas contra los varones inicuos.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Por cuanto a su pecado añadió impiedad: bate las manos entre nosotros, y multiplica sus palabras contra Dios.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

< Job 34 >