< Job 20 >

1 Y respondió Sofar Naamatita, y dijo:
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Por cierto mis pensamientos me hacen responder, y por tanto me apresuro.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 El castigo de mi vergüenza he oído, y el espíritu de mi inteligencia me hace responder.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 ¿Esto no sabes que fue siempre, desde el tiempo que fue puesto el hombre sobre la tierra:
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 Que la alegría de los impíos es breve, y el gozo del hipócrita, por un momento?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Si subiere hasta el cielo su altura, y su cabeza tocare en las nubes,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 Como su mismo estiércol perecerá para siempre: los que le vieren, dirán: ¿Qué es de él?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 Como sueño volará, y no será hallado; e irse ha como una visión nocturna.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 El ojo que le viere, nunca más le verá: ni su lugar le verá más.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 Sus hijos pobres andarán rogando, y sus manos tornarán lo que él robó.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 Sus huesos están llenos de sus mocedades: y con él serán sepultadas en el polvo.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Si el mal se endulzó en su boca, si lo ocultaba debajo de su lengua:
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 Si le parecía bien, y no lo dejaba; mas antes lo detenía entre su paladar:
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 Su comida se mudará en sus entrañas: hiel de áspides [se tornará] dentro de él.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 Comió haciendas, mas vomitarlas ha: de su vientre las sacará Dios.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 Veneno de áspides chupará: lengua de víbora le matará.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 No verá los arroyos, las riberas de los ríos de miel y de manteca.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 Restituirá el trabajo ajeno conforme a la hacienda que tomó: y no tragará, ni gozará.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 Por cuanto molió, dejó pobres: robó casas, y no las edificó;
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Por tanto él no sentirá sosiego en su vientre, ni escapará con su codicia.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 No quedó nada que no comiese: por tanto su bien no será durable.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 Cuando fuere lleno su bastimento, tendrá angustia, toda mano del trabajado le acometerá.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 Cuando se pusiere a henchir su vientre, Dios enviará sobre él la ira de su furor; y lloverá sobre él y sobre su comida.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 Huirá de las armas de hierro, y pasarle ha el arco de acero.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 Desvainará, y sacará saeta de su aljaba, y saldrá resplandeciendo por su hiel: sobre él vendrán terrores.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 Todas tinieblas están guardadas para sus secretos, fuego no soplado le devorará: su sucesor será quebrantado en su tienda.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 Los cielos descubrirán su iniquidad: y la tierra estará contra él.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 Los renuevos de su casa serán trasportados; y serán derramados en el día de su furor.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 Esta es la parte que Dios apareja al hombre impío; y esta es la heredad que Dios le señala por su palabra.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.

< Job 20 >