< Isaías 47 >

1 Desciende, y asiéntate en el polvo virgen hija de Babilonia: asiéntate en la tierra sin trono, hija de los Caldeos: que nunca más te llamarán tierna, y delicada.
«И Бабилниң пак қизи, келип топа-чаңға олтар; И калдийләрниң қизи, тәхтсиз болуп йәргә олтар! Чүнки сән «латапәтлик вә назук» дәп иккинчи аталмайсән.
2 Toma el molino, y muele harina: descubre tus guedejas, descalza los pies, descubre las piernas, pasa los ríos.
«Түгмән тешини чөрүп, ун тарт әнди, Чүмпәрдәңни ечип ташла, Көңлигиңни селивәт, Пачиғиңни ялаңачла, Дәриялардин су кечип өт;
3 Será descubierta tu vergüenza, y tu deshonor será visto: tomaré venganza, y no encontraré como hombre.
Уятлиғиң ечилиду; Бәрһәқ, номусуңға тегилиду; Мән интиқам алимән, Һеч кимни аяп қоймаймән.
4 Nuestro Redentor, Jehová de los ejércitos es su nombre, Santo de Israel.
Бизниң Һәмҗәмәт-Қутқузғучимиз болса, «Самави қошунларниң Сәрдари болған Пәрвәрдигар» Униң нами; У Исраилдики Муқәддәс Болғучидур.
5 Siéntate, calla, y entra en tinieblas, hija de los Caldeos; porque nunca más te llamarán Señora de reinos.
И калдийләрниң қизи, сүкүт қелип җим олтар, Қараңғулуққа кирип кәт; Чүнки буниңдин кейин иккинчи «сәлтәнәтләрниң ханиши» дәп аталмайсән.
6 Enojéme contra mi pueblo; profané mi heredad, y los entregué en tu mano: no les hiciste misericordias: sobre el viejo agravaste mucho tu yugo,
Мән Өз хәлқимдин ғәзәпләндим, Шуңа Өзүмниң мирасимни булғивәттим, Шуниң билән уларни қолуңға тапшуруп бәрдим; Сән болсаң уларға һеч қандақ рәһим көрсәтмидиң; Яшанғанларниң үстигиму боюнтуруқларни интайин еғир қилип салдиң;
7 Y dijiste: Para siempre seré señora. Hasta ahora no has pensado en esto, ni te acordaste de tu postrimería.
Шуниң билән сән: — «Мән мәңгүгә ханиш болимән» дәп, Мошу ишларни көңлүңдин һеч өткүзмидиң; Уларниң ақивитини һеч ойлап бақмидиңсән.
8 Oye pues ahora esto, delicada, la que está sentada confiadamente, la que dice en su corazón: Yo soy, y fuera de mi no hay más: no quedaré viuda, ni conoceré orfandad.
Әнди һазир, и әндишисиз яшап кәлгүчи, Өз-өзигә: «Мәнла бардурмән, мәндин башқа һеч ким йоқтур, Мән һәргиз тул аялниң җапасини яки балилардин мәһрум болушниң җапасини тартмаймән» — дегүчи, И сән әйш-ишрәткә берилгүчисән, Шуни аңлап қой: —
9 Estas dos cosas te vendrán de repente en un mismo día, orfandad, y viudez: en toda su perfección vendrán sobre ti, por la multitud de tus adivinanzas, y por la copia de tus muchos agüeros.
«Дәл мошу икки иш, — Балилардин мәһрум болуш вә туллуқ — Бир дәқиқидә, бир күн ичидила бешиңға тәң чүшиду; Нурғунлиған җадугәрликлириң түпәйлидин, Бәк көп әпсунлириң үчүн улар толуқ бешиңға келиду.
10 Porque te confiaste en tu maldad, diciendo: Nadie me ve. Tu sabiduría, y tu misma ciencia te engañó, a que dijeses en tu corazón: Yo, y no más.
Чүнки сән өзүңниң рәзиллигиңгә таянғансән, Сән «Һеч ким мени көрмәйду» — дедиң; Сениң даналиғиң вә билимиң өзүңни езиқтуруп, Сән көңлүңдә: — «Мәнла бардурмән, мәндин башқа бири йоқтур» — дедиң.
11 Vendrá pues sobre ti mal, cuyo nacimiento no sabrás: caerá sobre ti quebrantamiento, el cual no podrás remediar; y vendrá sobre ti de repente destrucción, la cual tú no conocerás.
Бирақ балаю-апәт сени бесип келиду; Сән униң келип чиқишини билмәйсән; Һалакәт бешиңға чүшиду; Сән һеч қандақ «һамий пули» билән уни тосалмайсән; Сән һеч күтмигән вәйранчилиқ туюқсиз сени бесип чүшиду.
12 Estáte ahora entre tus adivinanzas, y en la multitud de tus agüeros, en los cuales te fatigaste desde tu niñez: quizá podrás mejorarte, quizá te fortificarás.
Әнди қени, яшлиғиңдин тартип өзүңни упритип кәлгән әпсунлириңни, Шундақла нурғунлиған җадугәрликлириңни һазир оқуп туривәр; Ким билсун, сән улардин пайда көрүп қаламсән? Бирәр немини тәвритип қояларсән һәр қачан?!
13 Háste fatigado en la multitud de tus consejos: parezcan ahora, y defiéndante los contempladores de los cielos, los especuladores de las estrellas, los que enseñan los cursos de la luna, de lo que vendrá sobre ti.
Сән алған мәслиһәтлириң билән һалсизлинип кәттиң; Әнди асманларға қарап тәбир бәргүчиләр, Юлтузларға қарап палчилиқ қилғучилар, Йеңи айларни күзитип мунәҗҗимлик қилип ишларни «алдин-ала ейтқучилар» орнидин тәң туруп бешиңға чүшидиғанлардин сени қутқузсун!
14 He aquí que serán como tamo, fuego los quemará: no salvarán sus vidas de la mano de la llama: no quedará brasa para calentarse, ni lumbre a la cual se sienten.
Мана, улар пахалдәк болуп кетиду; От уларни көйдүриветиду; Улар өзлирини ялқунниң қолидин қутқузалмайду; Бирақ уларда адәмни исситқидәк һеч көмүр, Яки адәм иссинғидәк һеч гүлхан йоқтур!
15 Así te serán aquellos con quienes te fatigaste, tus negociantes, desde tu niñez: cada uno echará por su camino, no habrá quien te escape.
Сени аварә қилған, Яшлиғиңдин тартип сәндә сода қилғанлар саңа мошундақ пайдисиз болиду; Һәр бири өз йолини издәп кетип қалиду; Сени қутқузғидәк һеч ким йоқтур.

< Isaías 47 >