< 1 Corintios 15 >

1 Empero os declaro, hermanos, el evangelio que os he predicado, el cual también recibisteis, y en el cual estáis firmes;
Připomínámť pak vám, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 Por el cual asimismo sois salvos, si retenéis en la memoria lo que os he predicado, si no es que habéis creído en vano.
Skrze kteréž, (jestliže, kterak jsem vám kázal, v paměti máte, ) i spasení béřete, leč byste na darmo uvěřili.
3 Porque primeramente os he enseñado lo que asimismo yo recibí, es a saber: que Cristo fue muerto por nuestros pecados, conforme a las Escrituras;
Vydal jsem zajisté vám nejpředněji, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podlé písem,
4 Y que fue sepultado, y que resucitó al tercero día, conforme a las Escrituras;
A že jest pohřben, a že vstal z mrtvých třetího dne podlé písem,
5 Y que fue visto por Céfas; y después por los doce:
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 Que después fue visto de más de quinientos hermanos a la vez: de los cuales los más viven aun, empero algunos han dormido.
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichž mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří zesnuli.
7 Que después fue visto por Santiago, después por todos los apóstoles.
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 Y a la postre de todos, fue visto por mí también, como por uno nacido fuera de debido tiempo.
Nejposléze pak ze všech, jako nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 Porque yo soy el menor de los apóstoles, que no soy digno de ser llamado apóstol, porque perseguía a la iglesia de Dios.
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, proto že jsem se protivil církvi Boží.
10 Empero por la gracia de Dios soy lo que soy; y su gracia no ha sido en vano para conmigo; antes he trabajado más que todos ellos: pero no yo, sino la gracia de Dios que fue conmigo.
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho ve mně daremná nebyla, ale hojněji, než oni všickni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží mně přítomná.
11 Por tanto, sea yo, o sean ellos, así predicamos, y así habéis creído.
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 Mas si se predica a Cristo, que resucitó de los muertos, ¿cómo dicen algunos entre vosotros, que no hay resurrección de los muertos?
Poněvadž se pak káže o Kristu, že z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 Porque si no hay resurrección de los muertos, Cristo tampoco resucitó.
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť Kristus z mrtvých vstal.
14 Y si Cristo no resucitó, luego vana es nuestra predicación, y vana es también vuestra fe.
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 Y también somos hallados falsos testigos de Dios; porque hemos testificado de Dios, que él haya levantado a Cristo: al cual empero no levantó, si es así que los muertos no resucitan.
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 Porque si los muertos no resucitan, tampoco Cristo resucitó.
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť Kristus vstal.
17 Y si Cristo no resucitó, vuestra fe es vana; aun os estáis en vuestros pecados.
A nevstal-liť z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v svých hříších.
18 Luego también los que durmieron en Cristo, son perdidos.
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 Si en esta vida solamente tenemos esperanza en Cristo, los más desdichados somos de todos los hombres.
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 Mas ahora, Cristo ha resucitado de los muertos: y él es hecho primicias de los que durmieron.
Ale vstalť z mrtvých Kristus, prvotiny těch, kteříž zesnuli.
21 Porque por cuanto la muerte vino por hombre, también por hombre vino la resurrección de los muertos.
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, skrze člověka i vzkříšení z mrtvých.
22 Porque a la manera que todos en Adam mueren, así también todos en Cristo serán vivificados.
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 Mas cada uno en su orden: Cristo las primicias; luego los que son de Cristo en su venida.
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 Luego viene el fin: cuando entregará el reino a Dios y al Padre; cuando hubiere abatido todo imperio, y toda potencia, y potestad.
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 Porque es menester que él reine, hasta que sujete a todos sus enemigos debajo de sus pies.
Neboť musí on kralovati, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 Y el postrer enemigo que será destruido, es la muerte.
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 Porque todas las cosas sujetó debajo de sus pies. Mas cuando dice: Todas las cosas son sujetadas a él, claro es que está exceptuado el mismo que sujetó a él todas las cosas.
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 Mas después que todas las cosas le fueren sujetas, entonces también el mismo Hijo se sujetará al que le sujetó a él todas las cosas, para que Dios sea todo en todos.
A když poddáno jemu bude všecko, tehdy i sám Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 De otro modo, ¿qué harán, los que son bautizados por los muertos, si en ninguna manera los muertos resucitan? ¿Por qué, pues, son bautizados por los muertos?
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Jestližeť jistotně nevstávají mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé.
30 ¿Y por qué nosotros peligramos a toda hora?
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 Cada día muero; lo protesto por vuestra gloria, la cual tengo en Cristo Jesús Señor nuestro.
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 Si como hombre batallé en Efeso contra las bestias, ¿qué me aprovecha si los muertos no resucitan? Comamos y bebamos, que mañana moriremos:
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Jezme tedy a píme, nebo zítra zemřeme.
33 No os engañéis. Las malas conversaciones corrompen las buenas costumbres.
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 Despertád, como es justo, y no pequéis; porque algunos no conocen a Dios, para vergüenza vuestra lo digo.
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří neznají Boha; k zahanbení vašemu mluvím.
35 Mas alguno dirá: ¿Cómo resucitan los muertos? ¿Con qué cuerpo salen?
Ale řekneť někdo: Kterakž vstanou mrtví? V jakém pak těle přijdou?
36 ¡Insensato! lo que tú siembras, no revive, si antes no muriere:
Ó nemoudrý, to, což ty rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 Y lo que siembras, no siembras el cuerpo que ha de ser, sino el grano desnudo, puede ser de trigo, o de alguno de los otros granos:
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice neb kteréžkoli jiné.
38 Mas Dios le da el cuerpo como él ha querido, y a cada simiente su propio cuerpo.
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 Toda carne no es la misma carne, mas una carne es la de los hombres, y otra carne es la de los animales, y otra la de los peces, y otra la de las aves.
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné pak tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 Hay también cuerpos celestes, y cuerpos terrestres; mas una es la gloria de los celestes, y otra la de los terrestres.
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest zajisté sláva nebeských, a jiná zemských,
41 Una es la gloria del sol, y otra la gloria de la luna, y otra la gloria de las estrellas; porque una estrella se diferencia de otra estrella en gloria.
Jiná sláva slunce, a jiná sláva měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 Así también es la resurrección de los muertos. Se siembra en corrupción; se levantará en incorrupción:
Takť bude i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se porušitelné, vstane neporušitelné;
43 Se siembra en vergüenza; se levantará en gloria: se siembra en flaqueza; se levantará en poder:
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 Se siembra cuerpo animal; resucitará cuerpo espiritual. Hay cuerpo animal, y hay cuerpo espiritual.
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest i duchovní tělo.
45 Y así está escrito: Fue hecho el primer hombre Adam en alma viviente; el postrer Adam fue hecho en espíritu vivificante.
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale ten poslední Adam v ducha obživujícího.
46 Mas lo que es espiritual no es primero, sino lo que es animal; y después lo que es espiritual.
Však ne nejprvé duchovní, ale tělesné, potom duchovní.
47 El primer hombre es de la tierra, terreno: el segundo hombre, que es el Señor, es del cielo.
První člověk z země zemský, druhý člověk sám Pán s nebe.
48 Cual el terreno, tales también los terrenos; y cual el celestial, tales también los celestiales.
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou i nebeští.
49 Y así como hemos llevado la imagen del terreno, llevaremos también la imagen del celestial.
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz nebeského.
50 Esto empero digo, hermanos: Que la carne y la sangre no pueden heredar el reino de Dios: ni la corrupción hereda la incorrupción.
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví dosáhnouti nemohou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 He aquí, un misterio, os digo: Todos ciertamente no dormiremos; mas todos seremos transformados.
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 En un momento, en un abrir de ojo, a sonido de la final trompeta; porque será tocada la trompeta, y los muertos serán levantados incorruptibles, y nosotros seremos transformados.
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 Porque es menester que esto corruptible sea vestido de incorrupción, y esto mortal sea vestido de inmortalidad.
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 Y cuando esto corruptible fuere vestido de incorrupción, y esto mortal fuere vestido de inmortalidad, entonces será cumplida la palabra que está escrita: Sorbida es la muerte en la victoria.
A když porušitelné toto obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55 ¿Dónde está, oh muerte, tu aguijón? ¿Dónde está, oh sepulcro, tu victoria? (Hadēs g86)
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? (Hadēs g86)
56 El aguijón de la muerte es el pecado; y la fuerza del pecado, la ley.
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest zákon.
57 Mas a Dios gracias, que nos dio la victoria por el Señor nuestro Jesu Cristo.
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 Así que, hermanos míos amados, estád firmes y constantes, abundando siempre en la obra del Señor, sabiendo que vuestro trabajo en el Señor no es vano.
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.

< 1 Corintios 15 >