< 2 Corintios 6 >

1 Como colaboradores de Dios, también les rogamos que no acepten la gracia de Dios en vano.
Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
2 Tal como Dios dijo: “En el momento apropiado te escuché, y en el día de salvación te salvé”. Créanme, ¡ahora es el momento apropiado! ¡Ahora es el día de salvación!
(Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
3 Nosotros no ponemos obstáculos en el camino de nadie para que ningunno tropiece, asegurándonos de que nadie critique la obra que hacemos.
Žádného nedávajíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování,
4 En lugar de ello tratamos de demostrar que somos buenos siervos de Dios en todas las formas posibles. Con mucha paciencia soportamos todo tipo de problemas, dificultades y angustias.
Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
5 Hemos sido azotados, llevados a la cárcel y atacados por turbas. Nos han hecho trabajar hasta el cansancio, soportando noches sin dormir y con hambre.
V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
6 Viviendo vidas irreprensibles en el conocimiento de Dios, con mucha paciencia, siendo amables y llenos del Espíritu Santo, mostrando amor sincero.
V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
7 Hablamos con fidelidad, viviendo en el poder de Dios. Nuestras armas son lo verdadero y lo recto; atacamos con nuestra mano derecha y nos defendemos con la izquierda,
V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo,
8 Nosotros seguimos, no importa si recibimos honra o deshonra, si somos maldecidos o alabados. La gente nos llama fraude, pero nosotros decimos la verdad.
Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní,
9 Somos menospreciados, aunque somos reconocidos; nos han dado por muertos, pero aún estamos vivos; nos han dado latigazos pero no hemos muerto.
Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní,
10 ¡Nos han considerado como miserables, pero siempre estamos gozosos; como pobres, pero hacemos ricos a muchos; nos han considerado como desamparados, pero lo tenemos todo!
Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce.
11 Les he hablado con franqueza, mis amigos de Corinto, abriéndoles todo mi corazón.
Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
12 No les hemos negado nuestro amor, pero ustedes sí lo han hecho.
Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých.
13 ¡Como si fueran mis hijos, les ruego que correspondan, y amen con todo el corazón!
O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy.
14 No se junten con los que no creen. ¿Acaso qué relación tiene el bien con el mal? O ¿qué tienen en común la luz con las tinieblas?
Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
15 ¿Podrían alguna vez estar de acuerdo Cristo y el Diablo? ¿Cómo podrían compartir juntos un creyente con un incrédulo?
A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným?
16 ¿Qué compromiso podría existir entre el Templo de Dios con los ídolos? Pues nosotros somos Templo del Dios vivo, tal como Dios dijo: “Viviré en ellos y caminaré en medio de ellos. Yo seré su Dios, y ellos serán mi pueblo”.
A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
17 “Así que abandónenlos y apártense de ellos, dice el Señor. No toquen nada impuro, y los aceptaré”.
A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
18 “Seré como un Padre para ustedes, y ustedes serán mis hijos e hijas, dice el Señor Todopoderoso”.
A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.

< 2 Corintios 6 >