< San Lucas 23 >

1 Entonces, levantándose toda la asamblea, lo llevaron a Pilato;
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 y comenzaron a acusarlo, diciendo: “Hemos hallado a este hombre soliviantando a nuestra nación, impidiendo que se dé tributo al César y diciendo ser el Cristo Rey”.
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Pilato lo interrogó y dijo: “¿Eres Tú el rey de los judíos?” Respondiole y dijo: “Tú lo dices”.
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 Pilato dijo a los sumos sacerdotes y a las turbas: “No hallo culpa en este hombre”.
I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 Pero aquellos insistían con fuerza, diciendo: “Él subleva al pueblo enseñando por toda la Judea, comenzando desde Galilea, hasta aquí”.
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 A estas palabras, Pilato preguntó si ese hombre era galileo.
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 Y cuando supo que era de la jurisdicción de Herodes, lo remitió a Herodes, que se encontraba también en Jerusalén, en aquellos días.
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Herodes, al ver a Jesús, se alegró mucho, porque hacía largo tiempo que deseaba verlo por lo que oía decir de Él, y esperaba verle hacer algún milagro.
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9 Lo interrogó con derroche de palabras, pero Él no le respondió nada.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 Entretanto, los sumos sacerdotes y los escribas estaban allí, acusándolo sin tregua.
Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11 Herodes lo despreció, lo mismo que sus soldados; burlándose de Él, púsole un vestido resplandeciente y lo envió de nuevo a Pilato.
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 Y he aquí que en aquel día se hicieron amigos Herodes y Pilato, que antes eran enemigos.
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 Convocó, entonces, Pilato a los sumos sacerdotes, a los magistrados y al pueblo,
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 y les dijo: “Habéis entregado a mi jurisdicción este hombre como que andaba sublevando al pueblo. He efectuado el interrogatorio delante vosotros y no he encontrado en Él nada de culpable, en las cosas de que lo acusáis.
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15 Ni Herodes tampoco, puesto que nos lo ha devuelto; ya lo veis, no ha hecho nada que merezca muerte.
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 Por tanto, lo mandaré castigar y lo dejaré en libertad.
Protože potrestaje, propustím ho.
17 [Ahora bien, debía él en cada fiesta ponerles a uno en libertad].
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18 Y gritaron todos a una: “Quítanos a este y suéltanos a Barrabás”.
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19 Barrabás había sido encarcelado a causa de una sedición en la ciudad y por homicidio.
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 De nuevo Pilato les dirigió la palabra, en su deseo de soltar a Jesús.
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21 Pero ellos gritaron más fuerte, diciendo: “¡Crucifícalo, crucifícalo!”
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22 Y por tercera vez les dijo: “¿Pero qué mal ha hecho este? Yo nada he encontrado en él que merezca muerte. Lo pondré, pues, en libertad, después de castigarlo”.
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23 Pero ellos insistían a grandes voces, exigiendo que Él fuera crucificado, y sus voces se hacían cada vez más fuertes.
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
24 Entonces Pilato decidió que se hiciese según su petición.
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 Y dejó libre al que ellos pedían, que había sido encarcelado por sedición y homicidio, y entregó a Jesús a la voluntad de ellos.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 Cuando lo llevaban, echaron mano a un cierto Simón de Cirene, que venía del campo, obligándole a ir sustentando la cruz detrás de Jesús.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27 Lo acompañaba una gran muchedumbre del pueblo, y de mujeres que se lamentaban y lloraban sobre Él.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28 Mas Jesús, volviéndose hacia ellas, les dijo: “Hijas de Jerusalén, no lloréis por Mí, sino llorad por vosotras mismas y por vuestros hijos,
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 porque vienen días, en que se dirá: ¡Felices las estériles y las entrañas que no engendraron, y los pechos que no amamantaron!
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 Entonces se pondrán a decir a las montañas: «Caed sobre nosotros, y a las colinas: ocultadnos».
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31 Porque si esto hacen con el leño verde, ¿qué será del seco?”.
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 Conducían también a otros dos malhechores con Él para ser suspendidos.
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 Cuando hubieron llegado al lugar llamado del Cráneo, allí crucificaron a Él, y a los malhechores, uno a su derecha, y el otro a su izquierda.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 Y Jesús decía: “Padre, perdónalos, porque no saben lo que hacen”. Entretanto, hacían porciones de sus ropas y echaron suertes.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35 Y el pueblo estaba en pie mirándolo, mas los magistrados lo zaherían, diciendo: “A otros salvó; que se salve a sí mismo, si es el Cristo de Dios, el predilecto”.
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 También se burlaron de Él los soldados, acercándose, ofreciéndole vinagre y diciendo:
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 “Si Tú eres el rey de los judíos, sálvate a Ti mismo”.
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38 Había, empero, una inscripción sobre Él, en caracteres griegos, romanos y hebreos: “El rey de los judíos es Este”.
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 Uno de los malhechores suspendidos, blasfemaba de Él, diciendo: “¿No eres acaso Tú el Cristo? Sálvate a Ti mismo, y a nosotros”.
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 Contestando el otro lo reprendía y decía: “¿Ni aún temes tú a Dios, estando en pleno suplicio?
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41 Y nosotros, con justicia; porque recibimos lo merecido por lo que hemos hecho; pero Este no hizo nada malo”.
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 Y dijo: “Jesús, acuérdate de mí, cuando vengas en tu reino”.
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 Le respondió: “En verdad, te digo, hoy estarás conmigo en el Paraíso”.
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 Era ya alrededor de la hora sexta, cuando una tiniebla se hizo sobre toda la tierra hasta la hora nona,
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 eclipsándose el sol; y el velo del templo se rasgó por el medio.
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46 Y Jesús clamó con gran voz: “Padre, en tus manos entrego mi espíritu”. Y, dicho esto, expiró.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 El centurión, al ver lo ocurrido, dio gloria a Dios, diciendo: “¡Verdaderamente, este hombre era un justo!”
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 Y todas las turbas reunidas para este espectáculo, habiendo contemplado las cosas que pasaban, se volvían golpeándose los pechos.
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 Mas todos sus conocidos estaban a lo lejos —y también las mujeres que lo habían seguido desde Galilea— mirando estas cosas.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50 Y había un varón llamado José, que era miembro del Sanhedrín, hombre bueno y justo
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 —que no había dado su asentimiento, ni a la resolución de ellos ni al procedimiento que usaron—, oriundo de Arimatea, ciudad de los judíos, el cual estaba a la espera del reino de Dios.
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52 Este fue a Pilato y le pidió el cuerpo de Jesús.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53 Y habiéndolo bajado, lo envolvió en una mortaja y lo depositó en un sepulcro tallado en la roca, donde ninguno había sido puesto.
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54 Era el día de la Preparación, y comenzaba ya el sábado.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 Las mujeres venidas con Él de Galilea, acompañaron ( a José ) y observaron el sepulcro y la manera cómo fue sepultado Su cuerpo.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 Y de vuelta, prepararon aromas y ungüento. Durante el sábado se estuvieron en reposo, conforme al precepto.
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.

< San Lucas 23 >