Приче Соломонове 18

1 Човек самовољан тражи шта је њему мило и меша се у свашта.

Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

2 Безумнику није мио разум него да се јавља срце његово.

Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

3 Кад дође безбожник, дође и руг, и прекор са срамотом.

Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

4 Речи су из уста човечијих дубока вода, извор је мудрости поток који се разлива.

Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

5 Није добро гледати безбожнику ко је, да се учини криво правом на суду.

Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

6 Усне безумникове пристају у свађу, и уста његова дозивају бој.

Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

7 Безумнику су уста његова погибао, и усне његове пругло души његовој.

Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

8 Речи су опадачеве као избијених, али силазе унутра у трбух.

Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

9 И ко је немаран у послу свом брат је распикући.

Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

10 Тврда је кула име Господње. К Њему ће побећи праведник, и биће у високом заклону.

Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

11 Богатство је богатом јак град и као висок зид у његовој мисли.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

12 Пред пропаст подиже се срце човека, а пре славе иде смерност.

Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

13 Ко одговара пре него чује, томе је лудост и срамота.

Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

14 Дух човечији сноси бол свој; а дух оборен ко ће подигнути?

Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

15 Срце разумног човека добавља знање, и ухо мудрих тражи знање.

Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

16 Дар човеку шири место и води га пред властеље.

Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

17 Праведан се чини ко је први у својој распри, али кад дође ближњи његов, испитује се.

Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

18 Распре прекида жреб, и између силних расуђује.

Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

19 Увређен је брат као тврд град, и свађа је као преворница на двору.

Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

20 Сваком се трбух сити плодом уста његових, дохотком од усна својих сити се.

Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

21 Смрт је и живот у власти језику, и ко га милује, јешће плод његов.

Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

22 Ко је нашао жену, нашао је добро и добио љубав од Господа.

Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

23 Сиромах говори молећи, а богат одговара оштро.

Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

24 Ко има пријатеља, ваља да поступа пријатељски, јер има пријатеља вернијих од брата.

Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.