Markus 5
1 Basa naa ma, Yesus no mana tungga nara losa dano Galilea seriꞌ, sia mamanaꞌ esa nara na Gerasa.
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
2 Sa naa hambu atahori touꞌ esa, nitu ra tao e losa namulu. Ana leo sia rates ra. Hatuꞌ-rerelon ana koo-koo rereoꞌ mbuku-mbukuꞌ sa naa ra no maꞌaholaꞌ. Nameli nakandooꞌ a. Ana tutu tao nabisuꞌ ao na no fatu. Huu maꞌadere na seli, naa de nda hambu atahori bisa paꞌa nala e sa, mae no rante besi. Atahori ra paꞌa rasafafali ei-lima nara no rante besi, te naꞌetuꞌ rante a. Yesus se rae onda mia ofa a boe, atahori muluꞌ naa mete-nita se ma dꞌooꞌ-dꞌooꞌ. Ana kalua mia rates, nela nisiꞌ Yesus, de sendeꞌ lululangga na neu mata Na.
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
7 Yesus mete-nita e boe, Ana olaꞌ nae “Woi! Nitu deꞌulakaꞌ! Lao hela atahori ia!” Basa ma, atahori naa randu nahereꞌ nae, “Woi! Ho mae tao saa mbali au! Au bubꞌuluꞌ Ho ia, Yesus, Lamatualain fo mana koasa Ana na. Au oꞌe fo Ho nda tao doidꞌoso neu au sa!”
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
9 Boe ma Yesus natane mbali e oi, “Ho nara ma, seka?” Atahori naa nataa nae, “Au nara ngga Legion, sosoa na hetar, huu hai nitu naeꞌ seli!”
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
10 Basa ma nitu ra pake atahori naa fo noꞌe Yesus afiꞌ denu sira lao hela nusaꞌ naa.
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
11 Deka mia naa, hambu atahori ranea fafi lalaet esa. Mbei ma fafi rifon rua. Ara sosoꞌa sia mbukuꞌ a suu na.
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
12 Nitu ra roꞌe Yesus oi, “Denu hai fo masoꞌ misiꞌ fafi naa ra.
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
13 Rena taꞌo naa, Yesus nau. Nitu naa ra, rela lao hela atahori naa risiꞌ fafi ra. Fafi rifon rua naa ra, onda leli mia mbuku suu na, risiꞌ dano rala. De basa se mate, tena sia naa.
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
14 Rita taꞌo na boe, atahori mana ranea fafi ra, relaꞌ reu rafadꞌe rereoꞌ basa atahori sia kambo-kamboꞌ ra. Atahori naeꞌ rema nau rita saa mana dadꞌiꞌ naa.
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
15 Ara rema randaa ro Yesus, ma rita atahori nitu taoꞌ a endoꞌ sia naa. Eni dudꞌuꞌa na malole baliꞌ, no pake baliꞌ bua-baꞌus ena. Rita taꞌo naa boe, atahori naa ra basa se ramatau, huu ara rahine mana oi hendi nitu ra mia atahori naa, memaꞌ mana seli.
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
16 Atahori mana rita no mata nara dui atahori muluꞌ naa hahai na, ma fafi mana mate tena hendiꞌ ra.
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
17 Boe ma atahori kambo-kamboꞌ naa ra rema roꞌe fo Yesus lao hela sira mamana na.
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
18 Yesus nae hene nisiꞌ ofaꞌ ataꞌ, boe ma atahori nitu taoꞌ a nema, nae “Papa e, fee au tungga boe.
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
19 Te Yesus nda nau sa. Ana nafadꞌe nae, “Malole lenaꞌ ho baliꞌ fo mufadꞌe basa bobꞌonggi mara saa fo Lamatualain tao fee ho ena. Muu mufadꞌe mae Lamatualain sue ho.”
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
20 Basa ma, atahori naa baliꞌ de neu rereoꞌ nusaꞌ esa no kamboꞌ sanahulu fo sira roꞌe rae ‘Dekapolis’. Eni dui saa fo Yesus tao basa neu e. Basa atahori mana rena dudꞌuit naa, ara titindindii.
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
21 Basa ma, Yesus se lea laa baliꞌ risiꞌ dano a seriꞌ. Ara onda mia ofaꞌ, atahori naeꞌ rema heo rala E.
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
22 Sa naa atahori sa, nara na Yairus. Eni malangga ume hule-oꞌe sia nusaꞌ naa. Ana nita Yesus, ma sendeꞌ lululangga na neu mata na,
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
23 de noꞌe nae, “Papa! Au ana feto ngga feꞌe too sanahulu rua, mera nae a mate. Papa tulun nema fo muꞌuhahaiꞌ e dei.”
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
24 Boe ma Yesus tungga Yairus, de nisiꞌ ume na. Ara lao boe ma, atahori naeꞌ tungga Eni losa rakaseseti dii-onaꞌ.
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
25 Sia atahori naa ra taladꞌan na, inaꞌ esa hambu fulan na nda nateꞌe malole sa losa too sanahulu rua.
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
26 Ana fee basa doi na no hata-heto na fo bae neu dokter ra. Te nda hambu esa naꞌahahaiꞌ nala e sa. Hedꞌi na foe nakandooꞌ a.
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
27 Inaꞌ naa rena dudꞌuit naeꞌ soꞌal Yesus. De ana sususi sia atahori naeꞌ taladꞌan naa, fo nae deka-deka Yesus dea na. Ana dꞌua nae, “Sadꞌi au kois badꞌu na, au hai!” Ana kois badꞌu na boe, nggengger ma, hedꞌi na naloeꞌ ena. Ana medꞌa, eni hai tebꞌe ena.
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
30 Nandaa no leleꞌ naa, Yesus medꞌa koasa kalua mia E. Ana heoꞌ deaꞌ de seꞌu atahori naa ra. Ana natane nae, “Seka kois Au badꞌu ngga?”
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
31 Mana tungga nara rataa rae, “Papa seꞌu neuꞌ ena. Atahori naeꞌ rakaseseti basa ia naa. Papa feꞌe mutane mae, ‘Seka kois badꞌu ma?’”
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
32 Te Yesus mete rereoꞌ, fo nae sangga tiro, seka kois Eni.
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
33 Rena Yesus natane taꞌo naa boe, inaꞌ naa namatau seli. Ana sendeꞌ lululangga na neu mata na, de nataa nae, “Papa! Au mana kois Papa badꞌu na.”
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
34 Ana nataa e oi, “Huu mama namahere tebꞌe-tebꞌeꞌ Au, naa de mama hai ena. Ia naa, mama baliꞌ no nemehoꞌot ena.”
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
35 Ana feꞌe ola-olaꞌ taꞌo naa, atahori sa nema mia Yairus ume na, de nafadꞌe nae, “Kasian! Anaꞌ a mate ena. De onaꞌ neꞌe-bebꞌenggeꞌ Papa Meser fali. Afiꞌ neu fali.”
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
36 Te Yesus nda fadꞌuli atahori naa oꞌola na sa. Nafadꞌe Yairus nae, “Ho onaꞌ mumutau! Mumuhere neu a Lamatuaꞌ.”
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
37 Boe ma Yesus lao hela mana tungga laen nara. Ana no Petrus, Yakobis no odꞌi na Yohanis, de ara lao rakandoo.
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
38 Losa Yairus ume na, ara rita atahori naeꞌ selu-sole ma rena se nggae ei-ei.
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
39 Yesus masoꞌ rala neu, de natane mbali se nae, “Saa de hei nggae taꞌo ia? Anaꞌ ia nda mate sa. Ana sungguꞌ a.”
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
40 Ara rena E, ma basa se mali. Te Ana denu basa se dea reu. Ana noꞌe anaꞌ na papa na no mama na, no mana tungga nara atahori telu, de ara risiꞌ ana a kama na.
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
41 Yesus toꞌu anaꞌ lima na, ma olaꞌ dedꞌea Aram nae, “Talitakum”! Sosoa na nae, “Anaꞌ fetoꞌ! Fela leon!”
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
42 Nggengger ma, ana fetoꞌ naa fela, de laoꞌ. Yesus denu mama na nae, “Fee ne naa leon!” Basa atahori mana rita mana dꞌadꞌiꞌ naa, ara titindindii. Te Yesus ira se nae, “Afiꞌ mifadꞌe see-see mae Au tao usodꞌa baliꞌ e!”
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
