< Dud'uit Fefeu' a 2 >

1 No dalaꞌ naa, Lamatualain tao lalai no raefafoꞌ, no basa isi-oe na.
و آسمانها و زمین و همه لشکر آنها تمام شد.۱
2 Mbilaꞌ neu ma, ndaa no fai kahitu na, Ana hahae ao Na, huu tao nala basaꞌ e ena.
و در روز هفتم، خدا از همه کار خود که ساخته بود، فارغ شد. و در روز هفتم از همه کارخود که ساخته بود، آرامی گرفت.۲
3 No taꞌo naa, Ana tao fai kahitu na dadꞌi fai monaeꞌ mia fai feaꞌ ra, huu Ana tao basa ue-tatao Na ena, de fai kahitu na ma, Ana hahae ao Na.
پس خدا روزهفتم را مبارک خواند و آن را تقدیس نمود، زیراکه در آن آرام گرفت، از همه کار خود که خداآفرید و ساخت.۳
4 Lamatualain naꞌadadadꞌiꞌ lalai no raefafoꞌ dudꞌui na, taꞌo a naa. Leleꞌ LAMATUALAIN naꞌadadadꞌiꞌ lalai no raefafoꞌ a,
این است پیدایش آسمانها و زمین در حین آفرینش آنها در روزی که یهوه، خدا، زمین وآسمانها را بساخت.۴
5 nda feꞌe hambu hau-bebꞌa saa saꞌ boe, huu Ana nda feꞌe naꞌondaꞌ udꞌan sa. Leleꞌ naa, feꞌe akaꞌ a lumeꞌ a namasu mia rae fo naꞌadꞌoe raefafoꞌ. Ma nda feꞌe hambu atahori fo tao osi sa.
و هیچ نهال صحرا هنوز درزمین نبود و هیچ علف صحرا هنوز نروییده بود، زیرا خداوند خدا باران بر زمین نبارانیده بود وآدمی نبود که کار زمین را بکند.۵
6
و مه از زمین برآمده، تمام روی زمین را سیراب می‌کرد.۶
7 Dei de LAMATUALAIN haꞌi rae mbei, de tao dadꞌi atahori. Ana fuu ani-hahaeꞌ tungga mbana ndola na, ma atahori a nasodꞌa tuteꞌ a.
خداوند خدا پس آدم را از خاک زمین بسرشت و در بینی وی روح حیات دمید، و آدم نفس زنده شد.۷
8 Basa ma, LAMATUALAIN tao osi esa mia rae Eden seriꞌ rulu, de Ana fee atahori a leo sia naa.
و خداوند خدا باغی در عدن بطرف مشرق غرس نمود و آن آدم را که سرشته بود، در آنجاگذاشت.۸
9 Ana naꞌadadadꞌiꞌ hau huuꞌ maloleꞌ mataꞌ-mataꞌ sia osi a, fo atahori a naa no maladꞌaꞌ. Ma Ana o tao hau huuꞌ mataꞌ rua sia osi a taladꞌa na. Mete ma atahori raa hau esa boa na, ara rasodꞌa rakandoo. Te mete ma ara raa hau esa ka boa na, ara rahine bee maloleꞌ ma bee deꞌulakaꞌ.
و خداوند خدا هر درخت خوشنما وخوش خوراک را از زمین رویانید، و درخت حیات را در وسط باغ و درخت معرفت نیک و بدرا.۹
10 Hambu loe sa nandali mia osi a, de dea neu. Loe naa, masaranggaaꞌ haa.
و نهری از عدن بیرون آمد تا باغ را سیراب کند، و از آنجا منقسم گشته، چهار شعبه شد.۱۰
11 Ranggaꞌ kaesa na, naran Pison. Ranggaꞌ naa nandali rereoꞌ rae Hawila. Sia naa, hambu lilo naeꞌ.
نام اول فیشون است که تمام زمین حویله را که در آنجا طلاست، احاطه می‌کند.۱۱
12 Lilo naa ra meuꞌ. Sia naa o hambu hau raa maꞌameniꞌ ma fatu makahadꞌoꞌ.
و طلای آن زمین نیکوست و در آنجا مروارید و سنگ جزع است.۱۲
13 Ranggaꞌ karua na, naran Gihon. Ranggaꞌ naa nandali rereoꞌ rae Kus.
و نام نهر دوم جیحون که تمام زمین کوش را احاطه می‌کند.۱۳
14 Ranggaꞌ katelu na, naran Tigris. Ranggaꞌ ia, dadꞌi tadꞌaꞌ sia rae Asyur seriꞌ rulu. Ma rangga kahaa na, naran Efrat.
و نام نهر سوم حدقل که بطرف شرقی آشور جاری است. و نهر‌چهارم فرات.۱۴
15 LAMATUALAIN fee atahori a leo sia Eden, fo tao mataꞌ neu osi a.
پس خداوند خدا آدم را گرفت و او را درباغ عدن گذاشت تا کار آن را بکند و آن رامحافظت نماید.۱۵
16 Ma Ana parenda e nae, “Ho sudꞌiꞌ a mua hau boaꞌ saa mia basa hau huuꞌ sia osi ia.
و خداوند خدا آدم را امرفرموده، گفت: «از همه درختان باغ بی‌ممانعت بخور،۱۶
17 Te akaꞌ na, afi mua hau boaꞌ mia hau huuꞌ mana fee nggo muhine bee maloleꞌ ma bee deꞌulakaꞌ. Mete ma mua, naa, mate nggo.”
اما از درخت معرفت نیک و بد زنهارنخوری، زیرا روزی که از آن خوردی، هرآینه خواهی مرد.»۱۷
18 Basa ma, LAMATUALAIN olaꞌ seluꞌ nae, “Nda maloleꞌ sa atahori ia nasodꞌa mesaꞌ ne. De Au ae tao fee ne, nonoon esa fo ndaa no e.”
و خداوند خدا گفت: «خوب نیست که آدم تنها باشد. پس برایش معاونی موافق وی بسازم.»۱۸
19 Leleꞌ naa, LAMATUALAIN ao nala rae mbei, de tao banda ma mbuiꞌ mataꞌ-mataꞌ. Ana nendi se risiꞌ atahori a, fo nanara se. Boe ma, atahori a nanara se, esa-esaꞌ no nara na. Te ana nda feꞌe hambu nonoon sa.
و خداوند خدا هر حیوان صحرا و هر پرنده آسمان را از زمین سرشت و نزدآدم آورد تا ببیند که چه نام خواهد نهاد و آنچه آدم هر ذی حیات را خواند، همان نام او شد.۱۹
پس آدم همه بهایم و پرندگان آسمان و همه حیوانات صحرا را نام نهاد. لیکن برای آدم معاونی موافق وی یافت نشد.۲۰
21 De LAMATUALAIN fee atahori a sungguꞌ nasambeta, de haꞌi nala rui aiusu na esa. Dei de, Ana mbalu baliꞌ bisu a.
و خداوند خدا، خوابی گران بر آدم مستولی گردانید تا بخفت، و یکی از دنده هایش راگرفت و گوشت در جایش پر کرد.۲۱
22 Ma Ana tao ruiꞌ naa dadꞌi inaꞌ, de fee neu atahori a.
و خداوندخدا آن دنده را که از آدم گرفته بود، زنی بنا کرد ووی را به نزد آدم آورد.۲۲
23 Atahori a nita inaꞌ a ma, ana nae, “Ia dei, fo ndaa no au! Rui na o, onaꞌ au rui ngga boe. Ma ao sisi na, onaꞌ au ao sisi ngga. Huu eni dadꞌi mia touꞌ, naa de au babꞌae e ‘inaꞌ’.”
و آدم گفت: «همانااینست استخوانی از استخوانهایم و گوشتی ازگوشتم، از این سبب “نسا” نامیده شود زیرا که ازانسان گرفته شد.»۲۳
24 Huu naa, touꞌ musi lao hela ina-ama nara, fo nasodꞌa ralaꞌ esa no sao na, te ruꞌa se dadꞌi esa ena.
از این سبب مرد پدر و مادرخود را ترک کرده، با زن خویش خواهد پیوست ویک تن خواهند بود.۲۴
25 Leleꞌ naa, ruꞌa se maꞌaholaꞌ, te ara nda mae saꞌ.
و آدم و زنش هر دو برهنه بودند و خجلت نداشتند.۲۵

< Dud'uit Fefeu' a 2 >