Luka 22
1 Are apropi Pasha, kari are elši ză dă blagdan dă pita făr dă kvas.
Přiblížily se Velikonoce.
2 Mar popur šă učitelji dă zakonu alu Mojsije planărze kum ar puće să amori pă Isus ali alor lji are frikă dă lumi.
Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
3 Atunšje Sotona u tunat ăm Juda Iskariot, kari are unu dăm dvanaest (12) apostola.
Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
4 Jăl u mers šă su ligizit ku mar popur šă ku stražari dă Hram kum ar puće să ăl izdalaskă pă Isus.
odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
5 Jej asre făloš dă aje šă sor ligizit ku Juda să ăj đe banj.
Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
6 Juda su ligizit šă atunšje su ujtat dă prilikă să ăl izdalaskă pă jăl afară pă askuns făr dă lumi.
Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
7 Zuva dă Pita făr dă kvas, u vinjit pă kalji birkuca pă Pashă a aje trăbuje să fijă žrtvovalită.
Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
8 Aša Isus u mănat pă Petar šă pă Ivan šă lju zăs: “Dušjec šă pripremilec večera dă Pashă păntru noj să mănkănj.”
Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
9 Jej lor ăntribat pă jăl: “Hunđi gănđešć să pripremilenj?”
Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
10 Jăl lju zăs alor: “Punjec ureći, kum vinjec ăm varuš, voj ac afla pă om kari dušji mari bukal dă apă. Sljedilecăl păn la kasa hunđi meržji.
Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
11 Atunšje zăšjec lu kapu dă kasă: ‘Učitelju ăntrabă, Hunđi ăj soba ăm kari pot mănka večera dă Pashă ku učenici amej?’
‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
12 Jăl cu arăta atunšje soba sus pă kat mari šă opremilită ku kutotu. Făšjec pripremurlje akulo.”
Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
13 Aša jej ur mers šă ur aflat stvarurlje kum Isus ljor zăs, šă jej ur făkut priprema dă večera pă Pashă.
Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
14 Kănd u vinjit vreme să mănăšji una, Isus šu lot lok la masă, šă ku jăl asre dvanaest (12) apostolur.
Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
15 Jăl u zăs: “Ju am avut mari vojă să am večera dă Pashă ku voj majnti dă šje uj patali ku morče.
Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
16 Ju vă zăk kă nikad maj mult nu uj mănka večera dă Pasha majnti dă šje nu su ispunuli ăm kraljevstva lu Dimizov.”
Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17 Atunšje u lot kljištaru ku vin šă u dat hvală alu Dimizov, šă u zăs: “Loc asta šă ămpărcăc ăntri voj.
Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18 Ăm napoj, ju vă zăk, ju noj be dă plodu dă strugur păn šje no vinji kraljevstva lu Dimizov.”
řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19 Isus u lot pita, šă u dat hvală alu Dimizov, u rupt ăm dovă šă u dat la učenici aluj šă u zăs: “Asta ăj tela ame, kari u fost dată păntru voj. Făšjec asta ăm ăngănđală dă minji.”
Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20 Šă isto aša dă pă mănkari, jăl u lot kljištaru dăm kari toc ur be šă u zăs: “Asta kljištar ăj novi zavjet ăm sănžilje amnjov, kari ăj vărsat păntru voj.
Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21 Ujtăcăvă kă izdajica ame ăj la masă apropi dă minji!
Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22 Ju Fišjoru Omuluj uj muri kă aša are skris ăm nenći ali jao lu omula kari mu izdalit!”
Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23 Pă aje jej sor apukat să să ăntrebi una pă alt kari ar fašji aje.
Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24 Isto aša su apukat apostoli unu svat ăntri jej, ka šjinji ar trăbuji să fijă maj mari ăntră jej.
Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25 Aša Isus u zăs: “Kraljevi dă asta svet vladalešći ku narodu pă koristu alor šă ari pučeri pă jej, šă jej săngur zăšji kă fašji benji.
Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26 Ali nu ăj aša ku voj! Lasăc pă maj mari dăm voj să fijă hăl maj ponizni, a hăl maj bătărn ka sluga.
U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27 Aku šjinji ăj maj mari, gostu la masă ili poslužitelju kari ăj sluga? Hăl kari ăj la masă da nu? Ali ujtăći, ju mes ajišje ku voj ali ka sluga avostru.
Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28 Voj ac rămas ku minji păm ănšjirkalurlje amelji.
Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29 Kum mu dat Tata amnjov kraljevstva mijă, aša isto, ju voj da avovă,
Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30 pravo să mănkăc šă să bijec la masa ame ăm kraljevstva ame, šă să šăđec pă prijestolje, să sudulec pă dvanaest plemurlje dă Izrael.”
abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31 Isus u zăs: “Šă tu Šimun, Šimun, punji ureći! Sotona u šjirut dopuštenje să vă iskušulaskă ka pă pšenică ăm sito.
Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32 Ali ju mam arugat păntru činji, dă ănkriđala ata să nu kadă. Šă tu trăbă să ămbălurec ăm vjeră pă fraci atej kănd vij ăm napoj la minji.”
ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33 Petar u zăs: “Domnje ju mes spreman să mă duk ăm čemică šă să mor ku činji!”
Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
34 Isus u ăntors vorba: “Lasă mă să ac zăk kă kukošu no kukuruzu astăs majnti dă šje tu mi tăgădi ăm tri răndur kă nu mă kunošć.”
Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
35 Isus jară lju ăntribat: “Kănd vam mănat afară făr dă đibularuš šă făr dă tăšč, ili cipiliš, arec ăm šjeva ka potreba?” Jej u zăs: “Nu.”
Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
36 Ali jăl u svătit: “Maj mejnkulo, dakă avec đibularuš jec ku voj, šă isto aša šă taška šă dakă nu aj mač vinđi šubac šă kumpără mač.
Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
37 Kă sigurno trăbă să să ispunulaskă šje are skris dă minji, anume: ‘Jăl are smatralit dă zločinac’–isto šje u zăs proroci dă minji trăbă să să ispunulaskă.”
Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
38 Atunšje jej ur zăs: “Ujtăći Domnje, noj avenj doj mačur.” Jăl u ăntors vorba: “Aku ăj dăstul ku asta svat.”
Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
39 Isus u mers aku la Planina dă maslinur, kum ave jăl običaj să fakă, šă učenici aluj ur vinjit ku jăl.
Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
40 Kănd u vinjit jăl pă lok, jăl u zăs alor: “Arugăcăvă dă aje să nu kăđec ăm kušnjă!”
Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
41 Jăl su maknulit ăndărăt dă la jej aša dă parči ka kum aj vărlji petră, šă u kăzut pă đinuc, šă să aruga.
Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42 Jăl u zăs: “Tata, dakă tu gănđešć je kljištarusta dă patnjă dă la minji! Jară nu fijă ame vojă mar ata fijă făkută!”
„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43 Atunšje anđalu dăm nor u vinjit šă lu ămbălurit pă jăl.
Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44 Kum are ăm mari mukur jăl šă maj tari să aruga. Šă znoju aluj su făkut ăm kapljicur, dă sănži kura pă pămănt.
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45 Atunšje Isus su skulat dăm aruguminći šă u mers ăm napoj la apostoli aluj. Jăl lju aflat kum să kulka činjic dă žalji.
Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46 Aša jăl lju zăs: “Adăšje vă kulkăc? Skulăcăvă šă arugăcăvă să nu kăđec ăm kušnjă!”
Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47 Isus inka svite kănd ur vinjit mulc ominj. Jej ur vinjit dă pă jăl. Unu dăm jej are šă Juda unu dăm dvanaest (12) apostolur. Jăl u vinjit dă apropi la Isus šă lu surutat ăm ubraz.
Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48 Ali Isus ju zăs aluj: “Juda, izdalešć pă minji, Fišjoru alu Omuluj, ku surutala?”
Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49 Apostoli kănd u văzut šje su dogodulit jej ur ăntribat: “Domnu, să nji băčenj ku mačurlje?”
Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50 Šă unu dăm jej u luvit ku maču pă sluga lu popa mari, šă ju tijet ureče.
A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51 Isus u zăs: “Dăstul, nu maj vă băčec!” Jăl u pus măna pă ureći šă lu iscjelilit.
Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52 Atunšje Isus u zăs lu mar popur šă lu straža dă Hram, šă lu bătărnji kari ur vinjit afară protiv dă jăl: “Ac vinjit ku mačur šă ku palicur ka pă buntovnik?
Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53 Nikad nac răđikat njiš žježijtu protiv dă minji kănd arem ku voj ăm totă ză ăm Hram. Ali aku ăj vreme avostră šă să vladalaskă tama.”
A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
54 Atunšje jej lor apukat pă Isus, lor dus ăndărăt šă lor dus la kasa la maj mari popă. Petar sljedile pă dăparči.
Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
55 Fok ur făkut ăm sredina dă udvar, šă kum šăđe lume akulo, Petar u vinjit ăntri jej.
Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
56 Una tănără sluškinja lu văzut kă šađi ăm lumina dă fok, u mucăt pă jăl tari šă u zăs dă pă aje: “Omusta are ku jăl isto.”
Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
57 Ali jăl u tăgădit šă u zăs: “Nu, ju nu mes. Ju nu ăl kunosk pă jăl!”
Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
58 Nu mult dă pă aje altu om lu văzut šă u zăs: “Spunji! Tu ješć unu dăm jej!” Ali Petar u ăntors vorba: “Ju nu mes!”
Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
59 Hunđiva unu šas dă pă aje altu om uporno tvrdăle: “Sigurno, asta om are ku jăl, kă jăl ăj Galilejac!”
Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
60 Ali Petar u zăs: “Ju nu šćuv dă šje svitešć!” Šă točno atunšje kănd inka svite, kukošu u kukuruzăt.
Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
61 Domnu su ăntors šă su ujtat pă Petar. Šă vorbilje lu Domnuluj ur vinjit ăm napoj la Petar, kum u zăs jăl: “Majnti dă šje kukošu u kukuruză astăs tu mi tăgădi pă minji ăm tri răndur.”
A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
62 Šă Petar u mers afară šă plăngănt tari.
Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
63 Ominji kari ăl păze pă Isus ăš făšje šjuf dăm jăl šă ăl băče.
Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
64 Jej ur pus fljancă pă oč, ăl luve ăm ubraz šă să akăca dă jăl: “Ajde prorokulešći! Spunji nji šjinji ču luvit ăm ubraz?”
Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
65 Šă jej alu Isus ur zăs maj mulći urăči vorbi.
A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
66 Dă răkori ăm alta ză, bătărnji, una ku mar popur šă učitelji dă zakonu alu Mojsije, ur adus pă Isus ăm nenće dă sudu alor.
Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
67 Jej ur zăs: “Spunjinji dakă ješć tu Krist.” Jăl u ăntors vorba: “Să vă spuj nu mac ănkređi,
On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
68 šă să vă ăntreb pă voj dă Krist, voj nu ac ăntoršji vorba.
A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
69 Aku maj menkulo ju, Fišjoru alu Omuluj, uj fi ăm pučeri pă desna parći dă măna lu Dimizov.”
Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
70 Šă jej toc ur zăs, “Atunšje tu ješć Fišjoru alu Dimizov?” Šă jăl u ăntors vorba: “Da baš kum zăšjec! Ju mes!”
Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
71 Atunšje jej or zăs: “Šefălj dokazur maj mult nji trăbujă? Noj săngur anj auzăt dăm gura aluj!”
Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
