Luka 6
1 Ke jekh savato o Isus nakhlo maškaro điv. Lese sikade lije o điv, morde vastencar thaj xalje.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Nesave fariseja pučlje: “Sose ćeren kova so ni trubul ko savato pale Mojsijaso zakon?”
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 O Isus vaćarda lenđe: “Ni li čitisaden ano Sveto lil so ćerda o David kana bokhajlo vov thaj i kola so sesa lesa?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Dija ano čher e Devleso thaj lija e mangre save sesa posvetime, save šajine te xan samo e sveštenikura. O David xalja thaj dija i kolenđe so sesa lesa.”
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Tegani o Isus vaćarda lenđe: “Me, o Čhavo e manušeso, sem o gospodari e savatoso.”
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 Ko aver savato o Isus dija ani sinagoga thaj lija te sikavol. Gothe sasa jekh manuš kaso desno va sasa šuko.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 E učitelja tare Mojsijaso zakon thaj e fariseja dikhlje palo Isus, na li ko savato ka sastarol, te bi ćerena le banđe.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Al o Isus džanglja so von den gođi thaj vaćarda e manušese kaso va sasa šuko: “Ušti thaj ač akari ko maškar!” O manuš uštilo thaj ačhilo angle lende.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Tegani o Isus vaćarda lenđe: “Te pučav tumen: Ko savato li šaj ćerol pe šukar il bilačhe? Te aračhol pe o džuvdipe il te mudarol pe?”
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 Thaj dikhlja savoren so sesa gothe thaj vaćarda e manušese: “Pruži ćo va.” I vov pružisada po va thaj leso va sastilo.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 E fariseja thaj e učitelja tare Mojsijaso zakon pherdile bari holi thaj lije te vaćaren jekh averese so te ćeren e Isusesa.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Ane gola đivesa o Isus iklilo ko brego te molil pe e Devlese thaj sasa celo rat ano molipe e Devlesa.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Kana sasa đive, akharda pe sikaden, lendar birisada dešudujen thaj akharda len apostolura:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 e Simone kas akharda Petar, thaj lese phrale e Andrija, e Jakove thaj e Jovane, e Filipe thaj e Vartolomeje,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 e Mateja thaj e Toma, e Jakove e Alfejevese čhave thaj e Simone savo sasa Ziloto,
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 e Juda e Jakoveso thaj e Juda e Iskariotskone, savo izdajisada le.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 O Isus ulilo taro brego pe Dešudujencar thaj ačhilo ko ravno than. Odori sesa but lese sikade thaj but manuša andari sa i Judeja, andaro Jerusalim, andare Tirska thaj Sidonska krajura thaj tare pašutne thana save si pašo more.
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Von avile te šunen le thaj te sastardon tare piro nasvalipe. Sastardile i kola save sesa mučime tare bilačhe duxura.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Sa e manuša rodije te dolen pe po Isus, golese kaj lestar ikljola zor thaj sastardona savore.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 O Isus dikhlja ane pe sikade thaj vaćarda: “Blagoslovime sen tumen save sen čore, golese kaj tumaro si o Carstvo e Devleso.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Blagoslovime sen tumen save sen akana bokhale, golese kaj ka čaljon. Blagoslovime sen tumen save akana roven, golese kaj ka asan.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Blagoslovime sen kana e manuša mrzin tumen, čhuden tumen, ladžaren tumen thaj tumaro alav ni manđen thaj dičhen tumen sar bilačhen golese so pačan ane mande, ano Čhavo e manušeso.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Radujin tumen ane gova đive thaj čhelen, golese kaj bari si tumari plata ko nebo. Golese kaj gija ćerde e prorokurenđe i lenđe paradada.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Al jao tumenđe e barvalenđe, golese so već lijen tumari uteha.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Jao tumenđe save sen akana čale, golese so ka bokhavon. Jao tumenđe save akana asan, golese so ka tugujin thaj ka roven.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Jao tumenđe kana sa e manuša vaćaren šukar tumendar, golese kaj gija i lenđe paradada vaćarde šukar tare xoxavne prorokura!”
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 O Isus vadži vaćarda: “Al tumenđe save šunen man, vaćarav: Manđen tumare dušmanuren! Šukar ćeren kolenđe save mrzin tumen!
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Blagoslovin kolen save den tumen armaja! Molin tumen e Devlese kolenđe save bilačhe ćeren tumencar.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 Kolese savo čalavol tut pi čham, iri thaj aver čham, kole savo manđol tutar o ogrtači, de le te lol i ćo gad.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 De svakone kova so rodol tutar, thaj te khoni khanči lija tutar, ma rode gova te iril tuće.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Gova so manđen te ćeren e manuša tumenđe, gova i tumen ćeren lenđe!
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Ako manđen samo kolen save tumen manđen, savi si tumari hvala? Golese kaj čak i e grešnikura manđen kolen save len manđen.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 Thaj ako ćeren šukar samo kolenđe save tumenđe ćeren šukar, savi si tumari hvala? Golese kaj i e grešnikura ćeren gija.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 Thaj ako den zajam kolenđe savendar ađućaren te irin o zajam, savi si tumari hvala? Golese kaj i e grešnikura e grešnikurenđe den zajam te len palem gaći.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Nego, manđen tumare dušmanuren thaj ćeren lenđe šukar! Den zajam te ni manđen khanči golese. Gija ka avol tumen bari plata thaj ka aven čhave e Najbare Devlese, golese kaj si vov šukar i e nezahvalnonenđe thaj e bilačhenđe.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Golese aven milosrdna sar so si tumaro Dad taro nebo milosrdno.”
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 O Isus vadži vaćarda: “Ma sudin thaj ni ka aven sudime. Ma osudin thaj ni ka aven osudime. Oprostin thaj ka avol oprostimo tumenđe.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Den thaj ka dol pe tumenđe. Pobari mera thaj popherdi ka dol pe tumenđe ane tumare vasta. Golese kaj, save merasa merin, gaći ka iril pe tumenđe.”
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Thaj o Isus vaćarda lenđe paramič: “Šaj li o koro e kore te inđarol? Na li solduj ka peren ani rupa?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Nijekh sikado naj pobaro tare piro učitelji. Kana ka sikljol sa, ka avol sar piro učitelji.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Sose dičhe i treska ane ćire phralesi jakh, al o kaš ani ćiri jakh ni dičhe?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Sar šaj vaćare ćire phralese: ‘Phrala, ač te ikalav i treska andari ćiri jakh’, al o kaš ani ćiri jakh ni dičhe? Dujemujengo! Ikal angleder o kaš andari ćiri jakh, pa ka dičhe te ikale i treska andari ćire phralesi jakh.”
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 O Isus vadži vaćarda: “Golese kaj naj šukar kaš savo bijanol bilačho bijandipe, ni bilačho kaš savo bijanol šukar bijandipe.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Sa e kašta pindžardon pale lengo bijandipe. Golese kaj i smokve ni ćiden pe tare kangre thaj ni e drakha ni ćiden pe tari kupina.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 E šukare manuše isi šukar ano ilo, i gija, lestar ikljol šukar. Thaj bilačho manuš andare piro ilo ikalol bilačhipe, golese kaj andaro muj leso ikljol kova sosa si pherdo leso ilo.”
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 O Isus vadži vaćarda: “Sose akharen man: ‘Gospode! Gospode!’, a ni ćeren kova so vaćarav tumenđe?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Ka sikavav tumenđe savo si dži jekh savo avol ke mande thaj šunol mingre lafura thaj ćerol len.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Vov si sar manuš savo ćerda piro čher. Pa hunda rupa thaj čalada temelji ko bar. Thaj kana avile e paja, avili i bari len pe gova čher thaj naštine te peravol le, golese kaj si leso temelji ko bar.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Al kova savo šunda a ni ćerda, si sar manuš savo ćerda piro čher ki phuv bizo temelji. Thaj kana avilo o paj, gova čher sigate pelo dži o temelji.”
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
