Luka 23
1 Tegani sare kola inele ko sabor uštine hem legarde e Isuse koro Pilat, e rimesoro upravniko,
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 hem lelje te vaćeren protiv oleste: “Akale manuše arakhljam sar zavodini amare narodo hem vaćeri lenđe te na platinen o porez e carose, a pese vaćeri dai o Hrist, amaro caro.”
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Tegani o Pilat pučlja e Isuse: “Tu li injan o caro e Jevrejengoro?” A o Isus phenđa: “Ađahari sar so phenđan.”
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 Tegani o Pilat phenđa e šerutne sveštenikonenđe hem averenđe kola inele adari: “Na arakhava nisavi krivica upro akava manuš!”
I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 Ali on na ačhavde te vičinen: “Ple sikavibnaja vazdela pobuna maškaro manuša ki sa i phuv e jevrejengiri. Lelja te ćerel adava ani regija Galileja hem alo čak đi akate ani diz Jerusalim!”
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 A kad o Pilat šunđa adava, pučlja len nane li o Isus tari Galileja.
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 I kad phende lese dai o Isus tari Galileja, o Pilat bičhalđa le koro Irod, kova vladinđa ani Galileja. A baš adala dive o Irod inele ano Jerusalim.
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Kad o Irod dikhlja e Isuse, but inele radosno adalese so pana oto angleder manglja te dikhel le adalese so but šunđa olestar hem nadisalo da o Isus ka ćerel nesavo čudo anglo leste.
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9 But so pučlja le, ali o Isus ništa na vaćerđa lese.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 A adari terđona ine o šerutne sveštenici hem o učitelja e Zakonestar vaćerindoj zorale protiv o Isus.
Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11 A o Irod hem lesere vojnici ponizinde e Isuse hem marde muj oleja. Urjavde le ano carsko fostani hem tegani o Irod bičhalđa le palal koro Pilat.
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 Angleder o Irod hem o Pilat na inele ano šukar odnosija, a adava dive ule amala.
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 A o Pilat vičinđa kora peste e šerutne sveštenikonen, e vođen hem e narodo,
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 i phenđa lenđe: “Anđen kora mande akale manuše vaćerindoj da vazdela pobuna maškaro narodo. Ače, angla tumende pučljum le adalestar, ali na arakhljum nisavi krivica zaki savi tumen tužinena le.
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15 A ni o Irod na arakhlja upro leste krivica i adalese bičhalđa le palal kora amende. Akava manuš na ćerđa ništa savese avela meriba.
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 Adalese samo ka naredinav te šibinen le, i ka mukav le.”
Protože potrestaje, propustím ho.
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18 Ko adava sare so inele adari vičinde: “Mudar adale manuše, a muk amenđe e Varava!”
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19 (O Varava inele phandlo adalese so učestvujinđa ani pobuna savi inele ano Jerusalim hem adalese so mudarđa nekas.)
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 A o Pilat, adalese so manglja te mukel e Isuse, palem vaćerđa olencar,
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21 ali on vičinde: “Čhiv le ko krsto! Čhiv le ko krsto!”
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22 A o Pilat palo trito puti phenđa lenđe: “A savo bišukaripe ćerđa akava manuš? Na dikhava sose valjani te merel. Ka naredinav te šibinen le, i ka mukav le.”
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23 Ali on na ačhavde te vičinen oto sa o glaso rodindoj te čhivel e Isuse ko krsto. I lengoro vičiba inele sa po zoralo hem po zoralo.
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
24 I adalese o Pilat odlučinđa te del len adava so mangena.
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 Muklja okole kova inele phandlo zbog i pobuna hem zbog o mudariba, a e Isuse dinđa ko vojnici te ćeren oleja adava so o narodo manglja.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 Sar legarena ine e Isuse te mudaren le, dolinde nesave Simone tari Kirinija sar taro polje đerdini ine ko Jerusalim. Čhivde o krsto upro leste hem terinde le te akhari le palo Isus.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27 Palo Isus dželo baro narodo maškaro kolende inele hem o đuvlja kola runde hem žalinde le.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28 Ali o Isus irinđa pe nakoro lende hem phenđa lenđe: “Đuvljalen taro Jerusalim, ma roven zbog adava so ka ovel maje, nego roven zbog adava so ka ovel tumenđe hem tumare čhavenđe.
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 Adalese so, ače, avena o dive kad o manuša ka vaćeren: ‘Bahtalei o đuvlja kolai bizo čhave, kola na bijande hem na dinde čuči.’
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 Tegani ka molinen e planinen te peren upro lende hem e bregonen te učharen len.
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31 Adalese so, te ađahar ćerela pe mancar kova injum sar jekh sapano kaš, sigurno po bišukar ka ćerel pe e manušencar kolai sar o šuke kašta.”
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 A e Isuseja inele legarde pana duj manuša te oven mudarde. Adala manuša ćerde bišukar buća.
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 I kad resle ko than vičime Kokalo e šeresoro, o vojnici čhivde ko krsto e Isuse hem čhivde adale manušen ko avera krstija: jekhe oti lesiri desno, a e dujtone oti lesiri levo strana.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 O Isus phenđa: “Dade Devla, oprostin lenđe, adalese so na džanen so ćerena!” Tegani o vojnici frdinde barbuti hem ađahar delinde maškara pumende e Isusesere šeja.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35 But manuša terdine adari te dikhenfse, a e jevrejengere vladarija marde muj e Isuseja vaćerindoj: “Averen spasinđa, akana nek spasini korkoro pes tei čače ov o Hrist e Devlesoro, o Birime!”
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 Hem o vojnici marde muj e Isuseja. Ale uzalo leste hem kaninde le ušli mol,
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 vaćerindoj: “Te injan o caro e jevrejengoro, spasin tut!”
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38 A upreder lesoro šero terdino znako kote inele pisime: Akavai o caro e jevrejengoro.
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 Jekh okole dujendar kola inele čhivde ko krsto vređinđa e Isuse vaćerindoj: “Te injan o Hrist, sose na spasineja tut hem amen?”
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 A o dujto manuš ukorinđa adale so vređinđa e Isuse: “Sar na daraja e Devlestar? Hem tu injan ađahar osudime sar soi ov.
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41 Ali amen pravedno injam kaznime zbog amare bišukar buća, a akava manuš na ćerđa nisavo bišukaripe.”
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 Tegani phenđa: “Isuse, mislin mandar hem ov maje milostivno kad ka vladine sar caro.”
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 A o Isus phenđa lese: “Čače vaćerava će, avdive ka ove mancar ano raj!”
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 A ko ekvaš o dive, i tomina učharđa sa i phuv hem ađahar inele trin saća,
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 adalese so o kham kalilo. A e hramesiri zavesa pharavdili ko ekvaš.
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46 A o Isus vičinđa oto sa o glaso: “Dade, tuće ano vasta mukava o duho mlo!” Kad phenđa adava, mulo.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 A kad e rimesoro kapetani dikhlja so ulo, slavinđa e Devle vaćerindoj: “Čače akava manuš inele pravedniko!”
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 But manuša kola čedinde pe adari te dikhenfse, irindoj čhere khuvena pe ine ko gruđa adalese so ine lenđe žao.
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 A sa e Isusesere pendžarutne, đi o đuvlja kola phirde palo leste pana tari Galileja, odural terdine hem dikhle sa adava.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50 Inele jekh manuš palo anav Josif tari Arimateja, diz ani Judeja.
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 Ov inele šukar hem pravedno manuš kova adžićeri ine e Mesija te anel o carstvo e Devlesoro. Iako inele člano oto e jevrejengoro odbor, na složinđa pe adaleja so inele odlučime te roden o Isus te ovel mudardo.
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52 Ov dželo koro Pilat hem rodinđa te den le o telo e Isusesoro.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53 Tegani huljavđa e Isusesoro telo taro krsto, paćarđa le čaršaveja hem čhivđa le ano grobo savo inele ćerdo ano bar, ano savo pana nijekh na inele čhivdo.
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54 Adava dive inele dive kad o manuša spreminde pe zako savato savo samo so na ine te avel.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 A o đuvlja, kola ale e Isuseja tari Galileja, džele e Josifeja hem dikhle sar e Isusesoro telo inele čhivdo ano grobo.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 I irinde pe adari kaj bešena ine hem spreminde o mirisija hem o mastija savencar te makhen e Isusesoro telo. Ali kad završinde adava, već alo o savato i adava dive na ćerde ništa poštujindoj i naredba oto Zakoni e Mojsijasoro.
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
