< Lucas 6 >

1 Agora, no segundo sábado depois do primeiro, ele estava passando pelos campos de grãos. Seus discípulos arrancaram as cabeças dos grãos e comeram, esfregando-os em suas mãos.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Mas alguns dos fariseus lhes disseram: “Por que vocês fazem o que não é lícito fazer no dia de sábado?
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 Jesus, respondendo-lhes, disse: “Não leram o que Davi fez quando tinha fome, ele e os que estavam com ele,
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 como entrou na casa de Deus, tomou e comeu o pão do espetáculo, e deu também aos que estavam com ele, o que não é lícito comer a não ser só aos sacerdotes”?
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Ele disse a eles: “O Filho do Homem é senhor do sábado”.
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 Aconteceu também em outro sábado que ele entrou na sinagoga e ensinou. Havia lá um homem, e sua mão direita estava murcha.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Os escribas e os fariseus o observavam, para ver se ele curaria no sábado, para que encontrassem uma acusação contra ele.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Mas ele conhecia seus pensamentos; e disse ao homem que tinha a mão murcha: “Levante-se e fique no meio”. Ele se levantou e ficou de pé.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Então Jesus lhes disse: “Vou lhes perguntar uma coisa: é lícito no sábado fazer o bem, ou fazer o mal? Para salvar uma vida, ou para matar”?
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 Ele olhou em volta para todos eles e disse ao homem: “Estende a mão”. Ele o fez, e sua mão foi restaurada tão bem quanto a outra.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 Mas eles estavam cheios de raiva, e conversaram uns com os outros sobre o que poderiam fazer a Jesus.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Nestes dias, ele foi para a montanha para rezar, e continuou a noite inteira em oração a Deus.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Quando era dia, ele chamou seus discípulos, e dentre eles escolheu doze, a quem também nomeou apóstolos:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Simão, a quem também chamou Pedro; André, seu irmão; Tiago; João; Filipe; Bartolomeu;
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Mateus; Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Simão, chamado de Zelota;
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que também se tornou um traidor.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 Ele desceu com eles e ficou em um lugar plano, com uma multidão de seus discípulos e um grande número de pessoas de toda a Judéia e Jerusalém e da costa marítima de Tiro e Sidon, que vieram para ouvi-lo e para serem curados de suas doenças,
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 assim como aqueles que estavam perturbados por espíritos impuros; e eles estavam sendo curados.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Toda a multidão procurava tocá-lo, pois o poder saía dele e curava a todos eles.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Ele levantou os olhos para seus discípulos, e disse: “Abençoados sejam vocês que são pobres”, pois o Reino de Deus é seu.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Abençoados sejam vocês que têm fome agora, para você será preenchido. Abençoados sejam vocês que choram agora, pois você vai rir.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Abençoado sejas quando os homens te odeiam, e quando te excluem e zombam de ti, e deitam fora teu nome como maligno, pelo bem do Filho do Homem.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Alegre-se naquele dia e pule de alegria, pois eis que sua recompensa é grande no céu, pois seus pais fizeram a mesma coisa com os profetas.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 “Mas ai de vocês que são ricos! Pois você recebeu o seu consolo.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Ai de vocês, que agora estão cheios, pois você estará com fome. Ai de vocês que riem agora, pois você vai lamentar e chorar.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Woe, quando os homens falam bem de você, pois seus pais fizeram a mesma coisa com os falsos profetas.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 “Mas eu lhes digo a vocês que ouvem: amem seus inimigos, façam o bem àqueles que os odeiam,
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 abençoem aqueles que os amaldiçoam e rezem por aqueles que os maltratam.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 Àquele que te bater na bochecha, oferece-lhe também o outro; e àquele que te tirar o manto, não te esconda também o casaco.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Ofereça a todos que lhe pedirem, e não peça a quem lhe tirar seus bens que os devolva novamente.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 “Como você gostaria que as pessoas fizessem com você, faça exatamente isso com elas”.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 “Se você ama aqueles que o amam, que crédito é esse para você? Pois até os pecadores amam aqueles que os amam.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 “Se você faz o bem àqueles que lhe fazem o bem, que crédito é esse para você? Pois até mesmo os pecadores fazem o mesmo.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 Se você empresta àqueles de quem você espera receber, que crédito é esse para você? Mesmo os pecadores emprestam aos pecadores, para receber de volta o mesmo valor.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Mas ame seus inimigos, e faça o bem, e empreste, não esperando nada de volta; e sua recompensa será grande, e vocês serão filhos do Altíssimo; pois ele é bondoso para com os ingratos e maus.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 “Portanto, seja misericordioso, mesmo quando seu Pai também é misericordioso.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Não julgue, e você não será julgado. Não condenar, e você não será condenado. Liberte-se, e você será libertado.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 “Dê, e será dado a você: boa medida, pressionado, sacudido juntos, e atropelado, será dado a você”. Pois com a mesma medida que você mede, ela será medida de volta para você”.
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Ele lhes contou uma parábola. “O cego pode guiar o cego? Não cairão os dois em um buraco?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Um discípulo não está acima de seu professor, mas todos quando ele estiver totalmente treinado serão como seu professor.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Por que você vê o grão de palha que está no olho de seu irmão, mas não considera a viga que está em seu próprio olho?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Ou como você pode dizer a seu irmão: 'Irmão, deixe-me remover o grão de palha que está em seu olho', quando você mesmo não vê a trave que está em seu próprio olho? Seu hipócrita! Primeiro remova a trave de seu próprio olho, e então você pode ver claramente para remover o grão de palha que está no olho de seu irmão.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 “Pois não há árvore boa que produza frutos podres, nem novamente uma árvore podre que produza bons frutos”.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Pois cada árvore é conhecida por seus próprios frutos. Pois as pessoas não apanham figos de espinhos, nem apanham uvas de um arbusto de silvado.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 O homem bom do bom tesouro de seu coração tira o que é bom, e o homem mau do tesouro mau de seu coração tira o que é mau, pois da abundância do coração, sua boca fala.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 “Por que você me chama de 'Senhor, Senhor', e não faz as coisas que eu digo?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Todos que vêm até mim, e ouvem minhas palavras e as fazem, eu lhes mostrarei como ele é.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Ele é como um homem que constrói uma casa, que cavou e foi fundo e lançou uma fundação sobre a rocha. Quando surgiu uma enchente, o riacho quebrou-se contra aquela casa, e não conseguiu sacudi-la, porque foi fundada sobre a rocha.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Mas quem ouve e não ouve, é como um homem que construiu uma casa na terra sem um alicerce, contra a qual o riacho quebrou, e imediatamente caiu; e a ruína daquela casa foi grande”.
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.

< Lucas 6 >