< Lucas 13 >

1 Agora havia alguns presentes ao mesmo tempo que lhe falavam sobre os galileus cujo sangue Pilatos havia misturado com seus sacrifícios.
Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchž krev Pilát smísil s obětmi jejich.
2 Jesus lhes respondeu: “Você acha que esses galileus eram pecadores piores do que todos os outros galileus, porque eles sofreram tais coisas?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni Galilejští, že takové věci trpěli?
3 Eu lhes digo que não, mas se não se arrependerem, todos vocês perecerão da mesma maneira.
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
4 Ou aqueles dezoito em quem a torre de Siloé caiu e os matou - você acha que eles foram piores infratores do que todos os homens que habitam em Jerusalém?
Aneb oněch osmnácte, na kteréž upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi, přebývající v Jeruzalémě?
5 Eu lhe digo que não, mas, a menos que você se arrependa, todos vocês perecerão da mesma maneira”.
Nikoli, pravím vám. Nýbrž nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6 Ele falou esta parábola. “Um certo homem tinha uma figueira plantada em seu vinhedo, e ele veio em busca de frutos e não encontrou nenhum.
Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
7 Ele disse ao vinhateiro: “Eis que nestes três anos eu vim à procura de frutas nesta figueira, e não encontrei nenhuma”. Cortem-na! Por que desperdiça o solo'
I řekl vinaři: Aj, po tři léta přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, ale nenalézám. Vytniž jej. Proč i tu zemi darmo kazí?
8 Ele respondeu: 'Senhor, deixe-o em paz também este ano, até eu cavar em torno dele e fertilizá-lo'.
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
9 Se ela der frutos, tudo bem; mas se não, depois disso, você pode cortá-la”.
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10 Ele ensinava em uma das sinagogas no dia de sábado.
Učil pak v jedné škole v sobotu.
11 Eis que havia uma mulher que tinha um espírito de enfermidade há dezoito anos. Ela estava curvada e não podia de maneira alguma se endireitar.
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnáct let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zpřímiti.
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e lhe disse: “Mulher, você está livre de sua enfermidade”.
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13 Ele colocou suas mãos sobre ela, e imediatamente ela se levantou e glorificou a Deus.
I vložil na ni ruce, a i hned zdvihla se, a velebila Boha.
14 O dirigente da sinagoga, indignado porque Jesus havia curado no sábado, disse à multidão: “Há seis dias em que os homens devem trabalhar. Portanto, venham nesses dias e sejam curados, e não no dia de sábado”!
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
15 Por isso o Senhor lhe respondeu: “Hipócritas! Cada um de vocês não liberta seu boi ou seu burro do estábulo no sábado e não o leva para a água?
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodí napájeti?
16 Não deveria esta mulher, sendo filha de Abraão, a quem Satanás havia amarrado dezoito longos anos, ser libertada desta escravidão no dia de sábado?”
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
17 Ao dizer estas coisas, todos os seus adversários ficaram desapontados; e toda a multidão se regozijou por todas as coisas gloriosas que foram feitas por ele.
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18 Ele disse: “Como é o Reino de Deus? A que devo compará-lo?
I řekl: Čemu podobno jest království Boží, a k čemu je přirovnám?
19 É como um grão de semente de mostarda que um homem tomou e colocou em seu próprio jardim. Ele cresceu e se tornou uma grande árvore, e os pássaros do céu vivem em seus ramos”.
Podobno jest zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
20 Novamente ele disse: “A que devo comparar o Reino de Deus?
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21 É como o fermento, que uma mulher tomou e escondeu em três medidas de farinha, até ficar todo fermentado”.
Podobno jest kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
22 Ele seguiu seu caminho através de cidades e vilarejos, ensinando e viajando para Jerusalém.
I chodil po městech a městečkách, uče, bera se do Jeruzaléma.
23 Um lhe disse: “Senhor, são poucos os que estão salvos?”. Ele lhes disse:
I řekl jemu jeden: Pane, co nemnozí jsou ti, kteří spaseni býti mají? On pak řekl jim:
24 “Procurem entrar pela porta estreita, pois muitos, eu lhes digo, procurarão entrar e não poderão entrar.
Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám, ) mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci.
25 Quando o dono da casa se levantar e fechar a porta, e você começar a ficar do lado de fora e bater à porta, dizendo: 'Senhor, Senhor, abre-nos!' então ele responderá e lhe dirá: 'Não o conheço nem de onde você vem'.
Když vstane hospodář, a zavře dvéře, a počnete vně státi a tlouci na dvéře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26 Então você começará a dizer: 'Nós comemos e bebemos em sua presença, e você ensinou em nossas ruas'.
Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učíval.
27 Ele dirá: 'Eu lhe digo, eu não sei de onde você vem'. Afastem-se de mim, todos vocês trabalhadores da iniqüidade'.
I dí: Pravím vám, neznám vás, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.
28 Haverá choro e ranger de dentes quando virem Abraão, Isaac, Jacó e todos os profetas no Reino de Deus, e vocês mesmos sendo jogados para fora.
Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama, a Izáka, a Jákoba, a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
29 Eles virão do leste, oeste, norte e sul, e se sentarão no Reino de Deus.
I přijdouť od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
30 Eis que há alguns que são últimos que serão primeiros, e há alguns que são primeiros que serão últimos”.
A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
31 Nesse mesmo dia, chegaram alguns fariseus, dizendo-lhe: “Saia daqui e vá embora, pois Herodes quer matá-lo”.
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Heródes chce tě zamordovati.
32 Ele lhes disse: “Vá e diga a essa raposa: 'Eis que eu expulso demônios e faço curas hoje e amanhã, e no terceiro dia termino minha missão'.
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33 No entanto, devo seguir meu caminho hoje e amanhã e no dia seguinte, pois não pode ser que um profeta pereça fora de Jerusalém”.
Ale však musím dnes a zítra i po zejtří choditi; neboť nelze proroku zahynouti kromě Jeruzaléma.
34 “Jerusalém, Jerusalém, tu que matas os profetas e apedrejas aqueles que lhe são enviados! Quantas vezes eu quis reunir seus filhos, como uma galinha reúne sua própria ninhada sob suas asas, e você se recusou!
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky, a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? Ale nechtěli jste.
35 Eis que sua casa é deixada para você, desolada. Digo-vos que não me vereis até que digais: “Abençoado seja aquele que vem em nome do Senhor”!
Aj, zanechán bude vám dům váš pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde, když díte: Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně.

< Lucas 13 >