Salmos 90

1 Oração de Moisés, homem de Deus: Senhor, tu tens sido nossa habitação, de geração em geração.

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

2 Antes que os montes surgissem, e tu produzisses a terra e o mundo, desde à eternidade até a eternidade tu és Deus.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

3 Tu fazes o homem voltar ao pó, e dizes: Retornai-vos, filhos dos homens!

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

4 Porque mil anos aos teus olhos são como o dia de ontem, que passou, e como a vigília da noite.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

5 Tu os levas como correntes de águas; são como o sono; de madrugada são como a erva que brota:

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

6 De madrugada floresce, e brota; à tarde é cortada, e se seca.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

7 Porque perecemos com tua ira, e nos assombramos com teu furor.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.

8 Tu pões nossas perversidades perante ti, nosso [pecado] oculto [perante] a luz do teu rosto.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

9 Porque todos os nossos dias se vão por causa de tua irritação; acabamos nossos anos como um suspiro.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

10 Os dias de nossa vida [chegam até] os setenta anos; e os que são mais fortes, até os oitenta anos; e o melhor deles é canseira e opressão, porque logo é cortado, e saímos voando.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

11 Quem conhece a força de tua ira? O teu furor é conforme o temor a ti.

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

12 Ensina [-nos] a contar nossos dias de tal maneira que alcancemos um coração sábio.

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

13 Retorna, SENHOR! Até quando? [Tem] compaixão para com teus servos.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

14 Farta-nos de manhã com tua bondade; e nos alegraremos e seremos cheios de alegria por todos os nossos dias.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

15 Alegra-nos conforme os dias [em que] tu nos afligiste, os anos [em que] vimos o mal.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

16 Que tua obra apareça aos teus servos, e tua glória sobre seus filhos.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

17 E que o agrado do SENHOR nosso Deus seja sobre nós; e confirma as obras de nossas mãos sobre nós; sim, a obra de nossas mãos, confirma!

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.