Marcos 13
1 Quando ele estava saindo do templo, um de seus discípulos lhe disse: Mestre, olha que pedras, e que edifícios!
Když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Podívej, Mistře, z jakých mohutných kvádrů je chrám vystavěn. Není to krása?“
2 Jesus disse-lhe: Vês estes grandes edifícios? Não será deixada pedra sobre pedra, que não seja derrubada.
„Z téhle krásy, “zachmuřil se Ježíš, „nezbude nic než rozvaliny. Vše bude rozbořeno.“
3 Depois, sentando-se ele no monte das Oliveiras, de frente ao templo, Pedro, Tiago, João, e André perguntaram-lhe à parte:
Vyhledal tiché místo na svahu Olivové hory, odkud byl výhled na chrám. Petr, Jakub, Jan a Ondřej se ho ptali,
4 Dize-nos, quando serão essas coisas? E que sinal haverá de quando todas essas coisas se cumprirão?
kdy ta pohroma nastane a jaké varování ji bude předcházet.
5 E Jesus, começou a dizer-lhes: Cuidado! ninguém vos engane;
Ježíš začal hovořit: „Dejte si pozor, aby vás někdo neoklamal.
6 muitos virão em meu nome, dizendo: “Sou eu”, e enganarão a muitos.
Mnozí přijdou a budou tvrdit, že oni spasí svět. A řadu lidí zmatou.
7 E quando ouvirdes de guerras e de rumores de guerras, não vos perturbeis; [assim] deve acontecer; mas ainda não será o fim.
Na mnohých místech vzplanou války a nepokoje. Neděste se, to bude znamení konce, ale ještě ne konec světa.
8 Porque nação se levantará contra nação, e reino contra reino, e haverá terremotos em muitos lugares, e haverá fomes. Estes serão o princípio das dores.
Znepřátelí se národ s národem, stát se státem. Na různých místech budou zemětřesení, nastane hlad. Ale to bude jen počátek porodních bolestí nového věku.
9 Mas cuidai de vós mesmos; porque vos entregarão em tribunais e em sinagogas; sereis açoitados, e comparecereis diante de governadores e reis, por causa de mim, para que lhes haja testemunho.
Nedejte se překvapit. Budou vás vláčet před soudy, bičovat v synagogách, předvedou vás před vlády a krále, protože jste moji následovníci. A to bude vaše příležitost, abyste jim svědčili, že já jsem přišel zachránit svět.
10 Mas antes o Evangelho deve ser pregado entre todas as nações.
Dříve, než nastane konec světa, musí se o mně dozvědět lidé všech národů.
11 Porém, quando vos levarem para vos entregar, não estejais ansiosos antecipadamente do que deveis dizer; mas o que naquela hora for dado, isso falai. Porque não sois vós os que falais, mas o Espírito Santo.
Až vás budou vyslýchat, nestarejte se předem, jak budete odpovídat. Duch svatý vám dá pravá slova.
12 E o irmão entregará ao irmão à morte, e o pai ao filho; e os filhos se levantarão contra os pais, e os matarão.
Bude to těžká doba; bratr vydá na smrt svého bratra, otec syna. Děti se postaví proti rodičům a zničí je.
13 E sereis odiados por todos por causa do meu nome; mas quem perseverar até o fim, esse será salvo.
A vy? Vás budou všichni nenávidět, protože jste mi oddáni. Ale kdo se mne přes všechno nezřekne, bude spasen.
14 E quando virdes a abominação da desolação estar onde não deve, (quem lê, entenda), então os que estiverem na Judeia, fujam para os montes.
To, co se odehraje zde v Jeruzalémě, bude obrazem událostí na konci světa. Až bude chrám znesvěcen, nečekejte na nic a utečte do hor.
15 E quem estiver sobre telhado, não desça, nem entre para tomar alguma coisa de sua casa.
Budete-li na schodišti, už se nevracejte do domu, abyste si něco vzali s sebou.
16 E quem estiver no campo, não volte atrás, para tomar sua roupa.
Budete-li pracovat na poli, nechoďte se domů převléknout.
17 Mas ai das grávidas, e das que amamentarem naqueles dias!
Zle bude v těchto dnech těhotným ženám a kojícím matkám.
18 Orai, porém, para que isso não aconteça no inverno.
Proste Boha, abyste nemuseli utíkat v zimě.
19 Porque aqueles dias serão de tal aflição, qual nunca foi desde o princípio da criação das coisas, que Deus criou, até agora, nem jamais será.
Také na konci věků budou strašné doby, jaké tu od stvoření světa nebyly.
20 E se o Senhor não encurtasse aqueles dias, ninguém se salvaria; mas por causa dos escolhidos, que escolheu, ele encurtou aqueles dias.
Kdyby Bůh ty dny nezkrátil, žádný člověk by nebyl zachráněn. Ale zkrátí je pro záchranu svých vyvolených.
21 Então se alguém vos disser: “Eis aqui o Cristo”; ou “ei-lo ali”, não creiais nele.
A když vám někdo řekne: Hleďte, tenhle je spasitel nebo tamten – nevěřte!
22 E se levantarão falsos cristos, e falsos profetas, que farão sinais e prodígios, para enganar, se possível, até os escolhidos.
Ukáže se mnoho falešných spasitelů a lživých proroků a budou dělat lecjaké zázraky ve snaze obelstít všechny, kteří patří Bohu – kdyby to bylo možné.
23 Vós, porém, tende cuidado; tenho vos dito tudo com antecedência.
Předem vás varuji, dejte si na ně pozor.
24 Mas naqueles dias, depois daquela aflição, o sol se escurecerá, e a lua não dará seu brilho;
Po těchto útrapách se slunce zatmí, měsíc přestane svítit,
25 as estrelas cairão do céu, e as forças que estão nos céus se abalarão.
hvězdy budou padat a zákony vesmíru budou otřeseny.
26 Então verão o Filho do homem vir nas nuvens, com grande poder e glória.
A pak uvidíte mne – skutečného Spasitele, jak přicházím v oblacích s mocí a slávou.
27 Ele então enviará os anjos, e ajuntará os seus escolhidos dos quatro ventos, desde a extremidade da terra, até a extremidade do céu.
Vyšlu své posly, aby shromáždili moje vyvolené ze všech koutů světa.
28 E aprendei a parábola da figueira: Quando o seu ramo já vai ficando tenro, e brota folhas, bem sabeis que o verão já está perto.
Posuzujte znamení té doby, jako pozorujete ovocné stromy: Nejprve raší listí, pak stromy nasazují na květ a potom na ovoce; tehdy víte, že brzo přijde sklizeň.
29 Assim também vós, quando virdes suceder estas coisas, sabei que já está perto, às portas.
Až se stanou ty věci, o kterých jsem hovořil, vězte, že konec je blízko, přede dveřmi.
30 Em verdade vos digo que não passará esta geração, até que todas estas coisas aconteçam.
Již vaše generace se přesvědčí o pravdivosti mých slov.
31 O céu e a terra passarão, mas as minhas palavras em maneira nenhuma passarão.
Nebe a země zaniknou, ale má slova nepozbudou platnosti.
32 Porém daquele dia e hora ninguém sabe, nem os anjos que estão no céu, nem o Filho, a não ser somente o Pai.
Dnes nikdo, ani andělé, ani já, neznáme den a hodinu, kdy se to má stát; jen můj Otec to ví přesně.
33 Olhai, vigiai, e orai; porque não sabeis quando será o tempo.
A protože to ani vy nemůžete vědět, buďte bdělí. Čekejte na mne.
34 Assim como o homem que, partindo-se para fora de sua terra, deixou sua casa, e deu autoridade aos seus servos, e a cada um o seu trabalho, e mandou ao porteiro que vigiasse,
Můj příchod bude jako návrat muže, který odcestoval do ciziny. Svým zaměstnancům uložil práci, kterou mají zatím vykonávat, a vrátnému poručil, aby bděl.
35 assim também vigiai, porque não sabeis quando virá o Senhor da casa; se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã,
Buďte ostražití! Vždyť nevíte, kdy se mám vrátit. Může to být večer, v noci, za svítání nebo i za bílého dne.
36 para que ele não venha de repente, e vos ache dormindo.
Nerad bych vás našel spící. Očekávejte můj návrat.
37 E as coisas que vos digo, digo a todos: Vigiai.
Říkám vám i všem po vás: Bděte!“
