Lucas 1
1 Como muitos empreenderam pôr em ordem o relato das coisas que entre nós se cumpriram,
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž u nás jisté jsou,
2 conforme os que [as] viram que desde o princípio, e foram servidores das palavra, nos transmitiram,
Jakž nám vydali ti, kteříž od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli:
3 pareceu-me bom que também eu, que tenho me informado com exatidão desde o princípio, escrevesse-as em ordem a ti, caríssimo Teófilo,
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti z gruntu bedlivě došel, tobě o tom pořádně vypsati, výborný Teofile,
4 para que conheças a certeza das coisas de que foste ensinado.
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
5 Houve nos dias de Herodes, rei da Judeia, um sacerdote chamado Zacarias, da ordem de Abias; sua mulher das filhas de Arão, e o seu nome era Isabel.
Byl za dnů Heródesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
6 E ambos eram justos diante de Deus; andavam sem repreensão em todos os mandamentos e preceitos do Senhor.
Byli pak oba spravedliví před oblíčejem Božím, chodíce ve všech přikázaních a spravedlnostech Páně bez ouhony.
7 Mas não tinham filho, porque Isabel era estéril, e ambos tinham idade avançada.
A neměli plodu, proto že Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
8 E aconteceu que, quando ele fazia o trabalho sacerdotal diante de Deus, na ordem da sua turma,
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9 conforme o costume do sacerdócio, foi sorteado a entrar no santuário do Senhor para oferecer o incenso.
Že vedlé obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
10 E toda a multidão do povo estava fora orando, à hora do incenso.
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
11 Então um anjo do Senhor lhe apareceu em pé, à direita do altar do incenso.
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
12 Quando Zacarias [o] viu, perturbou-se, e o medo o tomou.
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 Mas o anjo lhe disse: Zacarias, não temas, pois a tua oração foi ouvida. E Isabel, tua mulher, dará à luz um filho, e lhe porás o nome de João.
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
14 E terás prazer e alegria, e muitos se alegrarão do seu nascimento;
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.
15 pois ele será grande diante do Senhor, e não beberá vinho nem bebida alcoólica, e será cheio do Espírito Santo, já desde o ventre da sua mãe.
Bude zajisté veliký před oblíčejem Páně, a vína i nápoje opojného nebude píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
16 E converterá muitos dos filhos de Israel ao Senhor seu Deus.
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
17 E irá adiante dele no espírito e virtude de Elias, para converter os corações dos pais aos filhos, e os rebeldes à prudência dos justos; a fim de preparar um povo pronto ao Senhor.
Neboť on předejde před oblíčejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby postavil Pánu lid hotový.
18 Então Zacarias disse ao anjo: Como terei certeza disso? Pois sou velho, e a minha mulher de idade avançada.
I řekl Zachariáš andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19 O anjo lhe respondeu: Eu sou Gabriel, que fico presente diante de Deus, e fui enviado para te falar e te dar estas boas notícias.
I odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před oblíčejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
20 Eis que ficarás mudo, e não poderás falar até o dia em que essas coisas aconteçam, porque não creste nas minhas palavras, que se cumprirão no devido tempo.
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž se tyto věci stanou, proto že jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21 E o povo estava esperando Zacarias, e se surpreenderam de que ele demorava no santuário.
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22 Quando ele saiu, não conseguia lhes falar; e entenderam que havia tido alguma visão no santuário. Ele lhes fazia gestos, e continuou mudo.
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23 E sucedeu que, terminados os dias do seu serviço, voltou à sua casa.
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
24 E depois daqueles dias Isabel, sua mulher, Isabel, engravidou-se, e por cinco meses se escondeu, dizendo:
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25 Pois isto o Senhor me fez nos dias em que ele [me] observou, para acabar a minha humilhação entre as pessoas.
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichž vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
26 E no sexto mês o anjo Gabriel foi enviado da parte de Deus a uma cidade da Galileia, chamada Nazaré,
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27 a uma virgem prometida em casamento com um homem chamado José, da descendência de Davi; e o nome da virgem era Maria.
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
28 O anjo entrou onde ela estava, e disse: Alegra-te, agraciada; o Senhor [é] contigo.
I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29 Ela perturbou-se muito por essas palavras, e se perguntava que saudação seria esta.
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30 Então o anjo lhe disse: Maria, não temas, porque encontraste graça diante de Deus.
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31 E eis que em teu ventre conceberás, darás à luz um filho, e chamarás o seu nome de Jesus.
A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
32 Ele será grande, e será chamado Filho do Altíssimo; e o Senhor Deus lhe dará o trono de Davi, seu ancestral.
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. (aiōn g165)
34 Maria disse ao anjo: Como será isso? Pois não conheço intimamente homem algum.
I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35 O anjo lhe respondeu: O Espírito Santo virá sobre ti, e o poder do Altíssimo te cobrirá com a sua sombra. Por isso o Santo que nascerá será chamado Filho de Deus.
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
36 E eis que Isabel, tua prima, também está grávida de um filho na sua velhice; e este é o sexto mês para a que era chamada de estéril.
A aj, Alžběta, přítelkyně tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
37 Pois para Deus nada será impossível.
Neboť nebude nemožné u Boha žádné slovo.
38 Então Maria disse: Eis aqui a serva do Senhor; cumpra-se em mim conforme a tua palavra. E o anjo ausentou-se dela.
I řekla Maria: Aj, děvka Páně, staniž mi se podlé slova tvého. I odšel od ní anděl.
39 E naqueles dias, Maria levantou-se, e foi apressada à região montanhosa, a uma cidade de Judá.
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
40 Ela entrou na casa de Zacarias, e cumprimentou Isabel.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 E aconteceu que, quando Isabel ouviu o cumprimento de Maria, a criança saltou no seu ventre, e Isabel foi cheia do Espírito Santo.
I stalo se, jakž uslyšela Alžběta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42 Então exclamou em alta voz: Bendita [és] tu entre as mulheres, e bendito [é] o fruto do teu ventre!
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
43 Como me acontece isto, que a mãe de meu Senhor venha a mim?
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44 Pois eis que, quando a voz do teu cumprimento chegou aos meus ouvidos, a criança saltou de alegria no meu ventre.
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45 E bendita é a que creu, pois as coisas que da parte do Senhor lhe foram ditas se cumprirão.
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
46 Então Maria disse: A minha alma engrandece ao Senhor,
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
47 e o meu espírito se alegra em Deus meu Salvador.
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
48 Porque ele observou a humilde condição da sua serva; pois eis que desde agora todas as gerações me chamarão bendita.
Že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
49 Pois o Poderoso me fez grandes coisas; e santo [é] o seu nome.
Neboť mi učinil veliké věci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
50 E a sua misericórdia é de geração em geração sobre os que o temem.
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
51 Com o seu braço manifestou poder; dispersou os soberbos no pensamento dos seus corações.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
52 Derrubou os poderosos dos tronos, e elevou os humildes.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
53 Encheu de bens aos famintos, e despediu vazios os ricos.
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
54 Auxiliou ao seu servo Israel, lembrando-se da [sua] misericórdia,
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamětliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na věky. (aiōn g165)
56 Maria esteve com ela por quase três meses; então voltou para sua casa.
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a navrátila se do domu svého.
57 E completou-se à Isabel o tempo de dar à luz, e teve um filho.
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila, i porodila syna.
58 Os seus vizinhos e parentes ouviram que o Senhor havia feito a ela grande misericórdia, e alegraram-se com ela.
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
59 E aconteceu que ao oitavo dia vieram circuncidar o menino, e o chamavam Zacarias, do nome do seu pai.
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
60 E sua mãe respondeu: Não, porém será chamado João.
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61 E disseram-lhe: Ninguém há entre os teus parentes que se chame deste nome.
I řekli jí: Však žádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62 E perguntaram por gestos ao seu pai como queria que lhe chamassem.
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63 Ele pediu uma tábua, e escreveu: O seu nome é João. E todos se surpeenderam.
A on požádav deštičky, napsal, řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64 E logo a sua boca se abriu, e a sua língua se [soltou]; e voltou a falar, louvando a Deus.
A hned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65 E veio temor sobre todos os seus vizinhos; e em toda a região montanhosa da Judeia todas essas coisas foram divulgadas.
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 E todos os que ouviam, guardavam em seus corações, dizendo: Quem será este menino? Pois também a mão do Senhor estava com ele.
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I jaké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67 E Zacarias, seu pai, foi cheio do Espírito Santo, e profetizou, dizendo:
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval, řka:
68 Bendito [seja] o Senhor Deus de Israel, porque visitou e redimiu o seu povo.
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že navštívil a učinil vykoupení lidu svému.
69 E nos levantou uma poderosa salvação na casa de seu servo Davi,
A vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, služebníka svého,
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, (aiōn g165)
71 Que [nos] livraria dos nossos inimigos e da mão de todos os que nos odeiam,
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 para manifestar misericórdia aos nossos ancestrais, e se lembrar do seu santo pacto,
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73 do juramento que fez a Abraão, nosso ancestral;
Na přísahu, kterouž přisáhl Abrahamovi, otci našemu, žeť nám to dá,
74 de nos conceder que, libertos da mão dos inimigos, o serviríamos sem temor,
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel svých jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
75 em santidade e justiça diante dele, todos os nossos dias.
V svatosti a v spravedlnosti před oblíčejem jeho, po všecky dny života svého.
76 E tu, menino, serás chamado profeta do Altíssimo; porque irás adiante da face do Senhor, para preparar os seus caminhos,
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
77 para dar a seu povo conhecimento da salvação, na remissão de seus pecados;
Aby dáno bylo umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
78 por causa da profunda misericórdia do nosso Deus, pela qual o raiar da manhã nos visitará;
Skrze střeva milosrdenství Boha našeho, v nichž navštívil nás, vyšed z výsosti,
79 para iluminar os que estão sentados nas trevas e sombra de morte; a fim de guiar os nossos pés pelo caminho da paz.
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 E o menino crescia e se fortalecia em espírito. E esteve nos desertos até o dia em que se mostrou a Israel.
Dítě pak rostlo, a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
