< Tiago 2 >

1 Meus irmãos, não tenhais a fé do nosso glorioso Senhor Jesus Cristo em acepção de pessoas.
Bratři, jestliže věříte v Ježíše Krista, který je slavným Pánem všech, nemůžete měřit lidi podle kabátu.
2 Pois se algum homem entrar na vossa congregação com anéis de ouro e trajes preciosos, e também entrar algum pobre com roupa de pouco valor,
Představte si, že do vašeho shromáždění přijde bohatě oblečený host se zlatým prstenem na ruce a hned za ním obyčejný člověk v obnošených šatech.
3 e derdes atenção ao que usa o traje precioso, e disserdes: “Senta aqui, num lugar de honra”, mas ao pobre disserdes: “Fica ali em pé” ou “senta-te abaixo do apoio dos meus pés”,
K prvnímu budete samá pozornost a uvedete ho na pěkné místo, zatímco druhého si ani nevšimnete a necháte ho někde stát.
4 por acaso não fizestes discriminação entre vós mesmos, e não vos tornastes juízes de maus pensamentos?
Čeho jste se dopustili? Udělali jste rozdíl mezi lidmi, a navíc podle zvrácených měřítek.
5 Ouvi, meus amados irmãos: acaso Deus não escolheu os pobres quanto ao mundo para [serem] ricos na fé, e herdeiros do reino que ele prometeu aos que o amam?
Nezapomeňte, že Bůh si často z bezvýznamných lidí vírou dělá osobnosti a otevírá dveře do svého království těm, kdo ho milují, ne těm, kdo na to mají.
6 Vós, porém, desonrastes o pobre. Acaso não são os ricos que vos oprimem e vos arrastam para os tribunais?
A vy byste s takovým člověkem pohrdli! Copak vás právě vlivní lidé nepronásledují a nevláčejí po soudech?
7 Não são eles que blasfemam o bom nome pelo qual sois chamados?
Vždyť právě oni se tak často posmívají jménu toho, který je pro vás vším!
8 Se de fato cumpris a lei real conforme a Escritura: Amarás o teu próximo como a ti mesmo, bem fazeis;
Korunou Božích přikázání je láska. Jednáte správně, posloucháte-li příkaz Písma: „Miluj svého bližního právě tak, jako miluješ sebe!“
9 Mas se fazeis acepção de pessoas, cometeis pecado, e sois denunciados pela lei como transgressores.
Nadržovat jednomu a přehlížet druhého je podle tohoto zákona hřích.
10 Pois quem guarda toda a lei, mas falha em um [item], tornou-se culpado de todos.
Člověk, který chce přísně dodržovat Boží zákon, ale v jedné věci se od něho odchyluje, je vinen právě tak jako ten, kdo porušuje celý zákon.
11 Porque aquele que disse: “Não cometerás adultério”, também disse: “Não matarás”. Portanto, se não cometeres adultério, mas matares, te tornaste um transgressor da lei.
Bůh, který řekl „Nezabiješ!“řekl také „Nezcizoložíš!“. A tak i když jsi nikoho nezabil, ale porušil jsi nevěrou manželství, stejně jsi porušil zákon.
12 Falai assim e procedei assim: como os que serão julgados pela lei da liberdade;
Každý z vás bude souzen podle toho, zda se ve svém životě řídil či neřídil Božím zákonem lásky. Proto dávejte pozor na to, co říkáte a jak jednáte.
13 porque o julgamento [será] sem misericórdia sobre quem não agiu com misericórdia; mas a misericórdia triunfa sobre o julgamento.
Kdo jedná nemilosrdně, hrozí mu přísný soud. Milosrdenství však soud převažuje.
14 Meus irmãos, qual é o proveito se alguém disser que tem fé, mas não tiver obras? Acaso a fé pode salvá-lo?
Co by vám byla platná víra, bratři, kdybyste podle ní nežili? Myslíte, že vás taková víra spasí?
15 E se um irmão ou irmã estiverem nus, e necessitarem do alimento diário,
Řekněme, že někdo z vašich přátel bude hladovět a nebude mít co na sebe.
16 e algum de vós lhes disser: “Ide em paz, aquecei-vos e saciai-vos”; e não lhes derdes as coisas necessárias ao corpo, qual é o proveito [disso]?
Řeknete-li mu: „Tak se měj dobře, ať nenachladneš a nemáš hlad!“a sami mu nedáte ani jídlo ani oblečení, jakou to má cenu?
17 Assim também a fé, se não tiver obras, é morta em si mesma.
Víra, která se neprojevuje činy, je sama o sobě mrtvá a bezcenná.
18 Mas alguém dirá: Tu tens fé e eu tenho obras. Mostra-me a tua fé sem as tuas obras, e eu, pelas minhas obras, te mostrarei a minha fé.
Máte-li jen takovou víru, pak vám může někdo namítnout: „Ty mluvíš o své víře. Dokaž ji svými činy. A o mně říkáš, že víru nemám. O mé víře svědčí činy.“
19 Tu crês que há um só Deus? Fazes bem; os demônios também creem, e estremecem.
Věříš, že je Bůh. To je dobře. Ale nezapomeň, že v Boha věří i ďábel, ale nic mu to nepomůže. Chvěje se před Božím soudem.
20 Ó tolo, queres te certificar de que a fé sem as obras é inútil?
Vy bláhoví, ještě chcete, abych vás přesvědčoval o bezcennosti víry, která není dokázána skutky?
21 Acaso não foi o nosso pai Abraão justificado pelas obras, quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar?
Čím projevil Abraham svou víru? Tím, že byl ochoten i k takovému činu, jako obětovat Bohu svého syna Izáka.
22 Vês que a fé cooperou com as suas obras, e que pelas obras a fé foi aperfeiçoada.
U něho šla víra ruku v ruce s činem a dozrála poslušností.
23 E cumpriu-se a Escritura que diz: “E Abraão creu em Deus, e isso lhe foi considerado como justiça”, e ele foi chamado amigo de Deus.
O takovou víru jde v Písmu, když čteme: „Abraham uvěřil Bohu, Bůh se k němu přiznal a nazval ho svým přítelem.“
24 Vedes que o ser humano é justificado pelas obras, e não somente pela fé.
Vidíte, že Bůh může přijmout člověka jen tehdy, když svou víru dokazuje skutky.
25 E de igual modo não foi também a prostituta Raabe justificada pelas obras, quando recebeu os mensageiros, e ajudou para que saíssem por outro caminho?
Poslušný čin víry zachránil i prostitutku Rachab, když ukryla izraelské zvědy a umožnila jim útěk.
26 Pois assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem obras está morta.
Víra bez činů je jako tělo bez duše.

< Tiago 2 >