2 Coríntios 11

1 Gostaria que me suportásseis um pouco em [minha] loucura; mas [ainda assim] suportai-me.

Doufám, že mé skromné řádky nevyčerpaly ještě všechnu vaši trpělivost. Už jenom chviličku strpení, prosím vás.

2 Pois estou zeloso de vós com zelo de Deus, porque tenho vos preparado para [vos] apresentar [como] uma virgem pura, a um marido, isto é, a Cristo.

Záleží mi totiž na vás, opravdu moc mi na vás záleží – ne méně než samotnému Bohu. Jako byste byli mou jedinou dcerou, kterou jsem zaslíbil jedinému muži – Kristu. Chci mu ji přivést čistou, nedotčenou. Teď mi však svírá srdce úzkost, aby vaše věrná a čistá láska k němu nebyla zkalena a pošpiněna nebo aby docela nezanikla.

3 Mas temo que, assim como a serpente enganou a Eva com sua astúcia, também assim em alguma maneira vossas mentes se corrompam da simplicidade que está em Cristo.

Víte přece, jak chytře dokázal satan ošálit Evu v ráji!

4 Porque se aquele que vem pregasse a outro Jesus que nós não temos pregado, ou [se] recebêsseis outro espírito que não recebestes, ou evangelho diferente do que aceitastes, certamente vós [o] aceitaríeis.

A vy s takovým klidem popřáváte sluchu každému, kdo vám předkládá jiného Krista než my a vnáší mezi vás cizího ducha a rozšiřuje jakési jiné poselství, než jste slyšeli od nás.

5 Porque penso que eu em nada fui inferior aos mais excelentes apóstolos.

Mám za to, že si s těmi veleapoštoly v ničem nezadám.

6 E se também sou rude na palavra, contudo não o sou no conhecimento; mas em tudo já estamos totalmente manifestos entre vós.

Jestli jsem slabší řečník, tak alespoň vím, o čem mluvím. O tom jste se přece mohli už přesvědčit, vždyť jsem to nejednou dokázal.

7 Por acaso pequei ao humilhar a mim mesmo, para que vós fôsseis exaltados, por eu ter vos anunciado gratuitamente o Evangelho de Deus?

Nebo jsem snad chybil tím, že jsem od vás za svou kazatelskou službu nepřijal žádný plat? Že jsem sám sebe ponižoval, abych vám pomohl výš?

8 Eu tomei [o que era] de outras igrejas, ao receber salário, para servir a vós; e quando eu estava presente convosco, e tendo necessidade, a ninguém [incomodei] com algum encargo.

Můj pobyt u vás hradily jiné křesťanské obce – tak jsem je „vykořisťoval“, jen abych vám nebyl na obtíž.

9 Porque os irmãos que vieram da Macedônia supriram minha falta; e em tudo eu me guardei de vos ser incômodo, e [ainda me] guardarei.

A když mi došly peníze a neměl jsem co do úst, zase jsem vás nežádal o pomoc, protože mi vypomohli křesťané z Makedonie. Ani korunu jsem od vás nevzal a také v budoucnu nevezmu.

10 A verdade de Cristo está em mim, [de modo] que este meu orgulho não me será impedido nas regiões da Acaia.

A jako že sloužím Kristově pravdě – tak a ne jinak to budu dělat po celém Řecku.

11 Por que? Porque não vos amo? Deus o sabe.

Proč? Protože vás snad nemám rád? Bůh ví, že mám.

12 Mas o que eu faço, ainda o farei, para cortar a oportunidade daqueles que buscam oportunidade para serem considerados como nós naquilo em que se orgulham.

Chci vám i nadále sloužit bez jakékoliv odměny, aby ti lidé nemohli tvrdit, že v naší a jejich činnosti není žádný rozdíl.

13 Porque tais falsos apóstolos são trabalhadores fraudulentos, fingindo serem apóstolos de Cristo.

Vždyť jsou to podvodníci, tihle „lžiapoštolové“, kteří se za Kristovy vyslance pouze vydávají!

14 E isto não é algo maravilhoso; porque o mesmo Satanás se transforma [fingindo ser] anjo de luz.

Není se tomu ovšem co divit, vždyť i sám satan na sebe často bere andělskou podobu.

15 Portanto não é muita [surpresa] se também seus trabalhadores se transformam, [fingindo serem] trabalhadores da justiça; o fim dos quais será conforme as suas obras.

Jaký tedy div, že jeho pomahači se maskují za služebníky Boží! Však je nakonec spravedlivá odplata nemine.

16 Outra vez digo, que ninguém pense que sou tolo; ou se não, recebei a mim como se eu fosse tolo, para que eu também me orgulhe um pouco.

Věřte mi, že to mám v hlavě docela v pořádku. A jestli ne, jak někteří tvrdí, proč bych se nemohl jednou trochu pochlubit po jejich způsobu a vyložit vám nějaké ty svoje přednosti?

17 O que eu estou dizendo, não estou dizendo conforme o Senhor, mas sim como um tolo, nesta firme orgulho confiante.

Jako křesťanovi by se mi to ovšem dost příčilo,

18 Porque muitos se orgulham segundo a carne; e também eu me orgulharei.

ale jako údajný blázen si to snad mohu dovolit.

19 Porque vós, sendo [tão] sábios, tolerais com boa vontade os tolos.

Vy jste přece tak moudří, že umíte být i k bláznům shovívaví!

20 Pois vós tolerais se alguém vos põe como escravos, se alguém [vos] explora, se alguém se aproveita [de vós], se alguém age com arrogância, se alguém vos fere no rosto.

Nevadí vám, že vás tyranizují a vydírají, že vámi pohrdají a šlapou po vás.

21 Eu digo como algo desonroso, como se tivéssemos estado fracos; mas naquilo em que algum outro é atrevido, eu também sou atrevido (falo como tolo).

Tedy ano, přiznávám, že tohle bych já nedokázal.

22 Eles são hebreus? Eu também. Eles são israelitas? Eu também. Eles são semente de Abraão? Eu também.

A jaké jsou jejich další přednosti? Starobylý původ? Promiňte nerozumnému, můj není horší! Náboženské vzdělání? Ani v tom nejsem pozadu.

23 Eles são servidores de Cristo? (Falo como tolo: ) eu sou mais ainda; em trabalhos, muito mais; em feridas, mais; em prisões, muito mais; em [perigo] de morte, muitas vezes.

Prohlašují se za Kristovy služebníky? Když se již nerozumně chlubím, pak i v tom se jim více než vyrovnám! Kdo vynaložil pro Krista více potu? Kdo byl vícekrát ve vězení, vícekrát týrán, vícekrát riskoval svou kůži?

24 Eu já recebi dos judeus cinco vezes quarenta [açoites] menos um.

Pětkrát mi nechali židé vysázet devětatřicet ran karabáčem na holá záda.

25 Por três vezes já fui espancado com varas, uma vez fui apedrejado, três vezes sofri naufrágios, passei uma noite e um dia [à deriva] no mar profundo;

Třikrát mě zmlátili klacky, jednou dokonce kamenovali. Třikrát jsem zažil ztroskotání lodi, z toho jednou jsem noc a den strávil ve vlnách moře.

26 Muitas vezes em viagens, em perigos de rios, em perigos de assaltantes, em perigos dos da [minha] nação, em perigos dos gentios, em perigos na cidade, em perigos no deserto, em perigos no mar, em perigos entre falsos irmãos;

Kolikrát jsem cestoval stovky vyčerpávajících kilometrů, ohrožován rozvodněnými řekami, lupiči, vlastními soukmenovci i pohany. Smrt mi hrozila v rozběsněných davech i liduprázdných pouštích, na rozbouřeném moři i mezi falešnými bratry.

27 Em trabalho e fadiga, muitas vezes em vigílias, em fome e em sede, em jejuns muitas vezes, em frio e nudez.

Vím, co jsou bezesné noci a smrtelná únava, sžíravý hlad a mučivá žízeň, co je být na kost promrzlý a nemít se čím zahřát.

28 Além das coisas de fora, a cada dia me vem preocupações de todas as igrejas.

A k tomu navíc neustálé starosti, jak se vede mým křesťanským obcím. Odmítl jsem snad někdy pomoc někomu, koho tížilo svědomí?

29 Quem enfraquece, que eu também não enfraqueça? Quem sofre um tropeço na fé, que eu não me inflame?

Netrápil jsem se snad, kdykoliv někdo kolísal ve víře?

30 Se é necessário se orgulhar, eu me orgulharei das coisas relativas à minha fraqueza.

Když už jsem tedy nucen nějak se chlubit, budu mluvit o věcech, které neslouží ke cti mně,

31 O Deus e Pai de nosso Senhor Jesus Cristo, que é bendito eternamente, sabe que eu não estou mentindo. (aiōn g165)

nýbrž Bohu. On – věčná sláva jeho jménu – ví, že nelžu. (aiōn g165)

32 Em Damasco, o governador subordinado ao Rei Aretas pôs guardas na cidade dos damascenos, querendo me prender.

V Damašku dal místodržící krále Arety hlídat městské brány, aby mě dopadl.

33 E me fizeram descer num cesto por uma janela da muralha [da cidade], e [assim] escapei das mãos dele.

Nechal jsem se tedy spustit na laně z okna v městských branách a tak jsem z té pasti utekl. Co tomu říkáte?