Lucas 17
1 E disse aos discípulos: É impossível que não venham escândalos, mas ai daquele por quem vierem!
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2 Melhor lhe fôra que lhe pusessem ao pescoço uma mó de atafona, e fosse lançado ao mar, do que escandalizar um destes pequenos.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Olhai por vós mesmos. E, se teu irmão pecar contra ti, repreende-o, e, se ele se arrepender, perdoa-lhe.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 E, se pecar contra ti sete vezes no dia, e sete vezes no dia tornar a ti, dizendo: Arrependo-me; perdoa-lhe.
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 Disseram então os apóstolos ao Senhor: acrescenta-nos a fé.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 E disse o Senhor: Se tivesseis fé como um grão de mostarda, direis a esta amoreira: Desarreiga-te daqui, e planta-te no mar; e vos obedeceria.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 E qual de vós terá um servo lavrando ou apascentando, e, voltando ele do campo, lhe diga: Chega-te, e assenta-te à mesa?
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 E não lhe diga antes: Prepara-me a ceia, e cinge-te, e serve-me, até que tenha comido e bebido, e depois comerás e beberás tu?
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
9 Porventura dá graças ao tal servo, porque fez o que lhe foi mandado? Creio que não.
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 Assim também vós, quando fizerdes tudo o que vos for mandado, dizei: Somos servos inúteis, porque fizemos somente o que devíamos fazer.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 E aconteceu que, indo ele a Jerusalém, passou pelo meio da Samaria e da Galiléia;
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 E, entrando numa certa aldeia, sairam-lhe ao encontro dez homens leprosos, os quais pararam de longe;
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
13 E levantaram a voz, dizendo: Jesus, Mestre, tem misericórdia de nós.
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 E ele, vendo-os, disse-lhes: Ide, e mostrai-vos aos sacerdotes. E aconteceu que, indo eles, ficaram limpos.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 E um deles, vendo que estava são, voltou glorificando a Deus em alta voz;
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
16 E caiu aos seus pés, com o rosto em terra, dando-lhe graças: e este era samaritano.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 E, respondendo Jesus, disse: Não foram dez os limpos? E onde estão os nove?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
18 Não houve quem voltasse a dar glória a Deus senão este estrangeiro?
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 E disse-lhe: Levanta-te, e vai; a tua fé te salvou.
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 E, interrogado pelos fariseus sobre quando havia de vir o reino de Deus, respondeu-lhes, e disse: O reino de Deus não vem com aparência exterior.
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
21 Nem dirão: ei-lo aqui, ou, ei-lo ali; porque eis que o reino de Deus está entre vós.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 E disse aos discípulos: Dias virão em que desejareis ver um dos dias do Filho do homem, e não o vereis.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
23 E dir-vos-ão: ei-lo aqui, ou, ei-lo ali está; não vades, nem os sigais:
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
24 Porque, como o relâmpago, fuzilando de uma parte debaixo do céu, resplandece até à outra debaixo do céu, assim será também o Filho do homem no seu dia.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 Mas primeiro convém que ele padeça muito, e seja reprovado por esta geração.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
26 E, como aconteceu nos dias de Noé, assim será também nos dias do Filho do homem:
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até ao dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio, e os consumiu a todos.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Como também da mesma maneira aconteceu nos dias de Lot: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam.
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 Mas no dia em que Lot saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre, e os consumiu a todos.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Assim será no dia em que o Filho do homem se há de manifestar.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 Naquele dia, quem estiver no telhado, e as suas alfaias em casa, não desça a toma-las; e, da mesma sorte, o que estiver no campo não volte para traz.
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Lembrai-vos da mulher de Lot.
Pomněte na Lotovu ženu.
33 Qualquer que procurar salvar a sua vida perde-la-á, e qualquer que a perder salva-la-a.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
34 Digo-vos que naquela noite estarão dois numa cama; um será tomado, e outro será deixado.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Duas estarão juntas, moendo; uma será tomada, e outra será deixada.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 Dois estarão no campo; um será tomado, o outro será deixado.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 E, respondendo, disseram-lhe: Onde, Senhor? E ele lhes disse: Onde estiver o corpo, ai se ajuntarão as águias.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
