Jó 15

1 Então respondeu Eliphaz o themanita, e disse:

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

2 Porventura dará o sábio por resposta ciência de vento? e encherá o seu ventre de vento oriental?

Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,

3 Arguindo com palavras que de nada servem e com razões, com que nada aproveita?

Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?

4 E tu tens feito vão o temor, e diminues os rogos diante de Deus.

Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.

5 Porque a tua boca declara a tua iniquidade; e tu escolheste a língua dos astutos.

Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.

6 A tua boca te condena, e não eu, e os teus lábios testificam contra ti.

Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

7 És tu porventura o primeiro homem que foi nascido? ou foste gerado antes dos outeiros?

Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?

8 Ou ouviste o secreto conselho de Deus? e a ti só limitaste a sabedoria?

Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?

9 Que sabes tu, que nós não sabemos? e que entendes, que não haja em nós?

Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?

10 Também há entre nós encanecidos e idosos, muito mais idosos do que teu pai.

I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.

11 Porventura as consolações de Deus te são pequenas? ou alguma coisa se oculta em ti

Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?

12 Porque te arrebata o teu coração? e porque acenam os teus olhos?

Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,

13 Para virares contra Deus o teu espírito, e deixares sair tais palavras da tua boca?

Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?

14 Que é o homem, para que seja puro? e o que nasce da mulher, para que fique justo?

Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?

15 Eis que nos seus santos não confiaria, e nem os céus são puros aos seus olhos.

An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,

16 Quanto mais abominável e fedorento é o homem que bebe a iniquidade como a água?

Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.

17 Escuta-me, mostrar-to-ei: e o que vi te contarei

Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,

18 (O que os sábios anunciaram, ouvindo-o de seus pais, e o não ocultaram.

Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.

19 Aos quais somente se dera a terra, e nenhum estranho passou por meis deles):

Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.

20 Todos os dias o ímpio se dá pena a si mesmo, e se reservam para o tirano um certo número de anos.

Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.

21 O sonido dos horrores está nos seus ouvidos: até na paz lhe sobrevem o assolador.

Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.

22 Não crê que tornará das trevas, e que está esperado da espada.

Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.

23 Anda vagueando por pão, dizendo: Onde está? Bem sabe que já o dia das trevas lhe está preparado à mão.

Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.

24 Assombram-no a angústia e a tribulação; prevalecem contra ele, como o rei preparado para a peleja.

Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.

25 Porque estende a sua mão contra Deus, e contra o Todo-poderoso se embravece.

Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.

26 Arremete contra ele com a dura cerviz, e contra os pontos grossos dos seus escudos.

Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.

27 Porquanto cobriu o seu rosto com a sua gordura, e criou enxundia nas ilhargas.

Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.

28 E habitou em cidades assoladas, em casas em que ninguém morava, que estavam a ponto de fazer-se montões de ruínas.

A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.

29 Não se enriquecerá, nem subsistirá a sua fazenda, nem se estenderão pela terra as suas possessões.

Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.

30 Não escapará das trevas; a chama do fogo secará os seus renovos, e ao assopro da sua boca desaparecerá.

Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.

31 Não confie pois na vaidade enganando-se a si mesmo, porque a vaidade será a sua recompensa.

Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.

32 Antes do seu dia ela se lhe cumprirá; e o seu ramo não reverdecerá.

Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.

33 Sacudirá as suas uvas verdes, como as da vide, e deixará cair a sua flor como a da oliveira.

Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.

34 Porque o ajuntamento dos hipócritas se fará estéril, e o fogo consumirá as tendas do suborno.

Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.

35 Concebem o trabalho, e parem a iniquidade, e o seu ventre prepara enganos.

Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.