< Lukaj 23 >

1 TOUN pokon karoj ap kajinenda kalualan i ren Pilatuj.
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 Irail ari pikikidi impimpa i indada: Je diarada lap men et, me a kin kaweid japun aramaj akan o inapwiedi, ender nopwei on nanmarki, ap inda, me dene pein i Krijtuj o nanmarki.
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Pilatuj ari idok re a majani: Nanmarki en Juj akan komui? A kotin japen i majani: Komui me inda.
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 Pilatuj ap majani on jamero lapalap akan o pokon o: Jota dip, me i diar ren aramaj men et.
I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 A irail nidinideki i indada: A kin kapeida aramaj ni a kaukawewe jili nan Iudaa, tapiada Kalilaa kokodo lel jap wet.
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 Pilatuj lao ronadar Kalilaa, ap idok, ma i aramaj en Kalilaa men.
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 A i lao ronadar, me kijan toun wein Erodej, ap kadarala I en Erodej, me pil kotikot Ierujalem ni ran oko.
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Erodej lao majani Iejuj, ap perenda kaualap, pwe me warai a kin anane udial i, pweki me toto a ronadar iran i, o a pil kaporoporeki, me a pan udial kilel eu jan re a.
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9 I ari kalelapok re a ni majan toto. A i jota kotin man japen i.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 A jamero lapalap o jaunkawewe kan kajinenda o impimpa I kaualap.
Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11 A Erodej o na jaunpei kan mamaleki i o likauki i likau puetepuet o kapure won i ren Pilatuj.
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 A ni ran ota Pilatuj o Erodej injenemau pena, pwe maj o ira imwintiti pena.
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 A Pilatuj kapokon pena jamero lapalap, o monjap, o aramaj akan,
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 Ap majani on irail: Komail wa don ia aramaj men et, dene kaweid japun aramaj akan. A kilan, i kalekalelapok re a mo’mail, ap jota dip, me i diar ren aramaj men et, duen me komail katikatipiaki i.
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15 Erodej pil jo, pwe i kadar won i komail. A kilan, jota me a wiadar pwen kame kila i.
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 Ari, i pan woki i ap lapwada.
Protože potrestaje, propustím ho.
17 Pwe a pan udan lapwa dan irail meamen nin kamadip o.
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18 Irail karoj ap likelikwir indada: Kajapokela men et o lapwa don kit Parapaj!
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19 Me lokidokilar nan imaten aki moromoron eu o kamela en aramaj amen, me wiauier nan kanim o.
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 Pilatuj ari men lapwada Iejuj, ap pil majani on irail.
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21 A irail likelikwir indada: Kalopuela, kalopuela i!
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22 A majani on irail kajilepak: Pwe me jued da, me a wiadar? Jota me i diaradar re a, me i en kamata kila. Ari, i pan woki i ap lapwada.
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23 A irail nantion weriwereda nidinidiki i, me a en lopuela; o ar weriwer o en jamero lapalap akan lalaudelar.
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
24 Pilatuj ap inda, me ar poeki poek en pwaida,
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 Ap lapwada i, me lokido kilar nan imaten aki moromoron eu o kamela en aramaj amen, me irail poeki, ap mueid on irail Iejuj, en wiai on i duen injen arail.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 O ni arail kalua wei i, re ap jaikidi Jimon men Kirene, me kodo jan nan jap o. Ir ari kidan po a lopu, pwen wala murin Iejuj.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27 O pokon kalaimun idauenla i, o li kai me janejan o mamaukeki i.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28 Jejuj kotin jaupei don irail majani: Li en Ierujalem akan, ender janejan kin ia, a janejan kin pein komail o noumail jeri kan.
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 Pwe kilan, ni ran oko kokodo aramaj pan indinda: Meid pai li dapwan o irail me jota naitik, o didi kan, me jota kadidi!
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 Re ap pan pikikidi ekeker on nana kan: Pupedi on po at! O on dol akan: Kadupal kit edi!
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31 Pwe ma re wiadar mepukat on tuka maur, da me re pan wia on tuka monedi?
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 A pil lolap riamen ian i kalua wei kamela.
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 Irail lao lei waja, me adaneki pondal en mon, ap kalo puela i o me lolap oko, amen ni pali maun o amen ni pali main.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 Iejuj ap kotin majani: Jam (ai), Kom kotin maki on irail, pwe irail jaja, me re wiawia. Irail ari nene pajan japwilim a likau kan o kadoropwa kida.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35 Aramaj me u kankakil o monjap akan ian irail kapikapiti I indada: A kamaureda akai, i en kamaureda pein i, ma i Krijtuj japwilim en Kot.
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 A jaunpei kan pil kapikapiti i, kai on i, ki on i pinika,
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 Indada: Ma koe Nanmarki en Juj akan, en kapitila pein uk.
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38 A pil intin eu, me intinidier ponanen i ni lokaia en Krik, o Latain, o Ipru: let Nanmarki en Juj akan.
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 A amen ren lolap oko, me lanadar, lalaue i indada: Kaidin koe Krijtuj Kapit i jan pein uk o kit!
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 Me teio ap japen, kapun on i indada: Koe pil jota majak Kot ni om ian kadeik wet?
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41 Pwe ata kalokolok me pun, pwe iduen ata wiawia kan, a ol men et jota wiadar meakot me jued.
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 Ap potoan on Iejuj: Main, re kotin kupura ia, lao re kotida nan wei ar.
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 Iejuj ap kotin majani on i: Melel I indai on uk, ran wet koe pan ian ia mi nan paradij.
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 Ni auer kawonu ap rotorotala nan jap karoj lao lel auer kaduau,
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 O katipin rotorotala, o likau en pera en im en kaudok o dei pajan jan poa lei pa.
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46 Iejuj ap kotin kapitie laudeda majani: Jam (ai), i muei dalan nen i nan lim omui kan. A lao kotin majanier met, ap kotin poular.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 A jaumaj en jaunpei o, ni a kilaner me wiauier, ap kapikapina Kot indada: Melel, aramaj men et me pun.
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 O aramaj karoj me pokon penaer pwen ian kilan, lao kilaner me wiauier, ap pikir maramar arail o pure pajan.
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 A kompokepa kan karoj o li akan, me idauendo i jan Kalilaa, u kailawei, kilekilan mepukat.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50 O kilan ol amen, me mar a Iojep, jaunkapun amen, ol mau o pun amen,
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 Me jota apali on irail ni ar kapukapun o wiawia kan, men Arimatia, kanim eu en ludiia, me pil auiaui wein Kot,
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52 I me poto don Pilatuj poekipoeki kalep en Iejuj.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53 I ari kidi jan i o kidimki pena likau linen kajelel o kidi on nan joujou, me weiweida nan paip, waja me jaikenta amen jaredi ia.
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54 A ran o ran en kaonop o japat korendor.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 A li akan, me ian i kodido jan Kalilaa, pil ian udial joujou o, waja me kalep a nekinekid ia.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 Irail ap purer o kaonopada potik kai o men ujor, re ap kamol ni ran en japat duen kujoned o.
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.

< Lukaj 23 >