Lukaj 17
1 A KOTIN majani on japwilim a tounpadak kan: Nan jota kak, men kamakar kan en jo pwaida, a juedi on me kokido.
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2 A mau on, takai en ir plaua eu en paudoki on ni tapin wor a, ap lokidokila nan madau, jan a kamakar amen tikitik pukat.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Kalaka pein komail! Ma ri om ol wia dipi on uk, en kapun on i, a ma a pan kalukila, maki on i.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 A ma a wia dipi on uk pan ijepak ni ran eu o pure don uk pan ijepak indada: I kalula, koe en maki on i!
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 A wanporon akan potoan on Kaun o: Re kotin kalaudela at pojon!
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 A Kaun o kotin majani: Ma omail pojon laudi on wan katirin, komail pan kak indai on tuka pik pot et: Kai jan, kajau on nan madau, a pan oke komail.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 A ij re omail, me a ladu men, me kin matimat o kamakamana man akan, pan indan i ni a puredo jan matuel o: Madan kodo mondi o mana?
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 A jota pan indan i: Kaonopada me i pan mana nin jautik o, kaiada om likau, papa ia, lao i manaer o nim, a muri koe pan mana o nim.
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
9 De a pan danke ladu pweki a wiada, me a majani on i? I lamelam jo.
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 Pil dueta komail, komail, lao wiadar meakan me kakaliki on komail er, komail ap pan inda: Kit ladu mal, pwe i eta, me je wiadar, me kakalik on kit er.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 Kadekadeo ni a kotilan Jerujalem, a kotin weid nan wein Jamaria o Kalilaa.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 O ni a kotin kotilon on nan kijin kanim eu, purai kit!
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
13 Irail nil laudeda indada: Main Iejuj, kupurai kit!
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 A lao kotin majanier, ap majani on irail: Komail koieila kajanjale on pein komail on jamero kan. Kadekadeo ni arail kokola irail kelailada.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 A amen irail ni a kilaner me a kelailadar, ap puredo nil laudeda, kapikapina Kot.
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
16 O poridi jan aluwilu a, danke i; ari, i men Jamaria men.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 Iejuj kotin japen majani: Kaidin me ek, me kelailadar, a ia me duemen oko?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
18 Jota me pure don kapina Kot, ol en liki men et eta?
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 A majani on i: Uda ko wei, om pojon me kakel uk ada!
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 Parijar akai lao kalelapok re a: Dokan da me wein Kot pan pwaida? A kotin japen majani: Nan wein Kot jota kin janjal kokodo.
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
21 Irail jota pan indada: Kilan met, de kilan monen, pwe kilan, wein Kot mi lol omail.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 A kotin majani on japwilim a tounpadak kan: Ran oko pan kodo, me komail pan men kilanada ran eu en Nain aramaj, a komail jota pan kak kilan.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
23 Irail pan indai on komail: Kilan monen, de kilan met! A der kola o der idauen ir ala!
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
24 Pwe duen liol kin linalin jan apali en lan lel pali teio en lan, iduen Nain aramaj ni a ran o.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 A maj a pan kalokolok toto o lokidokila ren di wet.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
26 O duen a wiaui ni muein Noa, iduen a pan wiaui ni ran oko en Nain aramaj:
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Irail mana, irail nim, irail papaud, irail kapapaud, lao lei ran en Noa a pedelon on nan war im o, o nolik pwaida kamom ir ala karoj.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Pil dueta ni muein Lot: Irail mana, irail nim, irail netinet, irail japajap, irail kauadar im,
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 A ni ran o, me Lot koiei jan Jodom, kijiniai o jwepel ap moredi jan nanlan, kame ir ala karoj.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Nan iduen a pan wiaui ni ran, me Nain aramaj pan janjaledo.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 Ni ran o meamen mi pon im, o a kapwa mi nan im, a ender kodi on ale. O pil dueta me mimi nan jap, i ender puredo.
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Tamatamanda en Lot a paud!
Pomněte na Lotovu ženu.
33 Pwe meamen kanakanai on maur a, pan pupe jan, a me pan kajela, nan i me pan maureta.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
34 I indai on komail, ni pon ota ol riamen pan wonon pon pet eu, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Li riamen pan irij pena plaua, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 Ol riamen pan mi nan jap, amen pan peuka jan, a me teio pan mimieta.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 Irail japen potoan on i: Ia Main? A kotin majani on irail: Waja me man mat mi ia, nan i waja pwin ikel pan pil pokon pena ia.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
