Luka 23
1 Shikundi shoseri wagolokiti, wamjega Yesu kulongolu kwa Pilatu,
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 Wanja kumsitaki, pawalonga, “Tumwoniti muntu ayu kankuwasongiziya wantu wetu, na kuwaberiziya wantu kumupanana kodi Kaisari, pakawagambira Kristu mweni ndo, mfalumi.”
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Pilatu kamkosiyiti yomberi, “Hashi, gwenga ndo Mfalme gwa wayawudi?” Yesu kamuwankula, “Gwenga gulonga.”
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 Pilatu kawagambira watambika wakulu wa numba ya Mlungu na lipinga lya wantu, “Mona likosa ndiri lyoseri kwa muntu ayu.”
I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 Kumbiti womberi wanjiti kulonga kankuwazongiziya, “Kwa mafundu gakuwi kanjiti kutenda ndewu pakati pa wantu woseri mu Yudeya. Kanjiti mu Galilaya na vinu kiza panu.”
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 Pilatu pakapakiniriti aga, kakosiya, “Hashi, muntu ayu ka mwenikaya gwa Galilaya?”
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 Pakavimaniti handa Yesu kalawiti lushi lwalukolitwimlima na Herodi, su kamjegiti kwa Herodi, ndo mweni yakaweriti mu Yerusalemu shipindi shilii.
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Herodi kanemeleriti nentu pakamwoniti Yesu, toziya kapikaniriti kala visoweru vyakuwi, su kaweriti kankuhepera kumwona yomberi kwa shipindi shivuwa. Kaweriti kankutumbira kawoni Yesu pakatenda mauzauza.
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9 Su Herodi kamkosiyiti Yesu makosiwu gavuwa, kumbiti Yesu kamwankula ndiri.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 Mtambika mkulu gwa numba ya Mlungu na wafunda wa Malagaliru walawiriti pawulongoru, walaviyiti masitaka gawu kwa makakala nentu.
Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11 Herodi pamuhera na wanjagila wakuwi, wamwayibishiti Yesu na kumtendera lidufiya, shakapanu wamvalisiya nguwu ya shifalumi, na wamuwuziya kwa Pilatu.
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 Kwanjira lishaka lilii, Herodi na Pilatu wawera maganja, pamberi pa shipindi shilii waweriti wangondu.
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 Su Pilatu kawashemiti pamuhera, watambika wakulu wa numba ya Mlungu, na walongoziya na wantu
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 kawagambira, “Mumjega muntu ayu kwaneni pamlonga kaweriti kawasongiziya wantu wawulemi ufalumi wa Rumi. Vinu mpikiniri! Pandoliti kala weri shitwatila ashi pawulongolu penu, mona ndiri likosa lyoseri kwa masitaka genu kwakuwi.
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15 Wala Herodi kawoniti ndiri likosa, su kamuwuziyiti kwa twenga. Kwahera likosa lya kumtenda muntu ayu kahowi.
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 Su hanuwalongeri wamsyatangi viboku, hanumleki kagendi zakuwi.”
Protože potrestaje, propustím ho.
17 Kila Mumsambu gwa Pasaka Pilatu kamlekiziyaga mtatilwa yumu pakati pawu.
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18 Lipinga lyoseri wabotanga pawalonga, “Gumlagi ayu! Gutuvuguliri Baraba!”
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19 Baraba wamtuliti mushibetubetu toziya ya kutenda ngondu mlushi lulii, viraa kalagiti wantu.
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 Pilatu kafiriti kumlekeziya Yesu, su katakula kayi nawomberi.
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21 Kumbiti womberi watenditi umatu, “Gumkong'onderi misumali mulupingika! Gumkong'onderi misumali mulupingika!”
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22 Pilatu kawagambira mala ya tatu, “Ashi katenda shidoda gaa? Mona ndiri likosa kwakuwi limtendi yomberi wamlagi, su hanumsyatangi viboku, su hanumlekeziyi.”
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23 Kumbiti womberi wakazaniti kutenda umatu kwa kubotanga kuwera Yesu mpaka kakong'onderwi misumali mulupingika, na upeleru wawu wa kutenda umatu ukanga.
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
24 Su Pilatu kaamuwiti ntambu yawafira womberi gatendeki.
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 Kamvugulira kulawa mushibetubetu muntu ulii yawamfiriti, ndomweni yawamtuliti mushibetubetu toziya ya ngondu yakuwi na kulaga wantu, su kamlaviyiti Yesu kwa womberi wamtenderi ntambu yawafira.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 Pawaweriti wankumjega, waliwoniti na muntu yumu yawamshema Simoni gwa Kureni, kaweriti kankulawa muisi na kwingira mlushi. Su wambata, wamtwika lupingika lulii kalutoli kumbeli kwa Yesu.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27 Lipinga likulu lya wantu limfatiti, mngati mwawu waweriti wadala wankudaya na kumlilira.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28 Yesu kawagalambukira, kuwagambira, “Mwenga washina mawu wa Yerusalemu! Namundilira neni, kumbiti mlililiri maweni na wana wenu.
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 Toziya mashaka gankwiza, wantu hawalongi, ‘Mbaka kwa walii wagumba, yawaleriti ndiri ama kunonisiya wana!’
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 Hashiweri shipindi wantu pawayigambira migongu, ‘Gutuguwiri!’ Na kuvigambira vigongu, ‘Gutugubiki!’
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31 Kwa mana, handa wantu wankugutendera mtera gwankali kuyuma ntambu hayi, hayiweri hashi kwa mtera guyuma?”
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 Wawatoliti viraa wantu wamonga wawili, wadoda wawalagi pamuhera na Yesu.
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 Pawasokiti kala pahala pawapashema, “Shipalakasa sha mtuhi,” Yesu ndo wamkong'onderiti misumali mulupingika pamuhera na walii wadoda wawili, yumu uwega wakuwi wa kumliwu na yumu uwega gwakuwi gwa kumshigi.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 Yesu kalonga, “Tati guwalekeziyi toziya wavimana ndiri vyawatenda.” Shakapanu wagawana nguwu zyakuwi kwa kugalambula simbi.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35 Wantu wawagolokiti palii pawamlola. Na walongoziya wamtendera lidufiya pawalonga, “Kawalopoziya wamonga, vinu kalilopoziyi mweni, handa mweni ndo Kristu, msyagula gwa Mlungu!”
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 Wanjagira wamtenderiti vira lidufiya, wamgenderiti wamupa icheshema
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 pawalonga, “Handa nakaka gwenga ndo Mfalumi gwa Wayawudi, gulilopoziyi gumweni.”
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38 Vira vilii malembu aga wagatula kumpindi kwakuwi, “Ayu ndo Mfalumi gwa Wayawudi.”
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 Yumu gwa walii wadoda yawakong'onderitwi misumali palupinjika, kamwigilanga Yesu pakalonga, “Hashi, yanakaka ndiri gwenga ndo Kristu? Su gulilopoziyi gumweni, gutulopoziyi na twenga vira.”
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 Kumbiti mdoda gwingi ulii kamkalipira muyaguwi pakalonga, “Gwenga gumtira ndiri Mlungu ata padidini? Gwenga gupata azabu iraa ayi.
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41 Gwenga na neni tustahili, mana aga ndo malipu ya galii gatutenditi. Kumbiti muntu ayu katenda ndiri shidoda shoseri.”
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 Shakapanu kalonga, “Gwenga Yesu! Gunholi shipindi pagwingira muufalumi waku.”
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 Yesu kamwankula, Nukugambira nakaka, lelu haguweri pamuhera na neni muparadisu.
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 Iweriti yapata saa sita paliwala, mshenji guleka kuwala, luwindu lugubikiti muisi yoseri mpaka saa tisa,
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 lipaziya lya numba nkulu ya Mlungu lipantika vipandi viwili.
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46 Yesu kalila kwa liziwu likulu, Tati, mumawoku gaku nuyitula rohu yangu. Pakalongiti hangu kahowa.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 Paliya, mkulu gwa wanjagila pakawoniti kala galii gatendikiti kamkwisa Mlungu pakalonga, “Nakaka ayu kaweriti muntu muheri.”
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 Wantu woseri walii waweriti wajojinika toziya ya shitwatila ashi, pawawoniti galiya gatendikiti, wawuyiti ukaya kwawu pawahinginitiki.
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 Waganja wakuwi pamuhera na wadala walii wamfatiti kulawa Galilaya, wagolokiti kwa kutali kulola shitwatila shiliya.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50 Kuweriti na muntu yumu litawu lyakuwi Yosefu, mwenikaya gwa shijiji shimu sha Wayawudi shawashishema Arimatayu. Kaweriti muntu muheri yakapananwa ligoya.
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 Kaweriti muntu yakashemitwi Yosefu kulawa Arimatayu mlushi lwa Yudeya. Kaweriti muntu mheri na yakapananwa ligoya, kaweriti kankuhepera kwiza kwa ufalumi wa Mlungu. Tembera kaweriti Mjumbi gwa shyoteramotu shikulu sha Wayawudi, kajimiliti ndiri nawomberi majimiranu na matendu gawu.
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52 Yomberi kagenditi kwa Pilatu, kaluwa kamupi nshimba ya Yesu.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53 Su kasulusiya nshimba ilii kulawa mulupingika, kayizyengititi sanda ya shitani, kayitula mulipumba lyaliweriti walisongola mulitalawu, lyeni alyenitenderwi.
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54 Lishaka lilii liweriti Ijumaa, na matandiru ga lishaka lya kwoyera liweriti lyankuyanja.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 Wadala walii waweriti wafatana na Yesu kulawa Galilaya wamfatiti Yosefu, waliwona lipumba lilii ntambu yawatula nshimba yakuwi.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 Shakapanu wawuyiti ukaya, watanditi uturi na malashi ga kuswaga nshimba ya Yesu. Lishaka lya kwoyera woyeriti gambira malagaliru gaamuwiti.
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
