< اعداد 31 >

و خداوند موسی را خطاب کرده، گفت: ۱ 1
Pea naʻe folofola ʻa Sihova kia Mōsese, ʻo pehē,
«انتقام بنی‌اسرائیل را از مدیانیان بگیر، و بعد از آن به قوم خود ملحق خواهی شد.» ۲ 2
“Totongi ki he kau Mitiane koeʻuhi ko e fānau ʻa ʻIsileli: pea hili ia ʻe tānaki ko e ki ho kakai.”
پس موسی قوم را مخاطب ساخته، گفت: «ازمیان خود مردان برای جنگ مهیا سازید تا به مقابله مدیان برآیند، و انتقام خداوند را از مدیان بکشند. ۳ 3
Pea naʻe lea ʻa Mōsese ki he kakai, ʻo pehē, “Teu ʻa homou niʻihi ki he tau, pea tuku ʻakinautolu ke nau ō ki he kau Mitiane, ke totongi ʻa Sihova ki Mitiane.
هزار نفر از هر سبط از جمیع اسباطاسرائیل برای جنگ بفرستید.» ۴ 4
Ko e toko afe ʻi he faʻahinga taki taha ke mou fekau ki he tau ʻi he faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli.”
پس از هزاره های اسرائیل، از هر سبط یک هزار، یعنی دوازده هزار نفر مهیا شده برای جنگ منتخب شدند. ۵ 5
Pea ko ia naʻe tukuange ai ʻi he ngaahi toko afe ʻo ʻIsileli ʻae toko afe mei he faʻahinga taki taha kotoa pē, ko e tokotaha mano ma toko ua afe kuo toʻo mahafu ke tau.
و موسی ایشان را هزار نفر از هرسبط به جنگ فرستاد، ایشان را با فینحاس بن العازار کاهن و اسباب قدس و کرناها برای نواختن در دستش به جنگ فرستاد. ۶ 6
Pea naʻe fekau ʻakinautolu ʻe Mōsese ki he tau, ʻo tautau toko afe mei he faʻahinga taki taha, ʻakinautolu mo Finiasi ko e foha ʻo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, ki he tau, mo e ngaahi meʻa toputapu, pea mo e ngaahi meʻalea ʻi hono nima ke ifi ʻaki.
و با مدیان به طوری که خداوند موسی را امر فرموده بود، جنگ کرده، همه ذکوران را کشتند. ۷ 7
Pea naʻa nau tau ki he kau Mitiane, ʻo hangē ko e fekau ʻa Sihova kia Mōsese; pea naʻa nau teʻia ʻae kakai tangata fulipē.
و در میان کشتگان ملوک مدیان یعنی اوی و راقم و صور و حور و رابع، پنج پادشاه مدیان را کشتند، بلعام بن بعور را به شمشیر کشتند. ۸ 8
Pea naʻa nau teʻia ʻae ngaahi tuʻi ʻo Mitiane kaeʻumaʻā ʻae kakai kehe naʻe teʻia; ʻaia ko Ivi, mo Lekimi, mo Sua, mo Hua, mo Lepa, ko e ngaahi tuʻi ʻe toko nima ʻo Mitiane: pea naʻa nau taaʻi foki ʻa Pelami ko e foha ʻo Peoli ʻaki ʻae heletā.
و بنی‌اسرائیل زنان مدیان واطفال ایشان را به اسیری بردند، و جمیع بهایم وجمیع مواشی ایشان و همه املاک ایشان را غارت کردند. ۹ 9
Pea naʻe taki pōpula ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻae kau fefine kotoa pē ʻo Mitiane, mo ʻenau fānau iiki, pea naʻa nau maʻu ʻenau fanga manu kotoa pē, mo ʻenau fanga sipi kotoa pē, mo ʻenau koloa kotoa pē.
و تمامی شهرها و مساکن و قلعه های ایشان را به آتش سوزانیدند. ۱۰ 10
Pea naʻa nau tutu ʻenau ngaahi kolo kotoa pē ʻaia naʻa nau nofo ai, pea mo honau ngaahi fale māʻolunga lelei ʻaki ʻae afi.
و تمامی غنیمت و جمیع غارت را از انسان و بهایم گرفتند. ۱۱ 11
Pea naʻa nau ʻave ʻae koloa kotoa pē, mo e koloa veteki kotoa pē, ʻae kau tangata mo e fanga manu.
واسیران و غارت و غنیمت را نزد موسی و العازارکاهن و جماعت بنی‌اسرائیل در لشکرگاه درعربات موآب، که نزد اردن در مقابل اریحاست، آوردند. ۱۲ 12
Pea naʻa nau ʻomi ʻae kau pōpula, pea mo e koloa vete, mo e koloa, kia Mōsese, mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, pea mo e kakai ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, ki he ʻapitanga ʻi he ngaahi toafa ʻo Moape, ʻaia ʻoku ʻi Sioatani [ʻo ofi ]ki Seliko.
و موسی و العازار کاهن و تمامی سروران جماعت بیرون از لشکرگاه به استقبال ایشان آمدند. ۱۳ 13
Pea naʻe ʻalu atu ʻa Mōsese, mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, mo e houʻeiki kotoa pē ʻoe kakai, kenau fetaulaki mo kinautolu ki he tuʻa ʻapitanga.
و موسی بر روسای لشکر یعنی سرداران هزاره‌ها و سرداران صدها که از خدمت جنگ باز آمده بودند، غضبناک شد. ۱۴ 14
Pea naʻe tuputāmaki ʻa Mōsese ki he houʻeiki ʻoe kautau, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko afe, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko teau, ʻakinautolu naʻe foki mai mei he tau.
و موسی به ایشان گفت: «آیا همه زنان را زنده نگاه داشتید؟ ۱۵ 15
Pea naʻe pehē ʻe Mōsese kiate kinautolu, “Kuo mou fakamoʻui ʻae kau fefine kenau moʻui kotoa pē?
اینک اینانند که برحسب مشورت بلعام، بنی‌اسرائیل را واداشتند تا در امر فغور به خداوندخیانت ورزیدند و در جماعت خداوند وباعارض شد. ۱۶ 16
Vakai mai, ko kinautolu eni naʻa nau fakaangahalaʻi ʻa ʻIsileli, ʻi he akonaki ʻa Pelami, ke fai meʻa kovi kia Sihova ʻi he meʻa ʻa Peoli, pea naʻe hoko ai ʻae mahaki fakaʻauha ki he kakai ʻa Sihova.
پس الان هر ذکوری از اطفال رابکشید، و هر زنی را که مرد را شناخته، با اوهمبستر شده باشد، بکشید. ۱۷ 17
Pea ko eni, tāmateʻi ʻae kakai tangata kotoa pē ʻo aʻu ki he tamaiki iiki, pea tāmateʻi ʻae fefine kotoa pē kuo ne ʻilo ʻae tangata ʻi heʻena takoto mo ia.
و از زنان هردختری را که مرد را نشناخته، و با او همبسترنشده برای خود زنده نگاه دارید. ۱۸ 18
Ka ko e tamaiki fefine, ʻoku ʻikai tenau ʻilo ha tangata ke takoto mo ia, ke fakamoʻui maʻamoutolu.
و شما هفت روز بیرون از لشکرگاه خیمه زنید، و هر شخصی را کشته و هر‌که کشته‌ای را لمس نموده باشد ازشما و اسیران شما در روز سوم و در روز هفتم، خود را تطهیر نماید. ۱۹ 19
Pea te mou nofo ki he tuʻa ʻapitanga ʻi he ʻaho ʻe fitu; ko ia kuo ne tāmateʻi ha taha, pea mo ia kuo ala ki he mate, fakamaʻa ʻakimoutolu mo homou kau pōpula ʻi hono ʻaho tolu, pea mo hono ʻaho fitu.
و هر جامه و هرظرف چرمی و هر‌چه از پشم بز ساخته شده باشد و هرظرف چوبین را تطهیر نمایید.» ۲۰ 20
Pea fakamaʻa homou ngaahi kofu kotoa pē, pea mo ia kotoa pē ʻoku ngaohi ʻaki ʻae kiliʻi manu, pea mo e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoe fulufulu ʻoe kosi, pea mo e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ngaohi ʻaki ʻae ʻakau.”
و العازار کاهن به مردان جنگی که به مقاتله رفته بودند، گفت: «این است قانون شریعتی که خداوند به موسی‌امر فرموده است: ۲۱ 21
Pea naʻe pehē ʻe ʻEliesa ko e taulaʻeiki ki he kau tangata tau naʻa nau ō ki he tau. “Ko e talatuku eni ʻi he fono ʻaia naʻe fekau ʻe Sihova kia Mōsese;
طلا و نقره و برنج و آهن و روی و سرب، ۲۲ 22
Ko e koula, pea mo e siliva, mo e palasa, mo e ukamea, mo e tini, pea mo e pulu,
یعنی هر‌چه متحمل آتش بشود، آن را از آتش بگذرانید و طاهر خواهد شد، و به آب تنزیه نیز آن را طاهرسازند و هر‌چه متحمل آتش نشود، آن را از آب بگذرانید. ۲۳ 23
Ko e meʻa kotoa pē ʻoku ne kātaki ʻae afi te mou ʻave ia ki he afi, pea ʻe maʻa ai ia: ka ʻe fakamaʻa ia ʻaki ʻae vai ʻoe fakamavahe: pea mo ia kotoa pē ʻe ʻikai kātaki ʻae afi, te mou ʻave ia ki he vai.
و در روز هفتم رخت خود رابشویید تا طاهر شوید، و بعد از آن به لشکرگاه داخل شوید.» ۲۴ 24
Pea te mou fō homou ngaahi kofu ʻi hono fitu ʻoe ʻaho, pea te mou maʻa ai, pea ka hili ia, te mou ʻomi ki he ʻapitanga.”
و خداوند موسی را خطاب کرده، گفت: ۲۵ 25
Pea naʻe folofola ʻa Sihova kia Mōsese, ʻo pehē,
«تو و العازار کاهن و سروران خاندان آبای جماعت، حساب غنایمی که گرفته شده است، چه از انسان و چه از بهایم بگیرید. ۲۶ 26
“Ke ke lau ʻae koloa ʻaia naʻe maʻu, ʻae tangata mo e manu, ʻe koe, mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, pea mo e kau mātuʻa ʻae kakai.
و غنیمت رادر میان مردان جنگی که به مقاتله بیرون رفته‌اند، وتمامی جماعت نصف نما. ۲۷ 27
Pea vaeua ʻae koloa ko e ʻinasi ʻe ua ko e taha kiate kinautolu naʻa nau fai ʻae tau, ʻakinautolu naʻe ʻalu atu ke tau, pea ko e taha ki he kakai kotoa pē.
و از مردان جنگی که به مقاتله بیرون رفته‌اند زکات برای خداوندبگیر، یعنی یک نفر از پانصد چه از انسان و چه ازگاو و چه از الاغ و چه از گوسفند. ۲۸ 28
Pea te ke fekau ke ʻomi ʻae tukuhau kia Sihova ʻe he kau tangata tau, ʻakinautolu naʻe ʻalu atu ke tau: ko e tokotaha mei he toko nimangeau ʻi he kakai, mo e fanga pulu, mo e fanga ʻasi, mo e fanga sipi:
از قسمت ایشان بگیر و به العازار کاهن بده تا هدیه افراشتنی برای خداوند باشد. ۲۹ 29
Ke ʻomi ia mei honau ʻinasi, ʻo foaki ia kia ʻEliesa ko e taulaʻeiki ko e feilaulau hiki hake kia Sihova.
و از قسمت بنی‌اسرائیل یکی که از هر پنجاه نفر گرفته شده باشد چه ازانسان و چه از گاو و چه از الاغ و چه از گوسفند وچه از جمیع بهایم بگیر، و آنها را به لاویانی که ودیعت مسکن خداوند را نگاه می‌دارند، بده.» ۳۰ 30
Pea te ke toʻo mei he ʻinasi ʻoe fānau kotoa pē ʻa ʻIsileli ko e tokotaha ʻi he toko nimangofulu ʻi he kakai, mo e fanga pulu, mo e fanga ʻasi, mo e fanga kosi, mo e faʻahinga manu kotoa pē, pea ʻatu ia ki he kau Livai ʻaia ʻoku tauhi ʻae ngāue ʻoe fale fehikitaki ʻo Sihova.”
پس موسی و العازار کاهن برحسب آنچه خداوند به موسی‌امر فرموده بود، عمل کردند. ۳۱ 31
Pea naʻe fai ʻe Mōsese, mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, ʻo hangē ko e fekau ʻa Sihova kia Mōsese.
و غنیمت سوای آن غنیمتی که مردان جنگی گرفته بودند، از گوسفند ششصد و هفتاد و پنج هزار راس بود. ۳۲ 32
Pea ko e koloa, ʻi hono toe ʻoe meʻa vete naʻe maʻu ʻe he kau tangata tau, ko e fanga sipi ʻe ono kilu mā fitu mano mo e nima afe,
و از گاو هفتاد و دو هزار راس. ۳۳ 33
Mo e fanga pulu ʻe fitu mano mo e ua afe,
و از الاغ شصت و یک هزار راس. ۳۴ 34
Mo e fanga ʻasi ʻe ono mano mo e taha afe,
و ازانسان از زنانی که مرد را نشناخته بودند، سی و دوهزار نفر بودند. ۳۵ 35
Pea ko e kau fefine ko e kau tāupoʻou kotoa pē, ʻe toko tolu mano ma toko ua afe, naʻe ʻikai tenau ʻilo ha tangata ke takoto mo ia.
و نصفه‌ای که قسمت کسانی بود که به جنگ رفته بودند، سیصد و سی و هفت هزار و پانصد گوسفند بود. ۳۶ 36
Pea ko hono vahe ua ko e ʻinasi ʻokinautolu naʻe ʻalu atu ke tau, ko hono lau ko e fanga sipi ʻe tolu kilu mo e tolu mano mo e fitu afe ma nimangeau.
و زکات خداوند ازگوسفند ششصد و هفتاد و پنج راس بود. ۳۷ 37
Pea ko e tukuhau kia Sihova mei he fanga sipi, naʻe onongeau ma fitungofulu ma nima.
وگاوان سی و شش هزار بود و از آنها زکات خداوند هفتاد و دو راس بود. ۳۸ 38
Pea ko e fanga pulu naʻe tolu mano ma ono afe, ka ko e tukuhau mei ai kia Sihova ko e fitungofulu ma ua.
و الاغها سی هزار و پانصد و از آنها زکات خداوند شصت ویک راس بود. ۳۹ 39
Pea naʻe tolu mano ma nimangeau ʻae fanga ʻasi, ka ko e tukuhau mei ai kia Sihova ko e onongofulu ma taha.
و مردمان شانزده هزار و ازایشان زکات خداوند سی و دو نفر بودند. ۴۰ 40
Pea naʻe tokotaha mano ma toko ono afe ʻae kakai; ka ko e kakai tukuhau mei ai kia Sihova ko e toko tolungofulu ma toko ua.
وموسی زکات را هدیه افراشتی خداوند بود به العازار کاهن داد، چنانکه خداوند به موسی‌امرفرموده بود. ۴۱ 41
Pea naʻe ʻange ʻe Mōsese ʻae tukuhau, ʻaia ko e feilaulau hiki hake kia Sihova, kia ʻEliesa ko e taulaʻeiki, ʻo hangē ko e fekau ʻa Sihova kia Mōsese.
و از قسمت بنی‌اسرائیل که موسی آن را ازمردان جنگی جدا کرده بود، ۴۲ 42
Pea ko hono vahe ua ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻaia naʻe vaeua ʻe Mōsese mei he kau tangata tau,
و قسمت جماعت از گوسفندان، سیصد و سی هزار وپانصد راس بود. ۴۳ 43
(Ko hono vahe ua eni naʻe ʻi he kakai, ko e fanga sipi ʻe tolu kilu mo e tolu mano mo e fitu afe ma nimangeau,
و از گاوان سی و شش هزارراس. ۴۴ 44
Mo e fanga pulu ʻe tolu mano ma ono afe,
و از الاغها، سی هزار و پانصد راس. ۴۵ 45
Mo e fanga ʻasi ʻe tolu mano ma nimangeau,
واز انسان، شانزده هزار نفر. ۴۶ 46
Pea mo e kakai ʻe tokotaha mano ma toko ono afe);
و موسی از قسمت بنی‌اسرائیل یکی را که از هر پنجاه گرفته شده بود، چه از انسان و چه از بهایم گرفت، و آنها را به لاویانی که ودیعت مسکن خداوند را نگاه می‌داشتند، داد، چنانکه خداوند به موسی‌امرفرموده بود. ۴۷ 47
Pea naʻe toʻo ʻe Mōsese ʻae ʻinasi ʻe taha ʻi he nimangofulu, mei hono vahe ua ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻi he tangata mo e manu, ʻo ne ʻange ia ki he kau Livai, ʻakinautolu naʻe ʻi ai ʻae tauhi ʻoe fale fehikitaki ʻo Sihova; ʻo hangē ko ia naʻe fekau ʻe Sihova kia Mōsese.
و روسایی که بر هزاره های لشکر بودند، سرداران هزاره‌ها با سرداران صدها نزد موسی آمدند. ۴۸ 48
Pea ko e houʻeiki naʻe pule ki he ngaahi toko afe ʻoe kautau, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko afe, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko teau, naʻa nau ʻunuʻunu mai ʻo ofi kia Mōsese:
و به موسی گفتند: «بندگانت حساب مردان جنگی را که زیردست ما می‌باشند گرفتیم، و از ما یک نفر مفقود نشده است. ۴۹ 49
Pea naʻa nau pehē kia Mōsese, “Kuo fai ʻe hoʻo kau tamaioʻeiki ʻae lau ʻoe kakai tau ʻakinautolu ʻoku mau pule ki ai, pea ʻoku ʻikai ha tangata kuo tō ʻiate kimautolu.
پس ما ازآنچه هر کس یافته است هدیه‌ای برای خداوندآورده‌ایم از زیورهای طلا و خلخالها ودست بندها و انگشترها و گوشواره‌ها وگردن بندها تا برای جانهای ما به حضور خداوند کفاره شود.» ۵۰ 50
Ko ia kuo mau ʻomi ai ʻae feilaulau kia Sihova, ʻi he meʻa kuo taki taha maʻu ʻe he tangata, ko e ngaahi teunga koula, mo e ngaahi kahoa, mo e ngaahi vesa, mo e ngaahi mama, mo e ngaahi hau ki he telinga, mo e ngaahi sifa, ke fai ʻaki ʻae fakalelei koeʻuhi ko homau laumālie ʻi he ʻao ʻo Sihova.”
و موسی و العازار کاهن، طلا وهمه زیورهای مصنوعه را از ایشان گرفتند. ۵۱ 51
Pea naʻe maʻu ʻe Mōsese mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki, ʻae koula meiate kinautolu, ʻio ʻae ngaahi teunga kuo ngaohi.
وتمامی طلای هدیه‌ای که از سرداران هزاره‌ها وسرداران صدها برای خداوند گذرانیدند، شانزده هزار و هفتصد و پنجاه مثقال بود. ۵۲ 52
Pea ko e koula kotoa pē ʻoe feilaulau naʻa nau hiki hake ia kia Sihova, mei he ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko afe, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko teau, ko e [sikeli ]ʻe taha mano mo e ono afe mo e fitungeau ma nimangofulu.
زیرا که هریکی از مردان جنگی غنیمتی برای خود برده بودند. ۵۳ 53
(He naʻe taki taha maʻu ʻe he kau tangata tau ʻae koloa maʻana.)
و موسی و العازار کاهن، طلا را ازسرداران هزاره‌ها و صدها گرفته، به خیمه اجتماع آوردند تا بجهت بنی‌اسرائیل، به حضور خداوندیادگار باشد. ۵۴ 54
Pea naʻe maʻu ʻe Mōsese mo ʻEliesa ko e taulaʻeiki ʻae koula mei he ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko afe, mo e ngaahi ʻeiki ʻoe ngaahi toko teau, ʻo na ʻomi ia ki he fale fehikitaki ʻoe kakai, ko e meʻa fakamanatu ia ki he fānau ʻa ʻIsileli ʻi he ʻao ʻo Sihova.

< اعداد 31 >