Salmenes 146

1 Halleluja! Mi sjæl, lova Herren!

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

2 Eg vil lova Herren so lenge eg liver, syngja lov for min Gud medan eg er til.

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

3 Set ikkje lit til hovdingar, til ein menneskjeson som ikkje kann hjelpa.

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

4 Fer hans ande ut, so vender han attende til si jord, den dagen er det ute med hans tankar.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

5 Sæl er den som hev Jakobs Gud til hjelp, som vonar på Herren, sin Gud!

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

6 han som hev skapa himmel og jord, havet og alt som i deim er, han som er trufast til æveleg tid,

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

7 han som gjev dei nedtyngde rett, han som gjev dei hungrige brød. Herren løyser dei bundne.

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

8 Herren opnar augo på dei blinde, Herren reiser dei nedbøygde, Herren elskar dei rettferdige,

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

9 Herren varar dei framande, farlause og enkjor held han uppe, men han villar vegen for dei ugudlege.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

10 Herren skal vera konge æveleg, din Gud, Sion, frå ætt til ætt. Halleluja!

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.